San-ša, nejnovější město světa

Spousta květin, slavnostní projevy, bohatá výzdoba. Prostě narozeniny, jak mají být. Celá paráda navíc probíhala v přímém televizním přenosu a gratulantů bylo mnohonásobně více, než při oslavě jubilea britské královny Alžběty II. Formální vznik nejmenší a zároveň největší městské prefektury v Čínské lidové republice si totiž připomnělo všech 1,3 miliardy obyvatel země. Alespoň tedy prostřednictvím médií.

Oslavencem, jehož fotografie obletěly doslova celý svět, nebyl nikdo jiný, než nejnovější město světa, San-ša nacházející se v Jihočínském moři. A aby rozruchu nebylo málo, čínští stavitelé ho vybudovali na sporných Paracelských ostrovech. Bez ohledu na skutečnost, že si na ně činí nároky jiné země, zejména Vietnam a také Tchajwan, a že San-ša je vlastně správním střediskem i dalších sporných oblastí, Spratlyho ostrovů a podmořského atolu Macclesfield Bank, které za své považují i Filipíny či Brunej.

Ostatně hlavní důvod, proč San-ša vzniklo, je právě snaha Pekingu ovládnout a kontrolovat celé Jihočínské moře. Však také vlajku při slavnostním obřadu vyvěšovali vojáci. Mimochodem stejně, jako při zahajovacím ceremoniálu 29. letních olympijských her v Pekingu před čtyřmi lety.

San-ša
Zdroj: ČT24/ISIFA

Město „X“
Plány na připojení Paracelských ostrovů existovaly už při vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949. O čtyři roky později se také formálně staly součástí jihočínské provincie Kuang-tung. Zprávy o vybudování správního centra San-ša přitom pronikly na veřejnost před pouhými pěti lety.

Samotné administrativní centrum leží na ostrově Jung-sing (Woody Island), kde v současnosti žije na 1 100 pečlivě prověřených obyvatel včetně příslušníků ozbrojených sil. Z čínské pevniny sice trvá cesta do San-ša celých třináct hodin, pro mocenské nároky ČLR ale není nic daleko. Jde přeci o státní zájem a v inauguračním projevu to zdůraznil i historicky první starosta a zároveň komunistický šéf San-ša, 51tiletý funkcionář Siao Ťie.

Jak řekl, jeho mise je velkou výzvou a nelze mu nedat za pravdu. Však také stanul v čele zcela výjimečné městské prefektury. Její rozloha na souši sice činí pouhých třináct kilometrů čtverečních, ovšem zahrnuje i mořskou plochu o rozloze rovných dvou milionů čtverečních kilometrů! A to už je vskutku pořádný kus!

Konflikt není vyloučen
Zatímco Čína oslavovala formální vznik města San-ša více než bouřlivě, ve Washingtonu, Manile či Hanoji jeho založení vyvolalo jen vrásky. A k tomu se přidaly i kalkulace generálů, kolik by nyní stálo prosazení územních nároků jejich vlád.

Pravda, do křížku se stále mocnější čínskou armádou se nikdo pustit nechce a ovládnutí samotných Paracelských ostrovů už vietnamští či tchajwanští představitelé de facto dávno vzdali, boj ovšem probíhá na celé jihočínské frontě. A jak ukazují poslední dny, vítězně zatím vlaje hlavně rudá čínská vlajka.

San-ša
Zdroj: ČT24/ISIFA

Státy Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) totiž na nedávném zasedání nepřijaly společné prohlášení, vůbec poprvé za 45 let jeho historie. A důvodem byla právě rozpolcenost postojů jednotlivých členských států, co se politiky vůči Číně týče. Peking se totiž dlouhodobě snaží ASEAN rozdělovat a očividně se mu to daří.

Naposledy při nedávném zasedání v Phnompenhu. Předsedající země ASEAN Kambodža se postavila za Čínu, zatímco hlavně Filipíny jsou ostře proti. Účel holt světí prostředky a vynaložené miliardy v podobě investic a dalších podpor pro vládnoucí představitele Kambodže se Pekingu více než vyplatí. Thinktank International Crisis Group, IGC sídlící v Bruselu ale varuje před další eskalací napětí a závody ve zbrojení.

Možností, jak vše řešit mírovou cestou, je totiž dohoda o společném využívání nerostných zdrojů ukrývajících se ve sporných oblastech. Problémem ovšem zůstává politika Číny, která se s nikým dělit nechce. I proto je nezbytné, aby ASEAN v případě Jihočínského moře vystupoval jednotně. V opačném případě bude měst jako San-ša jen přibývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...