Newseum a jiná washingtonská muzea

I když se zdá být na první pohled Washington trošku nudným, úřednickým městem, každý turista si v něm může dosyta užít jedné věci - muzeí. Ty jsou v americkém hlavním městě na každém kroku. Všude se tu rozdávají mapky s přehledem muzeí, aby se v tom člověk zorientoval. Je tu muzeum americké historie, letectví a kosmonautiky, muzeum afrického nebo indiánského umění, muzeum holocaustu anebo novinářství. To jen tak pro začátek.

Jít do kteréhokoli z těchto „národních“ muzeí ve Washingtonu ale znamená strávit tam minimálně půlku dne. Jsou totiž obrovská, zajímavá a nevíte, kam dřív. Výstavní budovy vypadají jako obří hangáry, kam se vejdou tisícovky exponátů a stejný počet návštěvníků (vždyť jen zaměstnanců a dobrovolníků tu pracuje skoro 800). Už ani u nás v Česku většinou muzea nezaostávají za světem a snaží se vývoj dohnat moderními prvky, jako jsou například filmové projekce. Nikde jinde jsem ale ještě neviděla tak puntičkářsky odvedenou práci a zajímavé instalace jako ve Washingtonu.

Například muzeum letectví a kosmonautiky vás už ve vstupní hale zavalí modely letadel i vesmírných raket. Pro příznivce kosmonautiky je toto místo rájem. Může se podívat na model Apolla 11, sáhnout si na pravý měsíční kámen, anebo konečně vyřešit záhadu, jak čůrají astronauti. Kromě doplňujících oddělení (jako jsou role letectví ve 2. světové válce nebo nejnovější vesmírný výzkum) si může zajít i na film o Velkém třesku nebo vyzkoušet simulovaný let Boeingem. Zmíněn je tu Vladimír Remek. Asi se holt pracuje muzejním zaměstnancům v Americe lépe než těm našim, kteří si musí pomalu každou korunu vybojovat u sponzorů. Tohle muzeum letectví a kosmonautiky je totiž dotované státem, jeho fungování zajišťuje zákon. A od sedmdesátých let, kdy bylo otevřené, patří pravidelně každý rok k nejnavštěvovanějším na světě.

Naproti tomu tzv. Newseum, tedy muzeum zpravodajství a novinářství na slavné Pennsylvania Avenue, která vede od Bílého domu ke Kapitolu, je institucí jednou z nejnovějších. Washingtonskou muzejní síť rozšířilo Newseum teprve vloni v dubnu a jeho otevření živě přenášela CNN. Taková to byla událost. Jen za první den muzeum navštívilo přes 10 tisíc lidí. Aby ne - Newseum každý den vystavuje na chodníku před hlavním vchodem titulní stránky novin z celých Spojených států. Uvnitř sedmipatrové budovy pak najdete v elektronické podobě dohromady 676 novinových titulů ze 70 zemí světa. Ty české jsem ale hledala marně. V další části muzea je přiblížen vývoj zvukových médií - ze zabudovaných počítačů si můžete pustit rozhlasový popis událostí, jako byl výbuch vzducholodi Hindenburg, obrazově už si připomenete sexuální aféru Billa Clintona nebo hurikán Katrina na sto různých způsobů, tedy jak tyto události viděli reportéři z různých televizních stanic. Zkrátka, co bylo jednou natočeno, je k vidění nebo slyšení na washingtonské adrese muzea zpráv. To stejné je k dispozici samozřejmě i o útoku na newyorská dvojčata, ostatně 11. září je v muzeu věnován speciální prostor. Mezi stovkami titulů s fotkami hořících mrakodrapů je i kus konstrukce jedné z věží.

A to jsem se ještě nezmínila o oddílu, který se věnuje novinářům v ohrožení a dokonce těm, kteří během své práce přišli o život. Ani o dvou televizních studiích, která si mohou návštěvníci vyzkoušet. Je tu profesionální režie, klíčovací prostředí, takže každý, kdo přijde, se může na chvíli proměnit do role televizního redaktora. I v muzeu zpráv se promítají filmy o kouzelné moci médií a můžete si prozkoumat taky zákulisí těch největších mediálních událostí minulého století. A stejně to ještě není všechno. Než odejdete, zavede vás to jaksi automaticky do muzejního obchodu. Tam si nakonec můžete koupit archivní vydání novin třeba ze dne, kdy skončila 2. světová válka, repliku starých psacích strojů nebo náušnice v podobě filmové kamery. Co je každému libo.

Jen máloco mě v Americe nadchlo právě tak, jako washingtonská muzea. Člověk má pocit, že vše o daném tématu je právě tady na jednom místě. I když je mezi těmi předměty, informacemi, obrázky a zvuky tak trochu ztracený. Na druhou stranu právě tady může pro mnohé začít ona nekonečná cesta za poznáním a věděním…

  • Model letušky z 60. let 20. století autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/675/67468.jpg
  • Newseum autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/675/67469.jpg
  • Newseum autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/675/67470.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...