Nejhorší zločin – pobouření se nekoná

Obyvatelé zemí Koruny české už 65 let žijí v míru. Kromě rychlé agrese v srpnu 1968 (při níž ovšem střílela pouze jedna strana) jsme zapomněli, co to je, když jde jaksi přímo o život. Říci „naštěstí“ bylo by sobecké, ne-li cynické, protože ve světě se stále válčí a zabíjí, co lidská krvelačná hrdla ráčí. A informace o tom máme díky komunikační revoluci stále na talíři. Mnohdy doslova, protože zprávy o obětech nás nešetří ani v pravé poledne. Smrt navykli jsme si přijímat jako cosi běžného, o to samozřejměji, že se nás dotýká pouze zprostředkovaně. Proto už se nad ní ani tolik nerozčilujeme. Nebolí přímo naše těla, jenom na dálku dráždí duše, a uvykli jsme skutečnosti, že existuje a je čímsi všedním. Alespoň za humny. Sdělení kolik lidí a jakým způsobem bylo zase někde v širém světě zabito, stává se prostřednictvím televize a rozhlasu jakousi doprovodnou kulisou při běžných činnostech, něco jako Eva a Vašek nebo Ordinace v růžové zahradě.

Jediné, co ještě dokáže vyrušit zdejší mírový ostrůvek v násilném okolním moři, je zabití dětí. Na malé lidičky jsme naštěstí ještě stále hákliví. Prepubertální a pubertální Palestinci, zastřelení izraelskými vojáky. Případně dětské oběti nepřesného amerického „humanitárního“ bombardování. To umí zvednout žluč českého pantatíka a paňmaminky. A nejsme v tom sami. Startuje okamžitě celá Evropa. Poutavé titulky na prvních stránkách deníků. Plačící pozůstalí v televizních záběrech. Humanitární organizace vydávají prohlášení. Organizují se protestní demonstrace před příslušnými ambasádami. Pálí se izraelské a americké vlajky. „Hnusní Židi! Odporní Amíci!“ Tak zní hlas lidu, trouba Boží, velebné a velebené veřejné mínění.

Nyní, jak to tak vypadá, popravil Tálibán sedmiletého kluka pro špionáž. Ne žádný čelní střet, při kterém může pár vojáků ztratit nervy z davu výrostků, útočících kameny, klacky a praky (které mimochodem také zabíjejí; nejen samopaly) a ve strachu začít střílet. Neomluvitelně, však pochopitelně. Ne nálet na objekt, který ozbrojenci obložili živými štíty, mezi nimiž se děti vyjímají obzvlášť dobře, neboť jejich smrt srdce světa víc zabolí… Nic z toho. Ten chlapeček byl chladnokrevně oběšen. Jako zpráva se to objevilo všude kdesi vzadu, poloskrytě. Nepovstali aktivisté, nesepisují se petice. Nezní spravedlivě rozhořčení pobouřeného českého, moravského a slezského (a samozřejmě nejen jeho) lidu. Jako by bylo normální zhoupnout za krček sedmiletého špunta kvůli vyzvědačství. I na internetových diskusích nebyli ti zhnusení z tohoto činu v jasné převaze. Opět se objevily pozoruhodné logické řetězce, na jejichž konci bylo zvěstování, že viníky té popravy jsou vlastně Američané, protože kdyby proti Tálibánu nebojovali, nemohl by ten prcek dělat špiona a tedy by se mohl namísto pověšení těšit dětskými rozvernými radostmi, jako je například kamenování o něco starší sestry kvůli tomu, že se, mrcha jedna, nechala znásilnit jejich už dávno dospělým strýcem. Dokonce jsem narazil v jedné takové debatě na mudrlantskou myšlenku, že nesmíme zapomínat na mnohé historické příklady dětského vyzvědačství, a že kdyby ten kluk za dolary neprodával svoje soukmenovce, neskončil by tak špatně. Vlastně: zločin a trest, dalo by se říci…

Organizovanou vraždu sedmiletého afghánského špiona fanatickou a teroristickou bandou tálibánců, kteří se zaštiťují zparchantělým výkladem islámské šaríi, spojeným s nejbarbarštějšími paštunskými zvyklostmi, odsoudil pořádně vlastně jenom afghánský prezident Hamíd Karzáí, který prohlásil, že sedmileté dítě nemůže být špionem a poprava že je zločinem proti lidskosti, a také britský premiér David Cameron, který je na své první návštěvě Afghánistánu. „Pokud je to pravda,“ řekl, „jedná se o nejhorší zločin. Myslím, že vypovídá o Tálibánu mnohem víc než jakákoliv kniha, článek nebo projev na toto téma.“

Což plně podepisuji. Ovšem současně se ptám: naše milé veřejné mínění, vážení spoluobčané, jak je to tedy s těmi dětmi? Jste také tak pobouřeni jako v jiných (a lze říci, že okolnostmi nesouměřitelných) případech? Nebo vaše rozhořčená slitovnost s nevinnými dětmi z Palestiny, Iráku, Afghánistánu zcela pokrytecky zakrývá něco zcela jiného, totiž nechuť k Izraeli a antiamerikanismus? Na obojí má každý právo a mnoho důvodů. Ale neschovávejte se potom, prosím, za děti. Potřeba obrazných živých štítů pro krytí vlastních názorů věru nesluší občanům země, která už pětašedesát let nebyla ve válce.

  • Oběšení autor: Markéta Sandanusová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/423/42255.jpg
  • Taliban autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1677/167674.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...