Ruské volby inspirují Stranu regionů

Ukrajinské říjnové parlamentní volby budou pod drobnohledem. EU jejich průběh považuje za zásadní pro další vývoj ve vzájemných vztazích. Vládní Strana regionů a prezident Janukovyč potřebují světu dokázat, že dokážou uspořádat spravedlivé volby. V tomto případě ale existují daleko závažnější pochyby než v případě pořádání evropského fotbalového šampionátu.

Do rukou redakce Ukrajinské pravdy, on-line deníku, se kterým Viktor Janukovyč nemluví, se dostala předvolební strategie Strany regionů. Některá z tajemství politické kuchyně Strany regionů jsou spíše vtipná, jiná ale vzbuzují obavy.

Na internetu se nejdříve objevil tzv. manuál pro vystupování v médiích, který detailně popisuje snad všechny možné situace a přináší cenné rady, jak se s nimi vypořádat. Proč ne? Každá politická strana jistě své členy vzdělává v oboru „umění vyhnout se odpovědi na nepříjemnou otázku“ nebo „mluvit hodně, mluvit hezky a nic neříct“ a autoři regionálovského manuálu rozhodně neobjevili Ameriku, když uvádějí, že obsah sdělení není tak důležitý jako jeho forma. Obsah je podle nich na Ukrajině důležitý jen z 10 až 15 %. A my můžeme jen doufat, že pro české voliče to bude alespoň 50 na 50.

Pak se ukázalo, že Regionálové potřebují pomoc i s vystupováním na předvolebních mítincích. Jiný manuál tak zase krok za krokem popisuje, jak má takový správný předvolební mítink vypadat a jak vystupovat před voliči. Začít vtipem nebo nějakým ostřejším prohlášením je nutností, jinak si pozornost nezískáte. Velmi důležité je také mluvit pěkně o městě, kde se zrovna nacházíte (nesmíte se splést, jinak vám to nikdo neuvěří!) a obdivovat jeho krásy (jestliže jste si spletli název města, je dobré říci, že tohle je mnohem hezčí, než to druhé – rada od autorky, copyright). Nutné je mluvit i o programu, ale nesmíme nudit, proto sem tam přihodíme vtípek nebo něco ze života a demonstrujeme tak, že stojíme nohama na zemi (nemluvíme proto o návštěvách restaurací, dovolených a nové jachtě. Dobré je začít větou: Když jsem šel do supermarketu… To už si ale trochu vymýšlím).

Po několika takových mítincích vám už nebude ani trapné říci, že s takovými překrásnými lidmi (když začnete pochybovat o smyslu tohoto sdělení, myslete na volební vítězství) zemi nečeká nic jiného, než překrásná budoucnost. Během vystoupení mluvte o víře ve vítězství, nebojte se slibovat (jak to podle Regionálů úspěšně dělala Tymošenková, to opravdu v manuálu je), v případě nějakého nepříjemného nařčení všechno popřete a přejděte do útoku. V žádném případě se nesnažte ospravedlnit. Na konci si potřeste rukou s těmi, kdo chtějí, nebuďte vlezlí. A hurá na další štaci. Rada nad zlato, ale proč ne? Ani v tomhle přeci není Ukrajina výjimečná, všechny předvolební mítinky jsou stejný cirkus. 

Strana regionů pravost zveřejněných dokumentů potvrdila a přiznala tak, že se bude voliče snažit získat sázkou na emoce (využívání citlivých témat jako jazyk a historie) a populismus (prezidentovy sociální iniciativy). Jedním z klíčových přesvědčovacích argumentů má být i úspěšná organizace evropského fotbalového šampionátu Euro 2012 (jen díky vládě se už vlastně ztracený šampionát na Ukrajině odehrál a navíc úspěšně) a samozřejmě status ruského jazyka. Regionálové se sice všem snažili namluvit, že problematika postavení ruštiny nemá s volbami nic společného, ale nikdo jim to neuvěřil a zveřejněné dokumenty ukazují, že šlo o předem přesně naplánovanou předvolební taktiku. Morálně je to nepěkné, ale i na takovou předvolební taktiku mají právo. Záleží jen na voličích, jestli jim to bude stačit.

