Můj Karel Kryl

Výročí a úmrtí, to je taková novinářova radost. Zadá si jméno osoby do Googlu či Wikipedie a sepíše instantní, nekonfliktní zprávu o něčím životě a smrti. A protože je to velmi pohodlné, udělá to tak rád skoro každý novinář a rázem je z toho taková malá nechtěná kampaň. Neobeznámený čtenář by si snadno mohl pomyslet, kdo ví, jak toho zemřelého člověka všichni nemilovali a neobdivovali.

Zdá se mi, že je tak tomu i s Karlem Krylem, kterého dnes média vytáhla na světlo boží a dvacet let po jeho smrti hromadně oplakávají. Proč mi to připadá tak hloupé, tak farizejské? Je to snad tím, že jsem Karla Kryla znal osobně, že jsem s ním dvakrát vystupoval na jednom jevišti? Copak si nikdo nevzpomene na jeho „Píseň neznámého vojína“? Je právě o tom?

Písničkář Karel Kryl
Zdroj: Dušan Dostál/ČTK


Zpráva z tisku: „Obě delegace položily pak věnce na hrob Neznámého vojína.“

A co na to Neznámý vojín?
V čele klaka, pak ctnostné rodiny a náruč chryzantém,
černá saka a žena hrdiny pod paží s amantem,
kytky v dlaních a pásky smuteční civí tu před branou,
ulpěl na nich pach síně taneční s bolestí sehranou.

Co tady čumíte? Vlezte mi někam!
Copak si myslíte, že na to čekám?
Co tady civíte? Táhněte domů!
Pomníky stavíte, prosím vás, komu?

Jednou za čas se páni ustrnou a přijdou poklečet,
je to trapas, když s pózou mistrnou zkoušejí zabrečet,
pak se zvednou a hraje muzika písničku mizernou,
ještě jednou se trapně polyká nad hrobem s lucernou.

Co tady čumíte? Zkoušíte vzdechnout,
copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?
Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?
Kašlu vám na fangle! Já jsem chtěl kněze!

Nejlíp je mi, když kočky na hrobě v noci se mrouskají,
ježto s těmi, co střílej' po sobě, vůbec nic nemají,
mňoukaj' tence a nikdy neprosí, neslouží hrdinům,
žádné věnce pak na hrob nenosí Neznámým vojínům.

Kolik vám platějí za tenhle nápad?
Táhněte raději s děvkama chrápat!
Co mi to říkáte? Že šel bych zas? Rád?
Odpověď čekáte? Nasrat, jo, nasrat!

Poprvé jsem píseň od Karla Kryla slyšel v roce 1968 v rozhlasové hitparádě Třináct na houpačce manželů Černých. Nebyl to ani ten slavný „Bratříček“ ani „Neznámý vojín“, ale píseň „Pieta“. Pod jejím vlivem jsem složil svou písničku „Jako by tu byli doma“. Ti ONI, byli ruští vojáci, kteří tehdy právě obsadili tanková kasárna v mém rodném Šumperku.

Bylo mi 15 let a měl jsem svou bigbeatovou skupinu 17th. Batalion. Písničku jsme nahráli a poslali do soutěže na Houpačku. O třicet let později, v roce 1995, jsem o tom natočil film Konec Houpačky.

Jen díky Karlu Krylovi jsem se stal písničkářem a svůj život spojil s kytarou. Měl jsem ji i v kasárnách v Popradě, v samém srdci Československé lidové armády, té úderné pěsti socialismu. Přes den zněly kasárnami pochody a v noci písně Karla Kryla. Hrál jsem je svým spolubojovníkům před spaním.

Bratříčku, zavírej vrátka
Zdroj: ČT24/www.supermusic.sk

O dvacet let později, když se pootevřela možnost cestovat na Západ, vypravil jsem se do Mnichova a stanul před domem, kde žil Karel Kryl. Nebyl doma, a tak jsem kazetu svých písní hodil do jeho poštovní schránky. Sotva jsem se vrátil zpět, už mi známí hlásili, že Karel Kryl hrál mou píseň „Masy“ ve svém pořadu na Svobodné Evropě.

Za necelý rok na to, 17. listopadu 1989, to „prasklo“. Svobodná Evropa pořádala koncert „svých autorů“ v Plzeňském divadle a pozvali mě zahrát. Tam jsem se poprvé ocitl na společném jevišti a ve společné šatně s Karlem Krylem. Díval se na mne malý, podsaditý člověk s přivřenýma očima. Kouřil špičku. Mlčel. Podali jsme si ruku, nic víc. Byl naprosto pohlcen ženami, které se kolem něho rojily. Užíval si svou nečekaně nabytou slávu. A že to byla nějaká sláva. Vyprodané turné, stadiony, kulturní domy. Karel Kryl sám na jevišti proti tisícihlavým davům na náměstích. Bylo to nádherné, ten jeho návrat. Nepopsatelné! I pro tu úlevu, kterou nám to všem přineslo. Vždyť ten, kterého jsme dvacet let poslouchali v utajení, nám náhle hrál na náměstích, v rozhlase, v televizi. Jako by to byla i naše zásluha! Bylo v tom i kus psychoterapie, psychohygieny pro tuzemské provinilé, znormalizované duše.

Karel Gott a Karel Kryl v listopadu 1989 na balkoně Melantrichu
Zdroj: Libor Hajský/ČTK

V květnu 1990 jsem se s Karlem Krylem potkal podruhé a naposledy. Že je to naposledy, to jsem, samozřejmě, nevěděl. Bylo to ve spodní části Václavského náměstí. Na převráceném ruském tanku se konal koncert pro polskou Solidaritu. Vylezl jsem na tank a spustil svou píseň „Po dvaceti letech“. Koncert zaznamenávala Česká televize a režíroval ho další písničkář – Vladimír Merta. Karel Kryl hrál po mně. Tady jsem poprvé slyšel jeho sžíravou „Ukolébavku“.

Spinkej, synáčku, spi, zavři očička svý
dva modré květy hořce,
jednou zšednou jak plech, zachutná tabákem dech
a políbení hořce.
Na zlomu století v náruči zhebkne ti
tvá první nebo pátá,
než kdo cokoli zví, rány se zajizví
a budeš jako táta.

Spinkej, synáčku, spi, zavři očička svý,
máma vypere plenky,
odrosteš Sunaru, usedneš u baru
u trochu jiné sklenky.
A že zlé chvíle jdou, k vojsku tě odvedou,
zbraň dají místo dláta,
chlast místo náručí couvat tě naučí
a budeš jako táta.

Spinkáš, synáčku, spíš, nouze vyžrala spíž
a v sklepě bydlí bída,
v jeslích na nároží máma tě odloží,
když noc se s ránem střídá.
Recepis na lhaní dají ti na hraní
a nález bude ztráta,
kompromis, z života zbude ti samota
a budeš jako táta…

Na tank za mnou nevylezl. Hrál dole na nízkém podiu, zase kouřil špičku a byl osamělý. Byl květen a zástupy obdivovatelek už prořídly. Nejvíc se bavil s polskou písničkářkou, která hrála jeho písně v polštině.

Rok na to už o něm nebylo skoro slyšet a tři roky na to, prakticky zapomenut, zemřel.
Je to už dvacet let. Bezpečná doba pro stavbu pomníků, média už na tom pracují. Když všechno půjde dobře, tak za dalších 50 let se pod pomník Karla Kryla, člověka, jehož tato země vyhnala do exilu, budou klást věnce a Píseň neznámého vojína bude hrát dechová hudba hradní stráže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...