Nějak málo spravedlnosti

Minulý týden se v Ústí nad Labem seznámili zástupci české vlády i německých oficiálních míst s výsledky tříletého vládního projektu, který měl zmapovat osudy odpůrců Hitlera z řad tzv. sudetských Němců. Průzkum zjistil, že jich bylo více, než se zatím tvrdilo, a že se k nim poválečné Československo nezachovalo právě pěkně. Lze předpokládat, že konkrétní čísla i osudy budou zveřejněny. Stejně tak lze usuzovat, že ohlas na tato fakta bude obdobný jako na všechna jiná týkající se vývoje vztahů mezi Čechy a českými Němci v období od druhé poloviny 30. let minulého století do dob těsně po druhé světové válce. Tedy většinově odmítavý, neboť sudetští Němci přece "zradili Československo" a vyhnání si zasloužili. A nějací antinacističtí podivíni stojí tak nejvýš za mávnutí ruky. Kdo ví, co doopravdy byli zač?

Debata o odsunu i o tom, jak se zdejší občané po válce chovali ke svým někdejším německým spoluobčanům, není jednoduchá. Válečné roky se všemi jejich pocity strachu a utrpení, vědomí, že tzv. Sudety a většina jejich německých obyvatel byly významným závažím při konstrukci následného ponížení zemí Koruny české, to všechno nelze odestát. Právě tak nejde klást rovnítko mezi tehdejší zjitřenou náladu zhovadizovanou válkou a současné pojetí humanismu a lidských práv. Nicméně nelze odhlédnout od skutečnosti, že už tehdy někteří Češi i zástupci našich spojenců nazývali chování mnoha zdejších posthrdinů „gestapismem“. A nemluvili tak jen o činech představitelů luzy (z níž mnozí se legitimizovali páskami Revolučních gard), ale i řady příslušníků pravidelné československé armády, kteří inspirovali a vykonávali, či se podíleli na zločinech, které nejsou přijatelné ani v době těsně poválečné. Připomeňme například bezuzdné vraždění v Postoloprtech nebo v Přerově na Moravě.

Nedůstojné a nepřijatelné bylo i zacházení s těmi Němci, kteří prokazatelně nesouhlasili s Hitlerem a henleinovci. Ve „svobodném“ Československu se i z nich stali občané druhé kategorie. Někteří, pravda, byli z odsunu vyjmuti, ovšem kolik obstrukcí si při tom prožili… Řadě z nich se navíc vysmeknout z okovů naší „národní spravedlnosti“ nepodařilo. Jiní při pohledu na ponižující postavení i těch „správných“ Němců v Čechách odešli raději dobrovolně. Ostatně, hodnotíme-li existenci těch, kteří byli loajální s Československem, nestačilo jim prokázat, že se henleinovské politiky stranili, činů zfanatizovaných nácků se nezúčastnili. Museli přinést důkazy, že proti hitlerismu aktivně bojovali a vystupovali. Mezi námi hezky česky: kolik Čechů, Moravanů a Slezanů by mohlo takové potvrzení předložit?

Zcela samostatná kapitola je osud německých antinacistů, prchajících z obsazovaných Sudet po Mnichově. Úřady Česko-Slovenské, tzv. druhé republiky, je po celých vlacích vracely zpět do Německa, tedy do péče gestapa. Historie chování „pravých, národních Čechů“ z tohoto období by zasloužila mnohem větší popularizace, než se jí dostává. Včetně vylučování Židů z profesních komor a vytváření koncentračních táborů pro Cikány. Ano, oficiální místa konala pod tlakem Německa, nicméně kolika prostým „roduvěrným“ Čechům by se asi třásla ruka, kdyby měli po válce jít na úřad a vyžádat si potvrzení, že aktivně vystupovali proti této odporné zlovůli?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...