Radikální islám je novodobý mor

"Není rozdílu mezi civilisty a necivilisty, mezi nevinnými a vinnými, kteří v Iráku či Afghánistánu přímo bojují proti muslimům. Jediný skutečný rozdíl je mezi muslimy a nevěřícími. A život bezvěrce je bezcenný", hlásal v Londýně kazatel Umar Bakrí. Jeho přednášky v britském Lutonu, zejména pak v komunitním centru na Woodland Avenue poslouchaly tisíce zejména mladých vyznavačů Alláha. Co to znamená?

Salafisté v Evropě

Podobně jako on šířili a šíří nenávist i stovky dalších imámů, od Francie přes Německo až po Švédsko či Dánsko. Často tito radikální duchovní vyžadovali dodržování takzvané Smlouvy o bezpečí, jejíž podstatou bylo nevraždit, tedy nepáchat skutky džihádu na půdě, kde žijí. V opačném případě by totiž rychle skončili v hledáčku tajných služeb.

Nakonec ale řada islamistů tuto Smlouvu nedodržela. Ostatně i sám Umar Bakrí později vydal fatvu umožňující zabíjet nevěřící, káfir, i v samotné Anglii, bez ohledu na to, že v ní získal útočiště, když uprchl ze Saúdské Arábie. I proto zaútočil v květnu 2013 Michael Adebolajo v Londýně na nic netušícího britského vojáka a zabil ho. Za bílého dne. Vrah předtím navštěvoval akce zakázané organizace Islam4UK a tento čin následně obhajoval i šéf tohoto uskupení, Anjem Choudary s tím, že na vině je britská zahraniční politika.

Více než varující jsou pak nedávné výzkumy v jedenácti arabských zemích (mimo jiné v Iráku, Sýrii, Tunisku, Egyptě či Saúdské Arábii provedené Arab Center for Research and Policy Studies se sídlem v Douhá či Independent Institute for Administration and Civil Society Studies v Iráku), které odhalují pravdu o množství islámských radikálů či jejich stoupenců v plné nahotě.

Takzvaný Islámský stát, který je v současnosti nejbrutálnější a nejnebezpečnější džihádistickou organizací, podle těchto průzkumů podporuje nejméně osm a půl milionů obyvatel daných států a pozitivně pak ISIS v nich vnímá dokonce 24 milionů lidí, respektive ho nepovažuje za teroristickou organizaci. A výlučně sunnitů. A přímo do bojů po boku ISIS odcházejí bojovat i tisíce muslimů s pasem některé z evropských zemí, Kosovem a Bosnou počínaje a Velkou Británií konče.

Propaganda lákající dívky do řad islamistů
Zdroj: ČT24

Bývalý dánský konvertita Morten Storm, který se deset let pohyboval mezi islámskými radikály i špičkami Al-Kaidy a dalších teroristických skupin, sice označuje řadu salafistických duchovních působících v evropských metropolích za pouhé mluvky, kteří místo skutečných činů jen mají ústa plná džihádu mečem. Jejich kázání ale radikalizují tisíce evropských muslimů, a nejen těch sociálně vyloučených.

Pravda, většina džihádistů odjíždí bojovat do Sýrie a Iráku nikoli z ideologických důvodů. Chtějí prostě "jen" zabíjet, užívat si moci a bohatství a žít bez jakýchkoli pravidel. Mnozí z nich přitom pocházejí ze středních vrstev, přesto rádi naslouchají slovům islámských duchovních o svaté válce vůči nevěřícím.

Jen ve Francii přitom je už stovka salafistických mešit, v Německu pak tajné služby evidují na šest tisíc stoupenců tohoto "čistého" a nezkaženého islámu zdůrazňujícího nutnost svržení všech sekulárních režimů a chtějí je nahradit islámskými státy založené na právu šaría. A pokud pozvednou zbraň a vraždí ve jménu Alláha, často slyšíme, že to nejsou muslimové. Jsou. Radikální muslimové. A nejen evropští politici před tím nesmí, v duchu falešné korektnosti schovávat hlavu do písku.

