Neopětovaná láska… česko-polská

Češi znovu vyhráli polskou anketu o nejoblíbenějšího souseda. I v letošním průzkumu veřejného mínění těsně předstihli Slováky. Na třetím místě se možná překvapivě umístili Němci. Na české straně je situace opačná. Zatímco jak k Němcům, tak k Rakušanům jsme si v posledních pětadvaceti letech cestu našli, Polsko se na žebříčku českých sympatií nachází na nelichotivé dvanácté příčce. Za pranýřovaným Řeckem i těžko srozumitelným Maďarskem.

Ptal jsem se zkušeného českého diplomata, který má česko-polské vztahy ve své gesci, čím si vysvětluje, že se západními sousedy jsme se smířit i skamarádit dokázali, ale s těmi severními nám to pořád nejde. Odpověděl lakonicky: “Protože jsme na tom pracovali.“ A měl pravdu.

Těžko hledat jednoznačný zdroj polské náklonnosti k Česku. Jako Čech zajímající se o Polsko jsem pochopitelně potkal řadu čechofilů. Zdroj jejich lásky k českému prostředí je pokaždé v něčem originální. Stejně jedinečné jsou i jejich odpovědi na otázku, proč si Poláci zamilovali zrovna Českou republiku, čímž nás každoročně udivují v průzkumech veřejného mínění. Někdo vidí důvody v úspěchu české kultury - především knih a filmů. Pravda, vypravit se do Polska jen se základní znalostí české literatury 20. století a povrchním povědomím o kinematografii 90. let je značným rizikem. V lepším případě budete zostuzeni, v horším opovrženi.

Někdo jiný hledí na věc pragmatičtěji. Polsko-české vztahy na nejvyšší politické úrovni jsou od roku 1989 skutečně bezproblémové. Snad žádný polský politik neutrousil o Česku nic hanlivého či opovržlivého. To stejné lze říci i o české straně, avšak zdaleka to při pohledu z Prahy ani z Varšavy neplatí pro všechny sousedy. Možná, že i to se počítá.

Úsilí o zlepšení česko-polských mezilidských vztahů je nadále slabé. Vedle výborné práce Polského institutu a zápalu českých polonofilů (mezi něž se rád řadím), můžeme nechat hovořit čísla. Česko-polské fórum, založené v roce 2008, disponuje ročním rozpočtem 2,5 milionu korun, Česko-německý fond budoucnosti poskytl od roku 1998 na různé projekty přes 45 milionů eur; v průměru tedy přes 72 milionů korun ročně.

Jistě, názor veřejnosti se nezlepší jen přisypáním peněz na společné projekty, ale relace se sousedy začínají i končí u mezilidských vztahů. Důvěra je v přeshraničním dialogu tou nejdůležitější komoditou a v česko-polském případě bychom si to měli začít konečně uvědomovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...