Na Hradě straší

Miloš Zeman má po úrazu krev v koleni. Nepřeji mu to. Vím, jak to bolí. A bolest a neštěstí nepřeji ani svému nepříteli. Čímž nechci říct, že by byl Zeman mým nepřítelem. Ovšem obávám se, že já jsem nepřítelem jeho. Nikoliv jako konkrétní osoba, nýbrž coby částečka množiny občanů naší země. Současný prezident se občas chová, jako by nás nenáviděl a nechtěl nám dopřát chvíli klidu. Atmosféra u nás nebyla před jeho zvolením právě pohodová a přátelská. Zeman sliboval, že bude spojovat. Byly to ony pověstné sliby hor i s horáky. Však to znáte, kdo se raduje, když se slibuje. Hned poté se prezident zálibně rozhlédl po krajině, na níž vyšlehávaly plamínky zloby, a rozvážně do ní vylil barel oleje. A dál leje a leje.

Ve svém projevu při udělování státních vyznamenání prezident Zeman řekl mimo jiné: „Nevěřím příliš těm, kdo ve svém životě neutrpí žádný šrám, protože i šrámy patří k životu. A jsou šrámy, které si zasazujeme svými vlastními chybami, a jsou rány, které nám zasazují druzí.“ Je to floskule zabalená do ozdobného papíru jakoby moudrosti, stejně jako byl celý projev. Ale to by mi nevadilo, Miloš Zeman tak mluví často, a ne teprve po tom, co se stal prezidentem. Problém ovšem je, že Zeman sám i pro šrámy, které si zasadil svými chybami, hledá viníka, na něhož lze svést, že mu je způsobil. A nemilosrdně ho trestá

Způsob, jakým smetl ze stolu problém svého kancléře, u něhož nejprve bezpečnostní prověrka nebyla třeba, za to nyní, po porážce strany, jejímž byl Vratislav Mynář volebním lídrem, a na jejíž sněmovní účast se Zeman tolik spoléhal, je najednou nezbytná. Nezíská-li ji kancléř, pomaže, dokancléřuje. Ostatně sama Strana práv občanů - Zemanovci, kvůli níž se prezident v předvolebním tažení vydal po vlastech českých pod rouškou panovnické inspekce, a nechal viset svůj portrét doslova po všech sloupech, upadla v nemilost a vyzval ji, aby vypustili z názvu jeho - přímou volbou dle jeho úsudku pomazané - jméno. A připomeňme, jak se zachoval k Miroslavu Šloufovi, o jehož zásluhách na tom, že zasedl na trůn, nelze pochybovat.

V těchto případech figuroval Zeman často jako soudce i kat v jedné osobě. Na popravčí práci v sociální demokracii, kde mu jde o dva cíle: pomstu na Bohuslavu Sobotkovi za někdejší prezidentskou volbu a o ovládnutí nejsilnější strany pro hradní zájmy, najal pučisty v čele s Michalem Haškem (který se ostatně k mydlářské funkci nabízí už dlouho). Jak se k těm, kteří vedli protisobotkovský bunt, Zeman zachová, nepodaří-li se jim zvrátit situaci, která se zatím vyvíjí tak, že se z katů proměnili v šašky, můžeme jenom hádat. Vsadil bych dolar proti bobu, že je příliš hradčanského milosrdenství nečeká. 

Je také smutné, že se prezident, jinak se rádoby zasvěceně a bez zábran vyjadřující ke všemu, včetně výskytu brouka Pytlíka v Patagonii, ještě s námi nepodělil o názor, který má na aféru, v níž je hluboko namočen. K tomu se ostatně přihlásil ještě před tím, než to začalo, v televizní besedě: „Já tyto deklarace sleduji, pane Moravče, ale jestli znáte starou židovskou anekdotu, loučí se rabín na smrtelném loži se svým synem a říká: Synu prozradím ti největší tajemství života: všechno je jinak.“ Tak odpověděl na dotaz, pověří-li dle návrhu ČSSD jednáním o vládě Sobotku. Tady se vtírá podezření, že Zeman poté, co se „akce Sobotka“ zadrhla, zvolí variantu nikoliv kolena krvavého, nýbrž kolena politického. „Utíkat se do nemoci“ je prastarý nejen politický trik.

Pokud se ovšem v tomto punktu mýlím a naražené koleno je opravdu naražené a jenom shodou okolností se narazilo v potřebnou chvíli, omlouvám se Miloši Zemanovi, neboť vím, že koleno bolí svinsky. To mi však nebrání obávat se, že na Pražském hradě straší. Nekonečná touha po moci, opovržení lidmi (včetně legendárních dolních deseti miliónů), ješitnost, přesvědčení o vlastní neomylnosti, nedůvěra v druhé a v neposlední řadě pomstychtivost. Pán z Hradu má rád citáty, dovolím si nabídnout: „Pomsta může zplodit zase jen novou křivdu nebo již trvající nepřátelství,“ řekl Konfucius. Nemá-li ovšem Zeman zájem na tom, aby země byla definitivně rozeštvána, neboť takové se nejlépe vládne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...