Musí vždycky peníze porazit sport?

Je to už takový evergreen. Představitelé extraligových klubů opět volají po uzavření nejvyšší hokejové soutěže. Celkem přirozeně jsou nejhlasitější zastánci návrhu z klubů, které delší dobu bojují s nedostatkem peněz. A jak to tak bývá, finance opět zcela přehlušují sportovní stránku celé věci.

Z celého návrhu člověk opět nabývá pocitu, že extralize schází jedna velice důležitá věc – jakákoliv koncepce do budoucna. Nevyjasněná pozice Asociace profesionálních klubů (APK), která stojí jakoby mimo Český svaz ledního hokeje (ČSLH), je toho zářným příkladem. Za posledních několik let jsme tak byli svědky několikerého volání po uzavření celé soutěže, po rozšíření soutěže, nedávno byl ve hře dokonce návrh na přibrání týmů ze Slovenska. Většina návrhů byla šmahem smetena pod stůl, zůstává však otázka, co s extraligou dále. 

Konec první ligy?

Snaha uzavřít extraligu je absurdní hned z několika důvodů. Ten nejmarkantnější je nabíledni: znamenalo by to totální devalvaci druhé nejvyšší soutěže. Že momentálně není mediálně tolik sledovaná, ještě nedokazuje její neatraktivitu. Slušnými diváckými návštěvami se může pochlubit hned několik týmů, jmenujme například Ústí nad Labem, Chomutov, Jihlavu nebo kupříkladu Šumperk. Atraktivita té které soutěže se však logicky odvíjí od toho, čeho v ní mohou účastníci dosáhnout. 

Celou první ligu nyní táhne vidina baráže o extraligu. Některé týmy přímo, některé nepřímo. Ústí, Chomutov, opatrně Olomouc či Jihlava, všichni pošilhávají po extralize. První dva jmenované kluby přitáhly do druhé nejvyšší soutěže zajímavé hokejové osobnosti, jejich zázemí a finanční stabilita by mohly být pro mnohé účastníky extraligy příkladem. Tím pozvedávají zájem o hokej i ve zbytku první ligy. Uzavření extraligy by logicky znamenalo konec všech ambicí. Druhá nejvyšší soutěž by se stala jakousi farmou extraligy, otázkou ovšem je, jaký sponzor by měl chuť vstupovat do ligy bez perspektivy a fanoušků? Ostatně, kdo by také platil vstupné na soutěž, kde uvidí maximálně sbírku veteránů nebo rozehrávající se juniory. 

Co dále s českým hokejem? 

Pokud by šlo o prostou atraktivitu, je možných řešení několik. Nabízí se přímý postup a sestup, nejzajímavější by však zřejmě byl model rozšířené baráže. Pokud by ji hrály čtyři týmy z extraligy a dva z první ligy, vznikla by na konci sezony zajímavá prolínací soutěž, která by na stadiony, na rozdíl od současného modelu play-out, přitáhla fanoušky. A o ty by, jak zní známé klišé, mělo jít především. Za úvahu by též stálo snížení počtu účastníků v první a druhé nejvyšší soutěži na deset a deset. V extralize by osm týmů postupovalo do play-off, zbývající dva by hráli baráž s prvoligovými finalisty. Závěr sezony by tak byl zajímavý pro všechny účastníky nejvyšší české ligy. 

Leč v současnosti, kdy se extraliga v podstatě řídí díky APK sama, je to jen těžko realizovatelné. Místo toho, aby extraligu hrála mužstva s finančním a herním zázemím, se jedná o podivném uzavřeném systému, který by v případě schválení rozvrátil nižší soutěže. Možná to krátkodobě pomůže klubům ve finančních problémech, dlouhodobě to však může poškodit celý hokej. Pondělní rozhodnutí APK o uzavření extraligy je varující. Ostatně, když se soutěž zakonzervuje nebo naopak tahle bublina splaskne, zůstane nahořklá otázka: co dál s českým hokejem?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...