Případ Alena

To, že ministryně kultury Alena Hanáková není zrovna mediálně zručná osoba, se ví od jejího nástupu do funkce. Ostatně v Nostickém paláci je to už určitá tradice, připomeneme-li si některá veselá vystoupení jejího předchůdce ministra Jiřího Bessera nebo veřejné úvahy Vítězslava Jandáka o dobrém kumštu, který se prostě pozná. Dělat si dnes legraci z toho, že ministryně po odvolání ředitele Národního divadla v televizi neustále „nastavuje procesy“, aniž by věděla jaké a proč, je v marasmu české politiky docela odlehčující a úlevné, ale kromě výsměchu jedné neschopné političce to mnoho dalšího nepřinese.

Ministryně na provázku

Jistě, je naprostá pravda, že Alena Hanáková se ministryní kultury nikdy stát neměla. Nemá na to odborné ani komunikační, ba ani politické kvality. Odborným otázkám vůbec nerozumí, nepřemýšlí o směřování jednotlivých příspěvkových organizací a o roli kultury ve společnosti vůbec. Nezná poměry doma, natožpak v cizině. Se vším čeká na odborné posudky poradců a podřízených, kterým podléhá stejně jako názoru stranických kolegů (otázka „Kdo vodí paní ministryni?“ je proto přirozeně nezodpověditelná, protože vodit ji může, kdokoliv si řekne). Ve vládě působí jako „užitečná ruka“, která hlasuje podle stranických návodů, vlastní názor se neočekává, ostatně ani ze strany laskavé paní ministryně není k tomuto intelektuálnímu výkonu žádná větší ambice.

Nic z toho ale není nové. Vědělo se to, přinejmenším tušilo už na začátku vládního působení Aleny Hanákové, jen z úcty k paní ministryni, k její mírné a milé povaze a z jisté ohleduplnosti k ženskosti, kterou nelze vystavovat kruté a agresivní kritice tak jako mužskou ješitnost politiků, se o tomto totálním chybění, naprosto nevhodném k jakémukoli politickému působení, nahlas příliš nemluvilo. Už proto, že každý, kdo trochu sleduje dění na ministerstvu, věděl své. Nebylo třeba toto veřejné tajemství nahlas dál potvrzovat.

Zneužitá slabost

Je nesporně chyba ministryně Hanákové, že takovou funkci vůbec přijala, že nedokázala odhadnout své schopnosti, že si troufla na obrovský pecen chleba, na který nejenom nemá nůž, ale který ani neumí ke krájení natočit a o němž možná ani neví, že je to chléb. Je to lidské selhání, které se dá částečně pochopit, protože kdo z nás může říci, že kdyby byl v politice, takovou nabídku by odmítl. Neomluvitelné ale je, že ono naprosté chybění neodhalili její straničtí kolegové, přesněji a ještě ostřeji řečeno: že dokonce s vědomím tohoto nedostatku paní Hanákovou, jinak jistě slušnou a poměrně milou paní, nominovali na tak důležitý post; právě pro toto chybění, které je tak vhodné k manipulaci a dálkovému řízení a ovládání.

Politici TOP 09 a premiér Nečas, který tuto absurdní nominaci akceptoval, tím nejenom zesměšnili exekutivní funkci, ale dál tím také ponížili už tak podceňovaný resort, na který přijde řada vždy až naposled a který politiky zajímá, jen když se mohou ukázat na festivalu v Karlových Varech, na premiéře v opeře, případně když je třeba do volebního programu napsat povinnou jednu stránku, aby bylo vidět, že naše partaj je vskutku kulturní strana.

Odpovědnost tohoto typu už nelze jen tak sejmout odkazem na lidské, které nám ani v politice není nikdy cizí. Hazard s ministerským postem a českou kulturou se přece stal součástí politické strategie, v níž byla zneužita slabost jednoho k mocenskému posílení druhých, a taková vypočítavost se jen tak omluvit nedá.

I Aleně Hanákové však zůstává jeden těžko omluvitelný hřích. Po jejím smutném působení ve vládě budou liberálové obého pohlaví jen těžko přesvědčovat společnost, že ve vládě by mělo být více žen…

(Texty z blogu Petra Fischera publikuje pravidelně deník HN)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...