Řečičky

Řeč je o řečech majících zmařit návrat ukradeného církevního majetku. Jde o další kolo bolševického procesu olupování a ohlupování, započatého „únorovým vítězstvím“ KSČ před 65 lety. Tehdy hrála prim komunistická strana řízená Moskvou, dnes je to sociální demokracie. Symbolicky to vystihli účastníci demonstrace 25. února, kteří se s hesly „Komunismus zabíjí! a Socani styďte se!“ letos vydali na pochod ze Staroměstského náměstí přímo k sídlu ČSSD.

Zdaleka nejde jen o kontroverzní krajské koalice s KSČM, jimiž sociální demokracie urovnává komunistům cestu k mocenskému comebacku. Stejně varovným náběhem k totalitní recidivě je převzetí proticírkevní ideologie a štvaní proti parlamentu a vládě jen proto, že se po 22 letech konečně uskutečňuje majetkové vyrovnání s církvemi. Přesně dle úsloví „Zloděj volá: chyťte zloděje!“ teď pohrobci Gottwaldovy KSČ spolu se Sobotkovou ČSSD a Bártovými populisty z VV nápravu majetkových křivd vydávají za „dar církvím“, „vládní tunel“ či dokonce „loupež století“. ČSSD tak pokračuje v perfidní kampani, v níž na předvolebních poutačích zobrazovala vládu jako vykrádače peněženek a dámských kabelek, a církve jako hamižné příjemce těchto krádeží. V živé paměti je i sociálně demokratická fantasmagorie o tom, jak Pražský hrad po restitucích zabere Vatikán. Když ČSSD neuspěla ani s desítkami hodin obstrukcí v Poslanecké sněmovně a zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi legálně spatřil světlo světa, obrátila se opozice na Ústavní soud v naději, že alespoň ten učiní zadost jejímu pojetí spravedlnosti. Předkladatelé ústavních stížností nicméně zapomněli, že i kdyby ústavní soudci zákon nebo jeho část zrušili, bude platit dřívější rozhodnutí ÚS, podle něhož nebude nijak obtížné majetek vydat na základě jednotlivých žalob.

Obzvláštní odpor opozice vzbudil podpis smlouvy o náhradách za nevydaný majetek, kterou se zástupci 16 církví v pátek podepsal premiér Petr Nečas. Ačkoliv termín podpisu byl veřejně znám týden dopředu, místopředseda ČSSD Michal Hašek v televizi Prima prohlásil, že premiér podepsal smlouvu s církvemi „potajmu jak uličník“. Právník Václav Pavlíček řekl deníku Právu, že uzavření smluv odporuje obecnému principu „dobrých mravů“. Připomeňme, že platným zákonem o majetkovém vyrovnání byla státu uložena povinnost uzavřít s každou dotčenou církví a náboženskou společností smlouvu o vypořádání. Pokud by nebyly smlouvy uzavřeny, mohl by se dotčený subjekt obrátit na soud, aby nahradil chybějící projev vůle. Splnění zákonné povinnosti právní expert Pavlíček patrně považuje za porušení principu „dobrých mravů“. Mimochodem, profesor ústavního práva Václav Pavlíček působil už na střední škole jako svazácký předseda, do KSČ vstoupil jako dvacetiletý, pracoval jako odborný pracovník v Ústavu marxismu-leninismu, v r. 1970 byl autorem studijních textů, v nichž mimo jiné obhajuje vedoucí úlohu KSČ. Přitom za normalizace byl Pavlíček z KSČ vyloučen. Po r. 1989 se dvakrát ucházel o funkci ústavního soudce, ani jednou však neuspěl (v Senátu jako tehdejší poradce prezidenta Klause získal jen 22 ze 76 hlasů), když mu byla vytýkána zejména jeho aktivní komunistická minulost, o níž se v předkládaném životopise nezmínil.

Nyní se ovšem tento expert s komunistickou kvalifikací odvolává na rakousko-uherský zákon č. 50 z r. 1874(!), který podle něj nepřiznává katolické církvi postavení privátní korporace. Z toho pan Pavlíček soudí, že církev neměla volnou dispozici s majetkem, a tudíž jí žádný majetek nepatřil. Zajímavé, jestliže církvi podle Pavlíčka žádný majetek nepatřil, nemohli jí komunisté nic ukrást. Logika, která nemá chybu: nebylo-li církvi nic ukradeno, není jí co vracet! Teprve to, co církve v restituci dostanou (vráceno), se stane církevním majetkem, obmyslně tvrdí pan Pavlíček. Každý právník samozřejmě ví, že majetek církví a náboženských společností historicky státu nikdy nepatřil. Že tento majetek vznikl zcela legálním způsobem – např. z darů, sbírek, odkazů, intencí (odměn za křty, svatby, pohřby apod.), věn (při vstupu žen do řádů), ale i koupěmi z výnosů hospodářské činnosti církví. Z příjmů z hospodaření s tímto majetkem církve celá staletí vykonávaly pastorační, charitní, osvětovou a jinou obecně prospěšnou činnost. Každou položku církevního majetku lze stále dohledat na katastrálních úřadech. On to všechno nemůže nevědět ani profesor Pavlíček. Ale jako kovaný kádr bude donekonečna mlžit a omílat bolševické floskule, neboť odmítá připustit, že by církve mohly být samostatnými subjekty nezávislými na státu. Nechce vidět řadu pozitivních dopadů odluky církví od státu, ani konec financování platů duchovních, ani uvolnění rozvoje obcí, jež mají zákonem o půdě zablokované pozemky.

Pan Pavlíček není sám, kdo nápravu totalitních křivd chápe v bizarních ideologických souvislostech. „Úspěch katolické církve vyjádřený tzv. církevními restitucemi má být také symbolizován znovu postavením mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Má se stát symbolem triumfu katolické církve nad českým národem, jako tomu bylo v minulosti,“ tvrdí Pavlíček s těmi nedotčenými, jimž zůstalo utajeno, že sloup byl vztyčen v r. 1652 na paměť uhájení Prahy před švédskými vojsky. Z toho, co Václav Pavlíček říká či neříká, už také víme, co myslí oním porušením principu „dobrých mravů“, jež vytýká premiéru Nečasovi. Dobré mravy podle jeho měřítek zajisté nespočívají ani v pravdomluvnosti ani v nápravě křivd způsobených komunistickou stranou. Dobrými mravy naopak rozumí zpochybňování zákona o majetkovém vyrovnání a zachování gottwaldovské „třídní spravedlnosti“ vůči církvím na věčné časy. Ale nezlobme se na pana Pavlíčka; on se pouze věrně řídí dialektickou zásadou, že tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou.  Nezapomínejme také, že komunistická dialektika a notorická zlodějna jsou jen dvě strany téže mince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...