Na konci světa

Tentokrát se Latinské oči vypravily na konec světa, aby zjistily, proč se tam rodí nejlepší víno na světě. Ano, řeč je o Chile, zemi, která se nachází až za západními hřbety Kordiller, tam, kde už je jen úzký pás země, který se pak ztrácí v Tichém oceánu a dál se rozpíná stovky, ba tisíce kilometrů na jih až do nehostinných oblastí Patagonie, odkud už se dál na jih nedá suchou nohou nikam dostat. Tam končí svět.

Nejlepší víno 

Když se řekne Chile, kdekomu v Česku se vybaví fotbalové mistrovství světa z roku 1962 a famózní druhé místo tehdejšího Československa. Někdo jiný možná vzpomene nějaký lyrický verš básníka lásky Pabla Nerudy nebo krvavý puč generála Pinocheta. Čím dál víc Čechů si ale jméno Chile spojí s vynikajícím chilským vínem, které se z této daleké země stále víc dováží i do České republiky.

Chile je úžasná země. Víno se tu pěstuje na celkové rozloze až 118 tisíc hektarů, což je asi desetkrát víc než plocha vinic v České republice. Nejsevernější vinice se nacházejí ve velmi teplé oblasti města La Serena. Ty nejjižnější hluboko na jih od města Concepción. Vinařské oblasti Chile se rozdělují do 14 regionů, ve kterých Chilská asociace vín registruje celkem 198 vinných sklepů.

A jaké jsou tedy ty podmínky a okolnosti, které dělají z chilského vína to nejlepší na světě? Jednou z nich je obrovský rozdíl teplot. Zatímco přes den dosahují teploty při dozrávání hroznů až 30 stupňů Celsia, ty nejnižší v noci klesají až na nějakých 8 až 9 stupňů. Právě tyto velké teplotní rozdíly spolu s mimořádně suchým podnebím jsou pro správné dozrávání hroznů, tvorbu jejich cukrů, tříslovin a pevnost hroznů mimořádně příznivé. Dalším aspektem je stáří chilských vinic, protože podle specialistů může rodit dobré hrozny jen taková vinice, která už tak činí dlouhou dobu, řekněme jedno století. A to je právě případ těch chilských, a nikoli třeba francouzských, protože ve Francii například v době druhé světové války byly sklizně na většině míst přerušeny.

Chile produkuje přibližně stejné množství vína jako třeba sousední Argentina. Spotřeba vína přímo v Chile je ale mnohem nižší než v Argentině. Proč? Podle odborníků je to tím, že v Argentině se ve velkém množství konzumuje jen levnější průměrné víno, zatímco chilské víno je kvalitnější, tím i dražší, a považuje se tu spíš za mimořádné pití vyšší společenské vrstvy. Proto se konzumuje míň.
 
Torres del Paine 

O chilském vínu připravím i některou z příštích reportáží pro Objektiv. Ale pojďme teď už od vína k tomu, kvůli čemu vlastně Latinské oči do Chile znovu zavítaly. Tím důvodem je pan Jiří Smiták. Že vám to jméno je povědomé? Ano, je to ten český turista, který před více než čtyřmi lety svojí neopatrností zapálil park Torres del Paine na samém jihu Chile. Tehdy tam shořelo na patnáct tisíc hektarů lesních porostů a křovin. A díky panu Šmitákovi se pak do Patagonie vypravili i někteří čeští lesní inženýři a další specialisté. Oblast Torres del Paine byla vyhlášena chilským národním parkem už před padesáti lety. Od té doby park postihlo nejméně dvacet velkých požárů. Šmiták byl nicméně jediným hříšníkem v celé této historii, který se k podpálení porostů přiznal, a Česká republika jedinou zemí, která zareagovala tak rozsáhlou pomocí. S celkovými výdaji kolem devatenácti milionů korun se postarala o novou výsadbu nejméně sto dvaceti tisíc semenáčků, které pak specialisté zasadili přímo na někdejším spáleništi. Celý projekt vysoce hodnotila chilská strana. Teď zvažuje další spolupráci v oblasti lesnictví, dokonce daleko za rámec dojednané kompenzace škod po požáru. Takže neopatrnost, nešťastná náhoda a rozsáhlý požár na začátku teď můžou přinést možnosti další spolupráce odborníků obou zemí.

Ale to všechno se budete moci dozvědět už zanedlouho v dalších zpravodajských pořadech ČT1 a ČT24. Teď bych se s vámi ještě rád podělil o některé fotografie z tak úžasného konce světa jakým je Patagonie a park Torres del Paine. Je to oblast trvalého a mimořádně silného větru, oblast velké zimy, kde může po celý rok sněžit. Uprostřed parku se tyčí vysoké bizarní rozeklané skály, Torres del Paine, a také známý ledovec Grey. Úžasná drsná krása, která se jen těžko popisuje slovy. I tuto oblast vám brzy nabídnu v některém vydání pořadu Objektiv osobně.

  • Ledové kry na jihu Chile autor: Filip Kanda, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1236/123503.jpg
  • Filip Kanda autor: Filip Kanda, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1236/123502.jpg
  • Pohoří v Patagonii autor: Filip Kanda, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1236/123505.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...