Pavarotti – poslední apoteóza, začátek legendy

Nessun dorma, \"Ať nikdo nespí… nad úsvitem zvítězím\". Jako ve slavné árii z Turandota, kterou on sám často zpíval tak, že vháněl posluchačům slzy do očí, mnozí nespali v Modeně a v celé Itálii onu noc na minulý čtvrtek. Velký Luciano se ale jitra už nedočkal. Nezvítězil nad úsvitem ani nad smrtí. S Pavarottim zemřel kus Itálie a světová opera přišla o jeden z největších hlasů všech dob.

Svět si už dávno zvykl na to, že jakákoli událost, které se Pavarotti účastní, je mimořádnou oslavou hudby, kultury a lidskosti vůbec. Zdaleka přitom nešlo o výlučně operní události: jeho vystoupení na fotbalových Mistrovstvích světa, turné Tří tenorů nebo četné charitativní koncerty. Obrovskou oslavou byl i jeho vlastní velkolepý pohřeb, a to i přesto, že šlo podstatou o smuteční událost. Modena 8. září, to byla jeho poslední apoteóza a začátek jedné legendy.

V Latinské Americe se říká, že pokaždé, když zemře nějaký skvělý zpěvák či hudebník, andělé na nebi budou mít obrovskou party. Jestli tomu tak skutečně je, tak minulý čtvrtek nebeskou party rozproudil úžasný tenor Pavarottiho.

Italská organizace? Skvělá!

Kromě toho, že byl jeho pohřeb mimořádně důstojný, velkolepý a slavnostní, byl také velmi dobře zorganizovaný. Pro Českou televizi jsem už zpravodajsky pokrýval několik pohřbů, ten dosud nejvýznamnější byl také v Itálii. Vlastně ve Vatikánu: pohřeb papeže Jana Pavla II. Organizací pohybu a přesunu téměř 4 milionů poutníků se tehdy ale zabývaly italské, římské úřady, nikoli Vatikán. A už tehdy byla velkolepá událost skvěle zorganizovaná, mimochodem i za účasti leteckých sil NATO.

Vynikající organizaci měl i sobotní pohřeb velkého Maestra, i když následoval jen 2 dny po jeho skonu. Poslední loučení veřejnosti s tenorem probíhalo v modenské románské katedrále od čtvrtečního večera - v klidu a důstojně. Přespolní návštěvníci dostávali od místních úřadů cenné informace pro lepší orientaci. Provoz v ulicích řídily a informace rozdávaly stovky policistů a členů civilní stráže. Město okamžitě vytisklo mapy se záchytnými parkovišti. Skvělou péči věnovala modenská radnice také nám, zástupcům tisku. Přímo naproti katedrále na Piazza grande vyrostlo tiskové středisko vybavené zásuvkami na počítače, informačním servisem i občerstvením. Tiskový odbor radnice vydával každou půlhodinu aktuální bulletiny… Jak je možné, že všechno fungovalo tak pružně a užitečně jen pár desítek hodin po smrti velkého umělce? A to vše navíc v prostorách, kde se neustále pohybovaly desítky tisíc lidí, včetně vzácných hostů? „Samozřejmě, i když velký Luciano zemřel až teď, vědělo se už dřív, že k tomu bohužel jednou dojde. Velký tenor je odsud, z Modeny, a vždy říkal, že chce být pohřben tady, takže podobný scénář jsme měli připravený dlouho dopředu. A průběh událostí teď ten scénář jen prověřuje v praxi,“ řekl mi Giovanni Gentile, jeden z členů civilní stráže. Průběh smutečního obřadu a všechno, co s tím souviselo, nakonec ukázalo, že scénář byl správný. Stejně jako před dvěma lety v Římě, během pohřbu Karola Wojtyly.

Opera a fotbal

Vraťme se ale ještě k velkému Lucianovi. Jeho pohřbem v Modeně pocty nekončily. Ještě týž den, 200 kilometrů od umělcova rodiště, na milánském San Siru, hrála italská fotbalová reprezentace důležité kvalifikační utkání na Mistrovství Evropy s Francií – mimochodem velmi atraktivní zápas, opakování loňského finále z Mistrovství světa – a před utkáním zněly pro 80 tisíc nažhavených diváků právě nejznámější Pavarottiho árie. Myslím, že právě to nejlépe dokládá, jak se Pavarottiho význam neomezuje jen na oblast hudby či kultury, ale jak proniká do dalších sfér společenského života. Právě fotbal, nejrozšířenější světový sport, který hýbe masami, je toho dobrým příkladem. Sám Pavarotti se jako malý kluk honil za míčem také. Snil o tom, že se stane profesionálním fotbalistou. Nakonec se stal vášnivým fanouškem. Celý život vibroval se svým oblíbeným Juventusem Turín. Známé jsou i sázky, které Tři tenoři mezi sebou kolem fotbalu uzavírali. Každý přitom přál svému klubu: Carreras Barceloně, Domingo Realu a Pavarotti Juventusu. Minulý týden slavný tenor zemřel, jeho výjimečný hlas tu ale zůstává navždy.

  • Luciano Pavarotti autor: Ilpo Musto, zdroj: ISIFA/Rex Features http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/32/3128.jpg
  • Fotbaloví fanoušci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/96/9540.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...