Špatný zákon špatná novela nespraví

Jako temné dědictví po komunistickém režimu vláčíme za sebou barbarský potratový zákon z roku 1986. Změna – zrušení, novela, zpřísnění - této původem leninské totalitní normy byla jedním ze základních polistopadových cílů především křesťanskodemokratických stran. Bohužel, ani zprvu horlivá KDU-ČSL potřebnou právní ochranu počatých dětí neprosadila. A bylo čím se inspirovat; např. poslanec Jiří Karas navrhoval snížení hranice potratu „na přání“ z 12 na 8 týdnů, respektování stanoviska otce či souhlas zákonných zástupců v případě nezletilosti.

Jinou možností byla povinná konzultace o  rizicích interrupce a nabídka pomoci pro narození dítěte včetně možnosti adopce. Nabízelo se i povolení interrupce jen ve státních zařízeních a úhrada nákladů na léčení případné neplodnosti po umělém potratu. Bylo možné uzákonit alespoň zákaz komerčního využívání tkání uměle potracených plodů.

Nic z toho se však nerealizovalo. Návrh novely poslanců Karase, Kasala a Plevy byl v r. 2003 zamítnut poměrem hlasů 134:23. Když lidovci pod Kalouskovým vedením o rok později vyhlásili generální ústup od legislativních změn, udělali osudovou chybu. Následkem byla rychlá ztráta věrohodnosti a naprostý debakl KDU-ČSL v posledních sněmovních volbách. Mnohem horší však je, že vyklizení protipotratových pozic otevřelo prostor pro potratářskou lobby, která se v současnosti znovu pokouší radikálně liberalizovat už tak nejliberálnější potratovou praxi ve střední Evropě.

Smutným paradoxem je, že se k tomuto kroku v rámci zdravotnické reformy propůjčuje ministerstvo zdravotnictví, jemuž šéfuje člen „čistě konzervativní“ TOP 09 Leoš Heger. V nejbližší době hodlá předložit svou verzi reformy, jejíž součástí je i rozšíření přístupu k potratům pro euroobčanky a cizinky trvale žijící v ČR. 

Přitom právě návrh na zpřístupnění interrupce cizím státním příslušnicím byl v r. 2008 jedním z důvodů krachu zdravotní reformy ministra za ODS Tomáše Julínka. Oproti Julínkovi má ovšem Heger snazší pozici; zatímco tehdy se proti Julínkovým návrhům postavili vládní lidovci, nynější vládní koalice proti podobným Hegerovým návrhům zatím nevystupuje (což je nestatečné zvláště u premiéra a předsedy ODS katolíka Petra Nečase). Přitom je zřejmé, že potraty pro cizinky by přinesly nejen potratovou turistiku, ale hlavně další tisíce zavražděných dětí, a to především matek z Polska, kde pro povolení potratu platí přísnější pravidla.

Bilance umělých potratů od r. 1957, kdy byly v Československu v omezené míře povoleny poprvé, je podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky doslova ohromující: 3,229.482 usmrcených dětí! Potraty tedy naši společnost připravily nejméně o tři a čtvrt milionu občanů! Není-li toto genocida, čili vyvražďování určité - NEŽÁDOUCÍ - skupiny lidských bytostí, pak už není genocida nic. A třebaže počty dětských obětí rok od roku klesají (v r. 2010 jich bylo 23.998 - o 639 méně než v r. 2009), přesto každý rok v těle matek násilně umírá skoro 24 tisíc dětí. Je 24 tisíc malé nebo velké číslo? Tak např. Chrudim má 23.323 obyvatel, Strakonice 23.081 obyvatel, Žďár nad Sázavou 23.259 a Litoměřice 23.629 obyvatel. Všechna tato města jsou (bývalá) okresní a každé má méně obyvatel než je počet každoročně usmrcených dětí. Dovedeme si představit kterékoli z nich prázdné, úplně vylidněné? Bez dětí, bez lidí, vyhynulé, vyvražděné, mrtvé?

Hegerovo ministerstvo zdravotnictví má ve své zdravotnické reformě i jiné „pokrokové“ návrhy. Například zatajení potratu 16leté dcery rodičům. Gynekologové už nebudou muset informovat rodiče, že jejich dcera starší šestnácti let byla na potratu. Jde o zpupný zásah do práv rodičů, jenž nemá v žádné jiné oblasti obdobu. Odpovídá to prý úmluvě o právech dítěte. Šestnáctiletá dívka, jíž rodiče živí a za níž odpovídají, která nesmí řídit auto ani si poručit sklenku alkoholu, může bez vědomí rodičů nechat zabít své dítě. Není to absurdní? A je vůbec ministerská argumentace s úmluvou o právech dítěte pravdivá?

Podle experta na rodinné právo advokáta Davida Strupka se dokument utajením potratu 16leté dívky před rodiči explicitně nezabývá. „Osoby v tomto věku jsou již dostatečně schopny nést důsledky svého počínání,“ tvrdí ovšem mluvčí ministerstva Sršeň. Ministerstvo dále navrhuje dokonce zabíjení tělesně postižených dětí, a to kdykoli až do jejich porodu. Podle občanského sdružení Hnutí pro život tím zcela „nepokrytě navazuje na nacistickou eugenickou praxi“, kdy nemocné, kteří podle verdiktu nacistického lékaře nebyli „hodni života“, stát „milosrdně“ zabíjel.

Drastické rozšíření umělých potratů ministr Heger podstrkuje vládě a parlamentu pod záminkou, že pokud by Česko tuto úpravu nepřijalo, hrozily by mu žaloby a sankce od Evropské komise. Podle názoru Hnutí pro život to lze pokládat za další argumentační podvod. „Odborná právní stanoviska jasně deklarují, že EU nemá žádné právo zasahovat do potratové legislativy. EU proto ani nevede žádné řízení proti našemu současnému zákonu omezující přístup k potratům podle státní příslušnosti. Dokonce ani vlastní návrh Ministerstva zdravotnictví neuvádí jediný odkaz na zapracování údajného práva EU,“ upozorňuje ve svém stanovisku Hnutí pro život.

Ale i kdyby se nejednalo o zjevný podvod, kdyby komise opravdu chtěla Česko penalizovat za nerozšíření stávajícího zabijáckého zákona, jak by si to mohla dovolit? Co to může být za instituci, která trestá suverénní stát za to, že nechce rozšiřovat zločinnou činnost? Je-li totiž umělý potrat obecně uznaným zlem - zlým činem (neboli zločinem) - a o tom panuje shoda mezi jeho odpůrci i zastánci - za jakou jinou nežli zločinnou činnost je možné označit jeho provádění? A logická otázka nakonec: nemá instituce, jež zločinnou činnost prosazuje či vnucuje, také poněkud zločinecký charakter?

  • Leoš Heger autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2515/251420.jpg
  • Vyšetření na ultrazvuku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2518/251768.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...