Šlechticem ve státních službách

Knížecí původ Karlu Schwarzenbergovi, i přes dávné zrušení šlechtických predikátů, ani dnes nikdo neupře. Stejně tak i šlechtický image, překrytý jen tenkou demokratickou slupkou. První posttotalitní prezident Václav Havel mu nabídl funkci hradního kancléře a on tuto službu bez rozpaků přijal. Pro oba to bylo i vyjádření jejich programových postojů: pro prezidenta určitá satisfakce bývalé šlechtě, pro knížete popření tradiční stavovské povznesenosti nad neurozenou lidovládou.

Schwarzenberg nebyl v politice bez zkušeností. Už v exilu v osmdesátých letech se jako předseda Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva v této oblasti angažoval na Balkáně, v bývalém SSSR i u nás. Stejnému tématu patřil jeho zájem i po návratu do vlasti. Jeho vystupování bylo bytostně civilní, často bezprostřední, velkorysé, s příměsí suchého humoru a lidovosti ve stylu Jana Masaryka. Česká veřejnost to kvitovala se sympatiemi.  Zdálo se, že nejvýraznější reprezentant domácí „modré krve“, třebaže prožil většinu života v německy mluvících zemích, bude mít v Česku skvělou politickou budoucnost.   
Po odchodu z kancléřské funkce se začal věnovat správě navráceného rodového majetku a uplynula řada let, než se opět objevil na veřejné scéně. S jeho nástupem do vysoké politiky, nejprve do Senátu, pak do vlády ve funkci ministra zahraničí, bylo možné spojovat i naději na povznesení stále klesající politické kultury. Schwarzenberg nebyl a není, jistě i díky své existenční nezávislosti, tuctovým politikem, který službu vlasti prokládá vlastními hmotnými zájmy. Dobře věděl a ví, nejen čím je mravně povinen svému původu a postavení, ale především těm, za něž nese odpovědnost, ideám a hodnotám, jimž slouží. Proto mu nebylo a není zatěžko vystupovat jak se suverenitou arbitra, tak se skromností svědomitého úředníka. 
  
Dosti těžko však Schwarzenberg hledal na tuzemské politické scéně subjekt, na nějž by mohl přísahat. Do Senátu nastupoval za hybrid US/DEU/ODA, nyní je členem nesnadno identifikovatelného Klubu otevřené demokracie. Ani ve Straně zelených, která knížete nominovala do současné vlády, zdaleka nevládne pohoda a jednota. Natož aby se svým způsobem konzervativní Schwarzenberg mohl ztotožnit s některými kuriózními zjevy, jež se řadí spíše k extrémům politického spektra. K názorovým  excesům Zelených i k jejich vnitrostranickým aférkám se ministr raději vyjadřuje co nejméně. Jeho vcelku čitelné prozápadnické postoje, a to zvláště v otázce radaru na našem území, v poslední době naopak jsou terčem otevřené kritiky nemalého počtu Zelených.

Schwarzenbergovo postavení na žebříčku popularity českých politiků, ostatně vždy jedno z předních, se v poslední době zahoupalo vlivem kauzy Čunek. Jako uznávaný arbitr nad českou politickou (ne)kulturou se kníže nejprve dopustil té nepředloženosti, že pohrozil rezignací, vrátí-li se v jeho očích stále podezřelý Čunek do vlády.  Pak spojil své setrvání ve vládním kabinetu s veřejným objasněním finanční situace Čunkovy rodiny. Zatímco Čunek se ukázal neschopným splnit tuto podmínku, Schwarzenberg z toho nevyvodil slíbený odchod z vlády, ba právě naopak. Vyřešil to po knížepansku objednáním a financováním auditu, který by Čunkovu zapeklitou situaci za Čunka vysvětlil.   
Ještě horší knížecí obraz vznikl v kauze jednostranně vyhlášené nezávislosti Kosova. Schwarzenbergův tlak na uznání  kosovsko-albánské loupeže srbského území je v  rozporu nejméně se třemi právními dokumenty: s rezolucí RB OSN, se závěry helsinského shromáždění KBSE a s usnesením české Poslanecké sněmovny.  Šlechtic, jenž přestává uznávat zákony a chránit slabšího, ztrácí aureolu jednoho z mála spravedlivých. O stavu jeho smyslu pro spravedlnost svědčí mlčení nad zproštěním obžaloby válečného zločince Haradinaje, bývalého vůdce  teroristických band UCK. Svědčí o tom i nezájem o spravedlivé řešení kosovského problému - rozdělení podle etnického principu. 
  
Schwarzenbergovo pojetí služby státu jako aktu odpovědnosti za občanské společenství selhává. Naprostá většina Čechů je proti uznání samostatného Kosova. Kdyby službu státu nevyměnil za službu jiným zájmům, mohl se Karel Schwarzenberg čestně zařadit vedle svých předků  na poli cti a slávy. Změna pánů, jimž slouží, svědčí o jiném Schwarzenbergovi, nežli byl muž, mající ambice stát se skutečným šlechticem ducha.  

  • Karel Schwarzenberg autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/158/15739.jpg
  • Protest v Bělehradu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/95/9411.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...