Putin a Rasputin (Depardieu)

Velkého a tělesně mocného herce z Francie Gérarda Depardieua mají Rusové v oblibě dlouhá léta. Ruské ženy zvlášť. Od chvíle, kdy mu Vladimir Vladimirovič osobně předal „Passport“ psaný prioritně azbukou a přijal ho tím do společenství rodáků, jakoby kouzlem se inspirovali moderátoři mnohých ruských rozhlasových stanic (na Ukrajině, na Kavkaze a v Bělorusku taky), aby sáhli po písničce, cenzurou potlačované ještě i za Gorbačova. Až teď zas bujaře zní: „Oh, that Rasputin, lover of the Russian Queen…!!“

Rusko má za sebou nejhýřivější období roku. Od Silvestra 2012 až do 8. ledna 2013 jsou v ruském kalendáři všechny dny vybarveny pěkně do červena. O takové nekonečné alkoholické dovolené (zahrnující pravoslavné vánoce a „starý Nový rok“) se jiným národům na této planetě snad nemůže ani zdát.

Rozsochatý Depardieu dekádu velice rozverné veselosti mimořádně zpestřil. Vyčítají mu to jen ti, kteří si neuvědomují, že mezi ruskou a francouzskou kulturní, zvláště pak hereckou občinou a mnohohrannou intelektuální, zvláště pak uměleckou sférou, existují tisíceré vzájemné vazby, přinášející nesmírné a vítané obohacení v obou směrech. Jsou tu proudy lásky i nenávisti, souznění i občasného proklínání.

O spektakulárním vpádu Gérarda Depardieua do Ruska za bouřlivého smíchu obecenstva při novoročních estrádách Sergej Michalkov rozněžněle pravil: „Jeden zvláště milý opilec z opačného konce Evropy mezi nás tak snadno zapadne!“

Francouzský Novorus si na Východě na sympatie „místních“ stěžovat nemůže. Ostatně v posledním čtvrt století je v Rusku skoro všechno možné. Dávno pryč jsou časy kdy jiný, neméně slavný Gérard Philipe, způsobil v sovětsko-francouzských vztazích superbouři nevole, když po návratu z Moskvy uspořádal ve svém pařížském bytě unikátní výstavu dovezených běžných exponátů ruského ženského spodního prádla. Francie řvala smíchy a v knize návštěv výstavy se našly i takové zápisy: „Teď lze pochopit, proč Rusové tolik pijí!“

Muž, který má ve svém novém pase azbukou napsané jméno Gérard Xavier Marcel Depardieu je v Moskvě, Petrohradě, v Mordovii i jinde přijímán s otevřenou náručí. A nejen na vysoké vládní úrovni. Pokud je známo, on sám velkoryse přijímá všechny žádosti o rozhovory. Není jich málo. Pózuje před kamerami, mikrofony i pro spoustu novin, odpovídá i na spoustu neuvěřitelně pitomých otázek. Ten člověk má nervy! A neváhá se vyjadřovat otevřeně a jadrně ke všemu. Když už je to tak, nemohu se ubránit podezření, že řada jeho výroků bude interpretována účelově, ne-li nakonec přímo vymyšlena. Známe přeci bulvár a jeho metody – a ty jsou stejné na všech polednících i rovnoběžkách. Berme je proto s rezervou.

Depardieu ví o umění hodně, o literatuře, divadle, filmu, atd. Ale nejvíc je a bude citováno, co si herec si myslí o ruské demokracii, o opozici, o Pussy Riot.

O geniálním šachistovi Garry Kasparovovi, řekl, že o jeho velkém umění nad 64 políčky hry s černými a bílými figurami nemá pochyby. Ovšem dodal – k nelibosti těch, kteří vládu v Kremlu v lásce nemají – že politika je mnohem složitější než šachy. O Pussy Riot řekl (a v tom se určitě nemýlil), že kdyby si nyní odsouzené dívky, něco podobného dovolily v mešitě, živé by nevyvázly. Nad otázkou, proč v prosinci nebyl konec světa, se chvíli zamyslel a pak předstíral zděšení: „Proboha, kdyby byl konec světa, tak by mi to zkazilo narozeniny, které mám čtyři dny před Silvestrem!“

A tady je zřejmě jádro pudla – Gérard Depardieu utíkal do země, která má postaru o 13 dní posunutý kalendář. Tímhle trikem o 13 dní omládl. A navíc – Putin odmítl posunout čas proti Evropě. Třeba slavný, ještě stále Francouz, Depardieu pochopí, že vlezl do země, kde jsou věci a poměry těžko vypočitatelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...