Rámus do Guinessovy knihy

Turecko je fotbalovou zemí. Své o tom ví miliony zdejších fanoušků, kteří svůj fotbalový tým milují skoro až za hrob. Vášniví Turci sledují velmi ostražitě, co se kde ve fotbalovém světě šustne, koupě nových hráčů komentují, kudy chodí a svou příslušnost k tomu či onomu klubu dávají náležitě najevo. Nejen všemi možnými doplňky, oblečením, ale i výzdobou auta, kanceláře nebo dokonce celého bytu. Velmi populární a snadno dostupné jsou například deky nebo povlečení v podobě loga slavných klubů, které často vidíte sušit se na balkónech mnoha bytů. Ale to je známé i u jiných evropských jedniček.

Turci teď mají jiný primát. Překonali rekord o nejhlasitější stadion na světě. Stalo se to při nedávném derby dvou istanbulských klubů Fenerbahce a Galatasaray. Zapsali se tak do Guinessovy knihy rekordů jako nejhlučnější parta fotbalových šílenců. Měřit se vydal „Guinessův tým“ na stadion v Istanbulu, který ještě voní novotou a který patří týmu Galatasaray, kde hraje (jak určitě český fanoušek ví) i Milan Baroš. Nová aréna má kapacitu 52 695 míst a podle nadšených reakcí fanoušků se může rovnat kvalitě slavných evropských stadionů. Na svůj nový stadion jsou totiž velmi hrdí a o to nadšenější byli, když se dozvěděli o novém rekordu. Měřilo se během zápasu, ve kterém šlo mimochodem domácím o hodně a v němž nakonec se svým dlouholetým rivalem prohráli. Měřilo se hned třikrát. Už v poločase turečtí fanoušci překonali rekord, když měřiče hluku ukázaly 131,76 decibelů, což bylo víc než poslední naměřená hodnota 128,7 decibelů během zápasu amerického fotbalu v USA a což je taky více než hluk, který vydávají často proklínané vuvuzely.

Přitom můžu s jistotou říct, že nešlo kvůli měření rekordu o mimořádnou snahu být co nejhlasitější, podobně to totiž na plných stadionech vypadá i v jiných tureckých městech. Láska k týmu je tu mírně fanatická, fotbal se dostává na přetřes snad v každé přátelské konverzaci, pokud je náhodou večer na programu důležitý zápas, ruší se rodinné návštěvy, rande i obchodní schůzky. Popřípadě se upraví tak, aby v místnosti byla určitě televize s přenosem. Což ovšem stoprocentně vede k výhradnímu sledování zápasu a naprostému ponoření se do hry. Lehké to tu nemají ani hráči, jsou totiž fanoušky buď bezmezně milováni a obdivováni, to samozřejmě hlavně v případě, kdy střílejí góly, anebo proklínáni a nenáviděni, to pak především v okamžiku, kdy se jim příliš nedaří anebo, kdy si vyslouží červenou kartu. Jako se to například v už zmiňovaném zápase stalo českému hráči Milanu Barošovi. Jedna chyba nebo trest okamžitě zastíní třeba i dlouholetou výbornou práci. Fanoušci jsou schopní počkat si po zápase na jednotlivé hráče, kteří se chystají domů, aby jim pěkně z očí do očí řekli, co si o nich myslí. Ve fotbale se tady zkrátka nic neodpouští.

  • Stadion Galatasaray Istanbul autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2441/244010.jpg
  • Stadion Galatasaray Istanbul autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2441/244006.jpg
  • Stadion Galatasaray Istanbul autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2441/244007.jpg
  • Stadion Galatasaray Istanbul autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2441/244008.jpg
  • Stadion Galatasaray Istanbul autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2441/244009.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...