Rozpaky nad polskou vládou

V neděli večer Polsko slavilo - volejbalisté porazili v katovickém finále Brazílii 3:1 a stali se po čtyřiceti letech mistry světa. Hned druhý den ráno byla jmenována nová vlády Ewy Kopaczové. Změnu v křesle polského premiéra slaví ale jen málokdo. Co tedy můžeme od nové varšavské vlády čekat?

Kabinet Ewy Kopaczové byl jmenován přibližně na rok. Nejpozději na podzim 2015 proběhnou parlamentní volby. Ostatně polský volební kalendář pro příští měsíce je nabitý. Už v polovině listopadu se budou konat místní a regionální volby, aby se hned na jaře rozjela další kampaň. Pravděpodobně v květnu příštího roku si Poláci budou vybírat prezidenta. Ewa Kopaczová tedy bude muset myslet především na svoji stranu a vládnout tak, aby ve všech nadcházejících testech uspěla.

Premiérka Kopaczová
Zdroj: ČT24/ČTK

Třebaže preference její Občanské platformy poslední měsíce padaly, průzkum veřejného mínění provedený na začátku září ukázal ohromné překvapení. Najednou se hlavní vládnoucí strana dostala na první místo s 34 %, zatímco opoziční Právo a spravedlnost kleslo na 28 %. Na desetiprocentním skoku se mohly podílet dva faktory. Zaprvé Polsko získalo pro svého premiéra Donalda Tuska post předsedy Evropské rady. Prosazení se v (západní) Evropě je něco, čeho si dokáží Poláci od časů Marie Skłodowské, Fryderyka Chopina, Karola Wojtyły a Roberta Lewandowského vážit. I ti, kteří Tuska v poslední době kritizovali, se plácali po ramenou, jaký to je pro v historii často marginalizovanou východoevropskou zemi úspěch.

Zadruhé se Poláci cítí být ohroženi agresivním chováním Ruska ve východní Evropě. V takové situaci občané často hledají stabilitu, kterou představuje právě kontinuita existující vlády. Polsko se navíc snaží do celého konfliktu aktivně promlouvat a je tedy možné, že tento fakt Poláci docenili.

Kam se poděl Sikorski
I proto je velkým překvapením, že z vlády najednou odchází Radek Sikorski. Ministr, který se za sedm let působení ve své funkci zapsal výrazným písmem jak do zahraniční politiky Polska, tak do světové diplomacie. Změna na tomto postu nebyla přitom řádně vysvětlena. Ano, Sikorski byl jedním z aktérů odposlouchávací aféry, která ukázala, že i tento politik se šlechtickými móresy občas užívá nevhodné výrazy. Pokud byl toto důvod pro Sikorského odvolání, neměl se ale stát předsedou Sejmu, což je v Polsku podle ústavy druhá nejdůležitější osoba v zemi.

Ewa Kopaczová a Grzegorz Schetyna
Zdroj: ČTK/PAP/Radek Pietruszka

Pikantní na celé záležitosti je jméno Sikorského nástupce: Grzegorz Schetyna. Pokud se ptáte, kdo to je, ptáte se správně. Schetyna je sice znám v Polsku, ovšem za hranicemi má pramálo kontaktů a k zahraniční politice se vyjadřoval jen minimálně. Přitom k tomu měl příležitostí dost. Poslední tři roky byl předsedou zahraničního výboru Sejmu.  Ačkoli se hlavní vektory polské zahraniční politiky nezmění, Schetyna jednoduše není Sikorski (a Kopaczová není Tusk). V takovéto mezinárodní situaci se ministři zahraničních věcí obvykle nemění, a pokud ano, tak za veterána světové politiky nepřichází zelenáč.

Za vším hledej partaj
Sám Sikorski za sebe jako dostatečnou náhradu navrhoval Jacka Rostowského. Mimochodem kolegu ze slavné nelegálně pořízené nahrávky, ve které oba pánové okořenili svou večeři o několik peprných výrazů. Toho však odmítl prezident Komorowski, který by sám posílil své postavení v zahraničněpolitických otázkách.

Ewa Kopaczová, která se několik let učila Tuskovu vnitropartajní taktiku „rozděl a panuj“, se tedy rozhodla věnovat prezidentovi Schetynu jakožto danajský dar. Nový ministr zahraničí v posledních letech klesal ve stranické hierarchii, ztrácel jednu funkci za druhou, avšak zůstal oblíbencem prezidenta. Když tedy hlava státu odmítla na postu šéfa diplomacie Rostowského, který hovoří několika světovými jazyky a disponuje kontakty v zahraničí, nabídla tuto pozici Schetynovi, oblíbenci prezidentského paláce. Zároveň tím Kopaczová udržuje všechny konkurenty ve vládě (kromě Schetyny i jednoho z tzv. stranických baronů, Cezary Grabarczyka), čímž je činí spoluzodpovědné za osud své strany. Při pohledu na zmíněný volební kalendář je to geniální taktika. Při pohledu na východ se však lze ptát, zda takový risk Ewě Kopaczové za to stojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...