Polské olympijské šílenství a politický marketing

Polsku se v Soči nebývale daří. Se čtyřmi zlatými medailemi se jedná o jejich nejúspěšnější zimní olympijské hry. Kromě skokana na lyžích Kamila Stocha a běžkyně Justyny Kowalczykové, od kterých se medaile čekaly, zazářil i rychlobruslař Zbygniew Bródka, který vyhrál závod na 1 500 metrů. Za zády nechal celou nizozemskou bruslařskou elitu. Čerstvý zlatý medailista si však na tiskové konferenci posteskl, že nemůže trénovat v Polsku. Ani naši severní sousedé totiž nemají krytou rychlobruslařskou dráhu. Úspěch Bródky i dalších sportovců však oživil polský zájem o zimní sporty.

Podobně jako po prvních triumfech Martiny Sáblíkové se i v Polsku hned do věci vložili politici. Premiér Tusk prohlásil, že i zimní sportovci by měli mít odpovídající tréninkové podmínky. Okamžitě se začalo diskutovat o tom, kde by rychlobruslařská hala měla stát. Nejpravděpodobnější variantou je Krakov, protože kandiduje na pořadatelství zimních olympijských her v roce 2022.

Polák Zbigniew Bródka
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Polské sebevědomí ohledně krakovské kandidatury je vysoké, třebaže již jednou v nedávné minulosti vyhořeli, když Zakopané neuspělo v souboji o ZOH 2006. Kromě Krakova a tatranských středisek by některé disciplíny měly probíhat i v Jasné na Slovensku. K dobrému spojení obou zemí by však byly potřebné ohromné investice do infrastruktury, což ale netěší ochránce tatranské přírody a proti olympijským hrám se zorganizovala poměrně silná občanská opozice. Iniciativa „Krakov proti Hrám“ upozorňuje, že na monstrózní projekt nemá smysl plýtvat veřejnými prostředky, které jsou potřeba jinde a které se nikdy nevrátí.

Polsko před dvěma lety zorganizovalo společně s Ukrajinou mistrovství Evropy v kopané. Třebaže dálnice mezi Berlínem a Varšavou byla otevřena jen pár hodin před začátkem Eura 2012, Poláci tuhle akci zvládli. Nepodařilo se sice postavit tolik kilometrů dálnic, kolik se čekalo – nadále například chybí dobré spojení mezi Vratislaví a Varšavou – přesto jsou Poláci na mistrovství Evropy ve fotbale právem pyšní. Tedy až na výkon svého družstva, které vypadlo už v základní skupině.

Varšavský stadion pro Euro 2012
Zdroj: ISIFA/EPA/Leszek Szymanski

Úspěchy sportovců motivují polské politiky, aby zimní kandidaturu vehementně podporovali. Premiér Donald Tusk velmi dbá na vlastní PR a vzhledem ke své aktuální neoblíbenosti zoufale hledá projekt, se kterým by mohl u voličů bodovat. Slibovat monstrózní sportovní akce je lákavé, avšak další kritici upozorňují na (ne)využitelnost sportovišť po skončení her. Vždyť i národní fotbalový stadion zbudovaný kvůli Euru 2012 prodělává a horko těžko hledá akce, kterými by se naplnila jeho kapacita.

Po českých zkušenostech s libereckým šampionátem v klasickém lyžování nebo při pohledu na finanční problémy hokejové Sazka Areny (také postavené pro MS v ledním hokeji) se polským kritikům pořádání olympiády nelze divit. Samostatnou kapitolou je blamáž Prahy olympijské, kterou snad Krakov následovat nebude. Poláci se tak mohou v Česku inspirovat především tím, jak nadšení pro sport nepřevádět do politických činů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...