Spousta květin, slavnostní projevy, bohatá výzdoba. Prostě narozeniny, jak mají být. Celá paráda navíc probíhala v přímém televizním přenosu a gratulantů bylo mnohonásobně více, než při oslavě jubilea britské královny Alžběty II. Formální vznik nejmenší a zároveň největší městské prefektury v Čínské lidové republice si totiž připomnělo všech 1,3 miliardy obyvatel země. Alespoň tedy prostřednictvím médií.
San-ša, nejnovější město světa
Oslavencem, jehož fotografie obletěly doslova celý svět, nebyl nikdo jiný, než nejnovější město světa, San-ša nacházející se v Jihočínském moři. A aby rozruchu nebylo málo, čínští stavitelé ho vybudovali na sporných Paracelských ostrovech. Bez ohledu na skutečnost, že si na ně činí nároky jiné země, zejména Vietnam a také Tchajwan, a že San-ša je vlastně správním střediskem i dalších sporných oblastí, Spratlyho ostrovů a podmořského atolu Macclesfield Bank, které za své považují i Filipíny či Brunej.
Ostatně hlavní důvod, proč San-ša vzniklo, je právě snaha Pekingu ovládnout a kontrolovat celé Jihočínské moře. Však také vlajku při slavnostním obřadu vyvěšovali vojáci. Mimochodem stejně, jako při zahajovacím ceremoniálu 29. letních olympijských her v Pekingu před čtyřmi lety.
Město „X“
Plány na připojení Paracelských ostrovů existovaly už při vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949. O čtyři roky později se také formálně staly součástí jihočínské provincie Kuang-tung. Zprávy o vybudování správního centra San-ša přitom pronikly na veřejnost před pouhými pěti lety.
Samotné administrativní centrum leží na ostrově Jung-sing (Woody Island), kde v současnosti žije na 1 100 pečlivě prověřených obyvatel včetně příslušníků ozbrojených sil. Z čínské pevniny sice trvá cesta do San-ša celých třináct hodin, pro mocenské nároky ČLR ale není nic daleko. Jde přeci o státní zájem a v inauguračním projevu to zdůraznil i historicky první starosta a zároveň komunistický šéf San-ša, 51tiletý funkcionář Siao Ťie.
Jak řekl, jeho mise je velkou výzvou a nelze mu nedat za pravdu. Však také stanul v čele zcela výjimečné městské prefektury. Její rozloha na souši sice činí pouhých třináct kilometrů čtverečních, ovšem zahrnuje i mořskou plochu o rozloze rovných dvou milionů čtverečních kilometrů! A to už je vskutku pořádný kus!
Konflikt není vyloučen
Zatímco Čína oslavovala formální vznik města San-ša více než bouřlivě, ve Washingtonu, Manile či Hanoji jeho založení vyvolalo jen vrásky. A k tomu se přidaly i kalkulace generálů, kolik by nyní stálo prosazení územních nároků jejich vlád.
Pravda, do křížku se stále mocnější čínskou armádou se nikdo pustit nechce a ovládnutí samotných Paracelských ostrovů už vietnamští či tchajwanští představitelé de facto dávno vzdali, boj ovšem probíhá na celé jihočínské frontě. A jak ukazují poslední dny, vítězně zatím vlaje hlavně rudá čínská vlajka.
Státy Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) totiž na nedávném zasedání nepřijaly společné prohlášení, vůbec poprvé za 45 let jeho historie. A důvodem byla právě rozpolcenost postojů jednotlivých členských států, co se politiky vůči Číně týče. Peking se totiž dlouhodobě snaží ASEAN rozdělovat a očividně se mu to daří.
Naposledy při nedávném zasedání v Phnompenhu. Předsedající země ASEAN Kambodža se postavila za Čínu, zatímco hlavně Filipíny jsou ostře proti. Účel holt světí prostředky a vynaložené miliardy v podobě investic a dalších podpor pro vládnoucí představitele Kambodže se Pekingu více než vyplatí. Thinktank International Crisis Group, IGC sídlící v Bruselu ale varuje před další eskalací napětí a závody ve zbrojení.
Možností, jak vše řešit mírovou cestou, je totiž dohoda o společném využívání nerostných zdrojů ukrývajících se ve sporných oblastech. Problémem ovšem zůstává politika Číny, která se s nikým dělit nechce. I proto je nezbytné, aby ASEAN v případě Jihočínského moře vystupoval jednotně. V opačném případě bude měst jako San-ša jen přibývat.