San Suu Kyi, Tymošenková a Nobelova cena

Týden udělování Nobelových cen a týden spekulací o tom, kdo se stane laureátem Nobelovy ceny míru, pomalu spěje ke svému vrcholu. Cena bude udělena v pátek v Oslu a porota má na výběr rovnou z 231 kandidátů. Jejich seznam se snaží komise držet v tajnosti, nicméně se ví, že na něm jsou jména jako Bill Clinton, Helmut Kohl, Bradley Manning (WikiLeaks) nebo „Matka Tereza z Káhiry“ Maggie Gobran, afghánská bojovnice za lidská práva a zejména práva žen Sima Samar nebo televizní kanál Al-Džazíra.

Je mezi nimi ale i Julie Tymošenková a prý nedělá výše jmenovaným jen stafáž. Alespoň na Ukrajině tomu někteří chtějí věřit. Podle jakýchsi bookmakerů (původ neznámý) se Tymošenková ocitla na třetím místě v žebříčku nejpravděpodobnějších vítězů. Samozřejmě, že jde o nějakou kachnu vypuštěnou do ukrajinského mediálního prostoru, navíc příhodně před volbami, ale z – na první pohled – úplně absurdní a nepochopitelné nominace se stává příběh.

Tymošenková Nobelovu cenu míru nedostane, není totiž za co. To i Obama si ji svými řečmi zaslouží víc (Al Gore a Mezinárodní panel pro změny klimatu se svou demagogií jsou ale pořád neobhajitelní), ale političtí stratégové opoziční strany Báťkivština si musí mnout ruce. Už to vypadalo, že jim v boji proti režimu docházejí nápady, ale zabrali a dokázali vymyslet něco opravdu světoborného. Muselo to totiž dát dost práce najít nějakou souvislost mezi Nobelovou cenou míru a Tymošenkovou. Ukrajinci se ale bojí máločeho a z Julie udělali ukrajinskou Aung San Suu Kyi. S Barmskou političkou se nedávno sešla dokonce i Tymošenkové dcera Jevgenije a několik fotek udělalo své. Tymošenková a Nobelova cena míru už najednou nebylo (jak pro koho) úplně šílenou představou. Jenže Tymošenková samozřejmě žádnou San Suu Kyi není a mohla by pretendovat možná tak na cenu za nejvíce mediálně schopného politického vězně, čímž rozhodně nechci zlehčovat její situaci ani situaci kteréhokoli z politických vězňů nebo zpolitizovanost ukrajinské justice. Problém je v tom, že Tymošenkové se na západě dostává téměř nekritické podpory, na Ukrajině je situace vnímána komplexněji a Tymošenková zde má fanoušků citelně méně.

Vyjmenovávání rozdílů mezi San Suu Kyi a Tymošenkovou by bylo jen ztrátou času. Jen těžko si asi představíte barmskou disidentku, jak přeprodává ruský plyn, tvrdě obchoduje anebo, jak to bylo ale v té době na Ukrajině úplně běžné, korumpuje a ulívá zisky v offshorech někde na Kypru. Ne, nemám o tom důkazy, ale také o tehdejší době nemám iluze. Suu Kyi si přála pro svou zemi demokracii, Tymošenková si přála získat moc. V politickém boji sice prohrály obě a obě zaplatily svou svobodou, ale symbolem mírového boje za demokracii je jen jedna z nich.

Jenže v ukrajinském mediálním prostoru už byl příběh vytvořen a chvíli před volbami se zase o Tymošenkové mluví. A o to jde přeci především.

P.S. Nejsem fanouškem premiérova tažení proti „dalajlamismu“, ale jistá dávka střízlivosti je v těchto otázkách jistě potřeba. Evropskému parlamentu ale, zdá se, chybí. Nominoval totiž Pussy Riot na Sacharovovu cenu. V době, kdy EU pokrytecky tvrdí, že hodnoty jsou pro ni zásadní, ale vesele obchoduje s Ruskem, na úkor třeba právě podpory post-oranžové ukrajinské demokracie (a možná i proto jsme tam, kde jsme, tedy Ukrajina je tam, kde je), je tato demonstrace hájení evropských hodnot celkem ubohá. Jestliže se ale smyslem udělování podobných cen stalo dát pěkných pár mezinárodních facek nějakému režimu a ukázat alespoň trochu své svaly, pak jsou Tymošenková i Pussy Riot určitě vhodnými kandidáty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...