… píši Vám tento dopis, protože právě vykonáváte funkci hlavy státu. Projevil jste během svého prezidentování nejrůznější zájmy. Pravda, vaše návrhy a postoje nebyly zvětšiny podloženy dostatečnými argumenty, plynoucími ze vzdělání či morálky, byly spíše povrchní až po hospodsku. Nicméně se vždy obracely na dolních deset milionů občanů a velmi autoritativně vyžadovaly řešení. Také se o nich hodně diskutovalo, ze strany vzdělanců a odborníků zpravidla poněkud opovržlivě, to ale není důležité; u těch druhých se většinou chytáte, dle Gaussovy křivky je jich víc, tedy se možná s vašimi řešeními většina ztotožňuje.
Nedbejme nyní lumpenkavárenského povaleče Voltaira, který tvrdí, „ať platí víc jasný rozum než obecné mínění“, či podobného výlupka Chamforta: „Jsou doby, kdy nejhorší ze všech mínění je to veřejné.“ Třeba zrovna takové doby nejsou, ale nechme to stranou. Nyní potřebujeme vaši odvahu, rétoriku a schopnost pomoci ohroženým. Dokázal jste se vymezit vůči abstinentům a vegetariánům, zastal se bystrých dětí proti těm pomalejším, které by je zdržovaly, psychicky vyrovnané populace proti bláznům, i těch, kteří neumějí pořádně číst a psát oproti intelektuálům, zastal jste se dokonce Veleby, dle vás statečností hodného přirovnání k Tomáši Garrigue Masarykovi. V ochraně a zastávání se máte tedy praxi, často v soubojích, o nichž by normální člověk řekl, že jsou tak hloupé, že je není možné vyhrát, ale Vy do toho stejně jdete a jste ochoten při nich obětovat všechno, dokonce i pravdu. Lásku ne, o té ani nevíte, že existuje. To se pozná.
Nyní by, pane Zemane, opět bylo třeba, abyste vstoupil mezi šraňky a jako statečný český zeman lámal dřevce za naše občany. Ne sice současné, bývalé, než je Rusové odlovili a spolu s nimi nám uloupili kus země. Porušili tím československo-sovětskou smlouvu z roku 1943, v níž bylo garantováno, že SSSR uznává Československo v předmnichovských hranicích. Ale: „Što takoje 'smlouva'?“ že?
Ale přesto, když jste projevil takový zájem a účast vůči ukrajinským Čechům, mohl byste alespoň hnout prstem a říci něco úderného i o Podkarpatské Rusi. Nějaký Petro Gecko tam vystoupil, že Rusíni se sešli na neznámém místě a prohlásili, že by rádi od Ukrajiny k Rusku. A že světově proslulý peacemaker V. V. Putin by mohl poslat na místo mírové sbory. Pravda, hned na to řekl legální a legitimní zástupce Rusínů Eugen Župan, že je to celé pitomost. Ale znáte to, Putinovi jak se řekne, že by něco mohlo být ruské, hned jdou legalita a legitimita stranou, hned začne mluvit o posvátném ruském území.
Třeba Krym je dle něj spirituálním zdrojem Ruska, protože tu kníže Vladimír přijal křesťanství. Určitě, pane Miloši Zemane, při vaší fotografické paměti víte, že v té době Krym Rusku nepatřil, nýbrž Byzanci. Ostatně Krym drželi Rusové sto sedmdesát let a už si z něj dělají duchovní pašalik. Což je historicky v podstatě totéž jako padesát roků, co Sovětskému svazu patřila Podkarpatská Rus. Že byla přidělena k Ukrajině? To Krym byl od roku 1954 taky. A co když teď Putin sezná, že kdesi v Karpatech je keřík, pod nímž bohatýr Čurila Plenkovič oplodnil dívku z prostého moskevského bojarského rodu (byť Moskva tehdy byla ještě bezvýznamná obec), a že tedy tento prostor je pro Rusko stejně významný jako pro křesťany Betlém, protože z onoho spojení zrodilo se Ruské dítě. Znáte to, Třetí Řím a všelijaká ta ruská spasitelství. Proč by nemohli mít vlastního Ježíška, narozeného někde u Koločavy? A Podkarpatské Rusíny hned zasáhne nacionální pomoc.
Nuže tedy, pane Miloši Zemane, když už jste v té funkci a bojující proti komu, proti čemu, za kdekoho a za kdeco, čemu mnozí lidé, vás nedosahující, nerozumějí, zastaňte se teď bývalých našich spoluobčanů, Rusínů. Rusíni nejsou Rusové, ani trošku. Upozorněte tamní separatisty, kteří se zničehonic objevili, že my dobře známe dějiny Podkarpatska a že ruské nikdy nebylo. Ani sakrálně ani obyčejně lidsky. Ať si na ně nechají zajít chuť, jestli jim nějaká přichází.
Kdybyste to dokázal, dalo by se Vám leccos odpustit. Pomohl byste nejen Rusínům, ale i nám: Rusko by se takhle mohlo až nepříjemně přiblížit. Ale obávám se, že Vám by to nevadilo, že Vy raději sloužíte Putinovi než lidem. Tak si budeme muset počkat, jak se Imperátor rozhodne. Zda najde na Podkarpatské Rusi cosi pro Velkou Rus svatého či, ne. Vsadím dolar proti bobu, že Vy potom řeknete, že jste o té pro Rusy svaté relikvii už dávno věděl. A že problémy na Podkarpatské Rusi jsou jenom taková rýma.