Muslimové v Praze
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Muslim versus islamista

Naprostá většina muslimů je mírumilovná. Muslim také může být takzvaně umírněný, může být liberál, může být konzervativní, ovšem i radikál. Sám mám mezi muslimy spoustu přátel. V Kosovu, Maroku, Iráku. Nejpřátelštější lidi jsem pak potkal v Sýrii, kterou teď, díky podpoře Turecka, Saúdské Arábie a Kataru, zcela rozvrátily džihádistické skupiny páchající genocidu nejen na náboženských menšinách včetně islámských.

Právě ze Sýrie proto uprchly miliony lidí a snaží se dostat i do Evropy. Proti imigrantům ale protestují tisíce obyvatel včetně těch z České a Slovenské republiky, přestože naše země běžence jakožto cílové destinace nelákají. Nelze se ale těmto demonstrantům na jedné straně divit. Do ulic je totiž vyhání strach. Strach z toho, co se děje jinde. Ve Švédsku, Dánsku, v Belgii. Nikoli tedy uprchlíci jako takoví.

Děsí je zprávy o naštěstí neúspěšném atentátu v centru Stockholmu, kde islamista Tajmúr chystal masakr mezi civilisty nebo informace o zadržených džihádistech chystajících vyhodit do vzduchu další letadla. Radikální klerikové navíc vnímají boj proti terorismu jako boj proti islámu a neustále to zdůrazňují. A těmto výzvám naslouchají i vysokoškolsky vzdělaní muslimové.

Šéf Al-Kaidy v Jemenu Anwar al-Awlakí dokonce obhajoval použití chemických a biologických zbraní proti obyvatelům velkých měst, dokonce to silně doporučoval. videonahrávky s jeho kázáními i návody na výrobu bomb patří k hitům mezi radikalizujícími se vyznavači Alláha.

Radikální islám se tak šíří jako mor a zastavit to mohou i sami muslimové. Spolu s nimi ale i západní představitelé. Nelze totiž nadále zavírat oči před totalitními islámskými režimy v čele se Saúdskou Arábií. Právě Rijád totiž podporuje šíření té nejnetolerantnější formy islámu, wahhábismu, a to i výstavbami mešit, zejména na Balkáně, nebo finančními dary muslimským organizacím od Srí Lanky po Francii.

Bojovník Islámského státu
Zdroj: Reuters

Zcela jednoznačně je pak třeba odmítnout islámské právo šaría, které nevede k ničemu jinému, než k potlačování lidských práv a svobod. Po zavedení šaríi, stejně jako nadvlády islámu nad světem volal i Awlakí, podle kterého ji džihádisté prosadí mečem, ať se to lidovým masám líbí, nebo ne. A přesně v duchu rčení "účel světí prostředky". Islamisté si proto bez okolků oholí vous, začlení se do západní společnosti a čekají na pravý okamžik, kdy zaútočí bez toho, že by je tajné služby z chystání atentátu podezíraly.

Většina politiků a komentátorů v poslední době označuje za největší nebezpečí naší civilizace hnutí Islámský stát. Zapomínají ale na další, stejně kruté islamistické skupiny operující hlavně v Sýrii, v Jemenu, Somálsku a v severní Africe. Mezi ně patří především Fronta al-Nusrá, Ahrár al Šám, aš- Šabáb a další. A do Evropy se pak vracejí stovky jejích bojovníků, kteří mohou kdykoli a kdekoli zaútočit. Zázemí jim navíc zajišťují desítky extrémistických skupin operujících na území Starého kontinentu.

A právě proti nim musí evropské instituce tvrdě vystoupit. Nesmí je nadále tolerovat. Ostatně i britský premiér přirovnává islamisty k fašistům. A i kdyby jich ve skutečnosti byly "pouze"tisíce, zůstávají pro náš svět smrtelným nebezpečím. Stejně tak je i zapotřebí, aby se, ruku v ruce s Evropou proti radikálům postavili i sami muslimové. Nestačí už jen po nějakém teroristickém útoku vydat prohlášení, že útok odsuzují a že takováto vražda nemá nic společného s islámem. Vždyť radikální, netolerantní islám se nešíří jen mečem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...