Slovensku jde o hodně

Robert Fico je slovenským premiérem osm z uplynulých deseti let a vše nasvědčuje tomu, že jím bude i po sobotních parlamentních volbách. Pro Slovensko to je špatná zpráva.

Před čtyřmi roky vyhrál Fico volby se 44 procenty hlasů, což jeho Smeru vyneslo 83 mandátů v Národní radě se 150 poslanci – tedy pohodlnou jednobarevnou většinu. Poslední preference letos odhadovaly výsledek Smeru jen na 34 procent, ale i to znamená vítězství a navíc – nabízí se pohodový koaliční partner. Nebude to žádná ze standardních politických stran, ale Slovenská národní strana (kterou už nevede hulvát Ján Slota), která není ani slovenská, ani národní, ale především – ochotná uzavřít jakýkoliv obchod, aby se dostala k moci. A tomu Fico rozumí.

Sázka na strašení uprchlíky

Vládnutí Smeru má dva hlavní problémy: poškození standardních pravidel liberální demokracie a vážné zpochybnění zahraničně politické orientace na západ, což byl sdílený konsenzus všech demokratických politických sil od porážky Vladimíra Mečiara ve volbách v roce 1998. Jinými slovy – Ficovi není v cestě za mocí a šancí rozdělovat poslední velké peníze z EU nic svaté.

Představme si některou z minulých českých vlád, jimž dominovala ODS nebo ČSSD, a představme si, že by jedna nebo druhá měla nadpoloviční většinu a opozici slabou než slabší. Jak by vládl Topolánek nebo Paroubek v takové situaci?

obrázek
Zdroj: ČT24

Robert Fico postupně obsadil všechny funkce ve státě vlastními lidmi – to, co způsobilo Polsku mezinárodní skandál, udělal slovenský premiér postupně a takřka bez povšimnutí. Míra rozkrádání ve zdravotnictví, při rozdělování státních zakázek firmám s neznámými vlastníky, při výstavbě dálnic je nesrovnatelně vyšší než v Česku a především nesrovnatelně bezskrupulóznější. Na Slovensku přitom nebyl za korupci dosud odsouzen žádný vysoce postavený politik.

Robert Fico
Zdroj: ČTK/AP/Francois Walschaerts

Ve volební kampani vsadil Fico na strašení migranty a nezastřené uplácení voličů ze státního rozpočtu. Původní volební heslo Pracujeme pro lidi se změnilo na Chráníme Slovensko. Ficovy výroky „zabráníme vzniku ucelených muslimských komunit“ a „budeme sledovat každého jednoho muslima na Slovensku“ a strašení, že migranti budou obtěžovat slovenské ženy, by vyřadily ze slušné společnosti jakéhokoliv politika na západ od řeky Moravy. Na Slovensku sklidila vláda ovace. Ficova vláda nejenže odmítla podřídit se většinovému rozhodnutí přerozdělovat uprchlíky podle stanoveného klíče, ale podala proti kvótám žalobu k Soudnímu dvoru v Luxemburku. Ani podle kvót, ani dobrovolně nepřijme Slovensko za vlády Roberta Fica ani jednoho migranta.

Volební program strany Smer má jen 133 slov – je to jedna strana plná frází. Zato sociálním balíčkům, do nichž Ficova vláda investovala postupně 1,5 miliardy eur (40 miliard korun) ze státního, jeho voliči rozumějí. Kabinet snížil DPH na základní potraviny z 20 na 10 procent, zvýšil minimální mzdu, mateřské dávky i příspěvek na dítě, zavedl příspěvek na školy v přírodě a lyžařské kursy, lidé mají nižší ceny plynu, vánoční důchody, vlaky zadarmo pro studenty a důchodce…

Nemožná opozice

Nebyla tu zatím řeč o pravicové opozici, což není náhoda – nejenže nepředstavovala žádnou hrozbu pro vládu v uplynulých čtyřech letech - není Ficovi konkurencí ani ve volbách. Nejsilnější z opozičních stran – Sieť výrazného prezidentského kandidáta Radoslava Procházky – měla preference 14 procent a ostatní čtyři až pět stran méně než deset. Slovenská opozice je ještě více rozklížená než ta česká a chybí jí aspoň taková osobnost, jako je Miroslav Kalousek…

Předseda strany Sieť Radoslav Procházka
Zdroj: Mikula Martin/ČTK

Jedinou protiváhou politice Smeru je populární prezident Andrej Kiska, který Fica porazil v přímých prezidentských volbách. Jeho pravomoci jsou ale omezené a jeho místo není v denních politických šarvátkách.

To, že Smer neobhájí nadpoloviční většinu, je dáno jistou únavou z Fica, mnohými korupčními skandály, nespokojeností, kterou před volbami projevili stávkující učitelé a stovky výpovědí zdravotních sester.

Nicméně jiný výsledek než koaliční vláda Smeru a Slovenské národní strany by byl takovým překvapením, jako kdyby české prezidentské volby vyhrál Karel Schwarzenberg, a ne Miloš Zeman. Pražská kavárna – tedy městský liberální volič – v to sice doufala, ale od reality byl ten sen hodně daleko.

Pro Slovensko bude taková vláda nebezpečná především v situaci, kdy je EU velmi křehká a může se stát, že v několika týdnech se začne dělit na západní jádro a periferii. Fico už nyní podléhá středoevropské nemoci autoritářství, kterou má Viktor Orbán v pokročilém stádiu a která nakazila celou novou moc Jaroslava Kaczynského. A nová vláda bude ještě náchylnější distancovat se od Bruselu a poohlížet se na východ po Vladimiru Putinovi.

Předvolební komentáře slovenských liberálních médií jsou bezradné a bratislavská kavárna cynicky žertuje na téma, kdy je správný čas na balení kufrů.

Je zástupcem šéfredaktora deníku SME v Bratislavě. V minulosti byl také šéfredaktorem MF Dnes (1993–2000), slovenského deníku Pravda (2000–2008) a českých Hospodářských novin (2011–2013).

Petr Šabata
Zdroj: Petr Šabata/Judita Čermáková

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...