Přepřáhnou lidovci včas?

Blíží se krajské a senátní volby a lidovci mají tři možnosti přepřahání: před kopcem, v kopci nebo za kopcem. První možnost vyměnit jankovitou kobylu se jim naskýtá už o víkendovém sjezdu. Kupodivu si prý tuto vzácnou příležitost zapovídají předem. Na příčině je tradiční lidovecká ustrašenost a neschopnost představy konců.

Křesťanská demokracie v Česku hyne na úbytě už od střídání Svobody Kalouskem. Ne, že by šlo o neschopné politiky, ale jejich představy „širšího rozkročení“ podráždily tradiční voliče. Není divu, že KDU-ČSL nejen nevolila třetina voličů, kteří se hlásí k víře, ale ani většina pravidelných návštěvníků kostela. Není to tím, že lidovci hlásají a žijí něco jiného než slyší lidé v kostele? Co říci politické straně, která ústupem od vlastních zásad a nadbíháním jednou tomu, podruhé onomu, odhání své voliče? Má smysl křesťanská strana, opouštějící křesťanský program?

Nešťastný případ Jiřího Čunka, coby hlavy KDU-ČSL, je jen hřebíčkem do rakve ještě před deseti lety nadějné strany. Posttotalitní lidovci měli na své vůdce (a programy) od začátku smůlu. Nikdy nedosáhli významu svého předválečného předsedy Jana Šrámka, s jeho rázným „nebát se a nekrást!“. Hned první polistopadový šéf Josef Bartončík byl zapletený s StB a nepřiznal to. Protilidovci to stihli do voleb rozmáznout v médiích a Bartončíkem pošpinit celou stranu. Neposkvrněného Josefa Luxe odvolal Stvořitel dříve, než KDU-ČSL dal pevnou šrámkovskou páteř. A za Cyrila Svobody i Miroslava Kalouska už to šlo se stranou z kopce. Nejprve Svoboda a pak i Kalousek začali zpochybňovat legalizaci práva na život od početí do přirozené smrti, distancovali se od tradičních lidoveckých hodnot i od nemnoha statečných, kteří vystupovali proti bezbřehým potratům.

Nelze ovšem všechno svádět na nešikovnost, nepředvídavost, či dokonce hloupost lidoveckých politiků. Řízené akce, ať už mediální nebo politické, proti křesťanským demokratům existují od sametové revoluce. Vycházejí z marxistického podhoubí nenávisti k církvím, straší církevní mocí. Média obsazená levičáckými žurnalisty ráda poslouží v každé protikřesťanské
kampani.

Ani Čunkova kauza není pouhou ukázkou osobní naivity a nemohoucnosti, ale i protičunkovské kampaně. Čunkovi lze ze Šrámkova hesla objektivně přiznat jen první polovinu, s  druhou to pořád není tak docela jasné. Ale i kdyby se nakonec ukázal čistý jak lilie, politický dojem po měsících obviňování, vysvětlování, výmluv, osvobozování a nových pochybností je tristní. Snad je zákonité, že jediný, kdo to nechápe, je právě regionální politik, jehož na nejvyšší stranický post a do vlády vynesl nesmlouvavý postup vůči problémovým příslušníkům romské menšiny. A přičteme-li k tomu Čunkovo nediplomatické a necitlivé vyjadřování, je jen přirozené, že se stal terčem kritiky „lidskoprávních“ žurnalistů a politikářů. Nad Čunkem nepochybně zajásali všichni, kdo tvrdí (a snaží se prosadit), že lidovci nepatří do parlamentu.

K sebezáchovným funkcím každého organismu patří revitalizace. Záchranná akce v případě lidovců by měla proběhnout čunkovsky radikálně. Už proto, aby  KDU-ČSL nepostihl stejný osud jako druhdy ODA, kterou definitivně rozložila aféra jejího předsedy „JUDr.“ Kalvody. Víkend ukáže, zda lidovci přepřahání před kopcem chápou jako výhodu, kdy stranickou káru nic nestrká zpět. Přepřahání v kopci se může stát katastrofou a přepřahání za kopcem nemusí mít už žádný smysl.

Třebaže možnosti, vyplývající z lidoveckých stanov, jsou na nadcházejícím sjezdu omezené (sjezd nemá být volební, k volbě předsedy nejsou zvoleni delegáti), potřeba změny je vzhledem k podzimnímu měření sil v Senátu a krajích natolik nutkavá, že by neměla být promarněna ani jediná. Tou je nastolení otázky, zda sjezd potvrzuje Jiřího Čunka ve funkci šéfa KDU-ČSL. Nemělo by tomu vadit ani určení sjezdu jako programového. Právě střídání v čele strany může být začátkem promyšlenějšího a odvážnějšího programu. Nikoliv tedy strachování a dohadování, který lidovecký politik za co může, jako dosud. Ale naopak, co kdo udělá, aby se z ostouzené politické „popelky“, stala zase plnohodnotná „klidná síla“, za níž se nebude muset stydět ani křesťansky orientovaná veřejnost.

  • Josef Lux autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/14/1342.jpg
  • Jiří Čunek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/8/767.jpg
  • Předsednictvo KDU-ČSL autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/142/14144.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...