Pane Miloši Zemane…

… píši Vám tento dopis, protože právě vykonáváte funkci hlavy státu. Projevil jste během svého prezidentování nejrůznější zájmy. Pravda, vaše návrhy a postoje nebyly zvětšiny podloženy dostatečnými argumenty, plynoucími ze vzdělání či morálky, byly spíše povrchní až po hospodsku. Nicméně se vždy obracely na dolních deset milionů občanů a velmi autoritativně vyžadovaly řešení. Také se o nich hodně diskutovalo, ze strany vzdělanců a odborníků zpravidla poněkud opovržlivě, to ale není důležité; u těch druhých se většinou chytáte, dle Gaussovy křivky je jich víc, tedy se možná s vašimi řešeními většina ztotožňuje.

Nedbejme nyní lumpenkavárenského povaleče Voltaira, který tvrdí, „ať platí víc jasný rozum než obecné mínění“, či podobného výlupka Chamforta: „Jsou doby, kdy nejhorší ze všech mínění je to veřejné.“ Třeba zrovna takové doby nejsou, ale nechme to stranou. Nyní potřebujeme vaši odvahu, rétoriku a schopnost pomoci ohroženým. Dokázal jste se vymezit vůči abstinentům a vegetariánům, zastal se bystrých dětí proti těm pomalejším, které by je zdržovaly, psychicky vyrovnané populace proti bláznům, i těch, kteří neumějí pořádně číst a psát oproti intelektuálům, zastal jste se dokonce Veleby, dle vás statečností hodného přirovnání k Tomáši Garrigue Masarykovi. V ochraně a zastávání se máte tedy praxi, často v soubojích, o nichž by normální člověk řekl, že jsou tak hloupé, že je není možné vyhrát, ale Vy do toho stejně jdete a jste ochoten při nich obětovat všechno, dokonce i pravdu. Lásku ne, o té ani nevíte, že existuje. To se pozná.

Nyní by, pane Zemane, opět bylo třeba, abyste vstoupil mezi šraňky a jako statečný český zeman lámal dřevce za naše občany. Ne sice současné, bývalé, než je Rusové odlovili a spolu s nimi nám uloupili kus země. Porušili tím československo-sovětskou smlouvu z roku 1943, v níž bylo garantováno, že SSSR uznává Československo v předmnichovských hranicích. Ale: „Što takoje 'smlouva'?“ že?

Ale přesto, když jste projevil takový zájem a účast vůči ukrajinským Čechům, mohl byste alespoň hnout prstem a říci něco úderného i o Podkarpatské Rusi. Nějaký Petro Gecko tam vystoupil, že Rusíni se sešli na neznámém místě a prohlásili, že by rádi od Ukrajiny k Rusku. A že světově proslulý peacemaker V. V. Putin by mohl poslat na místo mírové sbory. Pravda, hned na to řekl legální a legitimní zástupce Rusínů Eugen Župan, že je to celé pitomost. Ale znáte to, Putinovi jak se řekne, že by něco mohlo být ruské, hned jdou legalita a legitimita stranou, hned začne mluvit o posvátném ruském území.

Třeba Krym je dle něj spirituálním zdrojem Ruska, protože tu kníže Vladimír přijal křesťanství. Určitě, pane Miloši Zemane, při vaší fotografické paměti víte, že v té době Krym Rusku nepatřil, nýbrž Byzanci. Ostatně Krym drželi Rusové sto sedmdesát let a už si z něj dělají duchovní pašalik. Což je historicky v podstatě totéž jako padesát roků, co Sovětskému svazu patřila Podkarpatská Rus. Že byla přidělena k Ukrajině? To Krym byl od roku 1954 taky. A co když teď Putin sezná, že kdesi v Karpatech je keřík, pod nímž bohatýr Čurila Plenkovič oplodnil dívku z prostého moskevského bojarského rodu (byť Moskva tehdy byla ještě bezvýznamná obec), a že tedy tento prostor je pro Rusko stejně významný jako pro křesťany Betlém, protože z onoho spojení zrodilo se Ruské dítě. Znáte to, Třetí Řím a všelijaká ta ruská spasitelství. Proč by nemohli mít vlastního Ježíška, narozeného někde u Koločavy? A Podkarpatské Rusíny hned zasáhne nacionální pomoc.

Přílet dalších 35 krajanů z Ukrajiny do Česka
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Nuže tedy, pane Miloši Zemane, když už jste v té funkci a bojující proti komu, proti čemu, za kdekoho a za kdeco, čemu mnozí lidé, vás nedosahující, nerozumějí, zastaňte se teď bývalých našich spoluobčanů, Rusínů. Rusíni nejsou Rusové, ani trošku. Upozorněte tamní separatisty, kteří se zničehonic objevili, že my dobře známe dějiny Podkarpatska a že ruské nikdy nebylo. Ani sakrálně ani obyčejně lidsky. Ať si na ně nechají zajít chuť, jestli jim nějaká přichází.

Kdybyste to dokázal, dalo by se Vám leccos odpustit. Pomohl byste nejen Rusínům, ale i nám: Rusko by se takhle mohlo až nepříjemně přiblížit. Ale obávám se, že Vám by to nevadilo, že Vy raději sloužíte Putinovi než lidem. Tak si budeme muset počkat, jak se Imperátor rozhodne. Zda najde na Podkarpatské Rusi cosi pro Velkou Rus svatého či, ne. Vsadím dolar proti bobu, že Vy potom řeknete, že jste o té pro Rusy svaté relikvii už dávno věděl. A že problémy na Podkarpatské Rusi jsou jenom taková rýma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...