Svatý Tryfon nikoli Valentýn

Co bylo u vás doma 14. února v letech před marketingovou invazí svatého Valentýna? V mé rodině se oslavoval svatý Tryfon, patron vinohradníků. Rodiče i prarodiče se scházeli s přáteli a dobře se bavili pozdě do noci v malé chatce v rodinné vinici. Pokud by seděli před stavením, viděli by na světýlka nejen města, ale i největšího bulharského přístavu a na část zálivu. V únoru je ale zima, tak asi bývali spíše uvnitř. Rozjížděli se domů až nad ránem. Ráda na to vzpomínám, i když jsem v těch dobách byla jako malé dítě doma a po osmé v postýlce. Dodneška je to pro mne svátek, kdy se už jako dospělá ráda napiji dobrého vína a přiťuknu si s někým, koho mám ráda – ale rozhodně ne kvůli Valentýnovi!

V lednu a únoru se vzdává hold různým patronům vinohradnictví a vína a nejen v Bulharsku, protože je jich podle různých zdrojů během celého roku požehnaně, včetně sv. Martina a sv. Urbana. Je to doba, kdy mrzne, víno už je dávno ve sklepích, na vinicích se ještě nepracuje a je příležitost scházet se, bavit se, ale i plánovat a chystat se na začátek prvních vinohradnických prací. Je také třeba bohům či svatým poděkovat za minulou sezónu a příznivě si je naklonit, aby byla i příště bohatá úroda a pak i dobré víno, kterým by se napřesrok znovu slavilo. A aby to nebylo jednoduché, v různých zemích se slaví v různý den (což u původních svátků bývá, tj. u těch, co nebyly nikým „ustaveny“, naloženy, shora sjednoceny a centralizovány či v pozdní době importovány.)

Začnu-li v zemích svého regionu chronologicky, musím začít středním a východním Chorvatskem. 22. ledna je tam svatého Vinka nebo Vinceka, což je svátek považovaný za začátek vinařského roku. (Stejně jako v některých oblastech Francie sv. Vincenta.) Vinaři se odeberou na svou vinici nehledě na počasí, její vlastník odřízne několik větviček (často tři a každou se třemi pupeny) a ty se pak křtí tak, že se pokropí starým vínem. Přítomní se pomodlí ke svatému Vinkovi za bohatou úrodu, ochranu před krupobitím, mrazem a nemocemi, a všichni se vrátí do tepla a oslavují do rána. Větvičky vezmou s sebou domů a dají je k oknu – na jaře podle rozpukávání pupenů věští, jaký bude rok.

V pravoslavném Srbsku je podle kalendáře 14. únor dnem svatého Tryfona – ochránce polních porostů a zejména vinné révy. Když prší nebo sněží, bude rok úrodný. Také se věří, že svatý Tryfon do půdy vkládá uhlíky, aby začal tát sníh a skončila zima. Podobně jako v Chorvatsku se odřezávají a osvěcují révové výhonky, a to nejen vínem, ale i svěcenou vodou. Takto se symbolicky otevírá vinohradnický rok, který o něco později začíná prořezáváním. Proto je svátek v jihovýchodním Srbsku nedaleko bulharských hranic znám i jako zarezoja.

Dále na východ je Bulharsko. Tam se svátek jmenuje Tryfon Zarezan. Je zvykem jít na vinici s obřadným chlebem, vínem, rakijí (rakie, bulharsky rakija = pálenka, velmi často z vinných hroznů grozdova rakija) a dobrým jídlem. Kněz (pravoslavný pop) se pomodlí za zdraví a plodnost. Jedna réva se ořeže a místa řezů se polijí vínem a rakijí, aby se rodilo více a lepších hroznů. V mnoha oblastech se volí car (král) vinic – zkušený, poctivý a vážený vinař, někdy vede průvod na koni, s korunou z vinné révy. Následuje velká veselice na vinici samotné nebo někde v teple. Zvyků je hodně, ale všechny znamenají ve vinohradnických rodinách jediné – začátek nového pracovního cyklu.

Jistě není náhoda, že se jedná o první jarní či těsně předjarní svátek. Začátek února je i u nás v ČR časem masopustních maškar a zvyků – posledním dnem masopustního období je Škaredá nebo Popeleční středa, kdy začíná už předvelikonoční půst, končí nadvláda zimy a jaro je na dohled. Vše, i to křesťanské, se řídí dávnými předkřesťanskými rytmy, fungujícími dodnes – přírodě je náboženství jedno.

Se dnem bulharského svátku je ovšem zase křížek. Píšu sice o 14. únoru, kdy lidé většinou slaví, ale podíváme-li se do bulharského církevního kalendáře, připadá sv. Tryfon na 1. února. Takže 1. únor podle nového stylu nebo 14. únor podle starého. A jsme znovu, jako o Vánocích, u změny církevního kalendáře v roce 1968 (viz můj vánoční příspěvek). V tomto případě si ale můžeme vybrat. Pokud nebudeme chtít na mši, tak je jedno, budeme-li slavit na začátku či uprostřed měsíce. Víno se totiž pěstovalo dávno předtím, než se stal jeho patronem křesťanský světec. A v půlce února je přece jen jaro trochu blíže v naší mysli i v přírodě. Takže nechcete-li se vzdát svatého Valentýna, patrona zamilovaných, proč k němu nepřibrat do společnosti i svatého Tryfona? Láska a víno, víno a láska – to je přece taky klasická kombinace. Všimněte si podobností: láska i víno omamují, opíjí, z lásky i vína lze vystřízlivět, vínečko je od milé a obojí lze pít celý život. Obojí nás může jak potěšit, tak zničit. A často to záleží jen na nás.

  • Vinice autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1732/173170.jpg
  • Svatý Tryfon autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2313/231222.jpg
  • Slavnostní zařezávání vinné révy autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2313/231227.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...