Neblahou předzvěst toho, co nás a hlavně Ukrajince během voleb čeká, přináší jiný manuál. Ten se jmenuje „Velká kniha o volbách: Jak se dělají volby v Rusku?“ Všichni moc dobře víme, že Rusko není zrovna ten pravý ideál, který by Ukrajina měla následovat. Všichni víme o manipulacích výsledků, všichni víme o tlaku na voliče, zneužívání tzv. adminresursu, uzurpování si mediálního prostoru… 

Ukrajinští představitelé se vztekají a vyskakují jak čertíci z krabičky, když se někdo pochybovačně vyjádří o čestnosti nadcházejích voleb (říjen 2012). Předjímat, jak všechno proběhne, však není správné. Normálně. Normálně ale neexistuje tolik varovných signálů. A velmi podivná je i tematika tzv. povolebního období v rámci zmíněné strategie Strany regionů, tedy neustoupit ani o píď od tvrzení, že volby proběhly transparentně a čestně, a to zejména díky vládě a prezidentovi.

Ukrajinci tak z Ruska nepřebírají jen předvolební a volební technologie, ale i know-how, jak všechny přesvědčit o transparentnosti výsledků voleb. Stejně jako tomu bylo v případě ruských prezidentských voleb, tak i Ukrajinci chtějí instalovat do volebních místností kamery, které by měly on-line přenášet volební proces ze zhruba 34 tisíc volebních místností (v Rusku to bylo okolo 90 tisíc). Na jejich pořízení vyčlenila Nejvyšší rada (bez přítomnosti opozice a pravděpodobně nezákoně, ale to už je asi úplně jedno) 1 miliardu hřiven (2,6 miliardy korun). Tím se tak v podstatě zdvojnásobí výdaje na volby, které měly bez kamer stát 1,2 miliard hřiven (3,1 miliardy korun). A taky se nejspíš, jak je dobrým zvykem, nebude konat žádná veřejná soutěž o zakázku. Nicméně, snaha o transparentnost, alespoň povrchní, je obrovská. A to z jediného prostého důvodu. Kamery nakonec poslouží jako obhajoba proti nařčení z volebních machinací.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která do členských zemí vysílá pozorovatelské mise, kamery ohodnotila celkem pozitivně, jako dobrý doplněk monitoringu voleb, ale rozhodně ne jako náhradu za volební pozorovatele. Kamery zajistí jistou transparentnost jen v samotný den voleb a jen ve volebních místnostech, což samo o sobě nestačí (několik procent lidí volí na požádání doma, tam kamery nedohlédnou, výsledky jsou z volebních místností převáženy do tzv. teritoriálních volebních místností, kde mohou být upravovány…) a navíc, nejzásadnějším problémem není naříklad tzv. ballot stuffing, tedy vhazování několika volebních lístků do urny najednou, nejsme v pravěku. Existují daleko sofistikovanější metody, jako například pohrávání si se seznamy voličů… A úplně největším problémem samozřejmě zůstává režim, nefér soutěž a tlak na voliče před volbami. 

Takže kamery budou opravdu jen dopňkem, ale není třeba se jim bránit. V Rusku natočili na 500 let videozáznamu, a i když nejpíše nebudou přípustné u soudu jako důkazy (v Rusku existuje jednoroční lhůta na volební stížnosti), tak alespoň pro sociology by to mohl být cenný materiál. Říká se, že díky tomu Mokvané poprvé uviděli Rusko. A našlo se mezi nimi i pár perel. Máme se tedy opravdu na co těšit, Ukrajinci bývají totiž zpravidla vynálezavější.

P. S. Pozitivní zpráva na konec. Ukrajina pozvala na volby jen od OBSE na 700 pozorovatelů (z nich 100 bude dlouhodobých a budou na Ukrajině pracovat už od konce září, volby jsou naplánované na 28. října). V Rusku, které je asi osmadvacetkrát větší, byla pozorovatelská mise OBSE daleko štíhlejší, z celkových 200 pozorovatelů jich bylo dlouhodobých 40.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...