Mnichove, Mnichove, písničko česká

Nejprve ministr obrany Martin Stropnický, pak sám premiér Bohuslav Sobotka prohlásili, že lid český žádná vojska na svém území nepotřebuje, byť by se mu nabízela. Žádné ohrožení nepociťujeme. Asi nám Vladimir Putin zaručil bezpečnost. A ten nekecá.

Leitmotivem českého mindráku je mnichovská dohoda, možno říci, že podraz. Ještě silnějším slovem je často používané Zrada. Jednalo se o nás bez nás, ti, co nám měli pomoci, nás nechali na holičkách. Od těch časů jsme se nejspíš rozhodli, že na oplátku budeme my podrážet svoje spojence. Pravda, s výjimkou Varšavské smlouvy, to jsme byli rozhodnuti rvát se za Sovětský svaz až do roztrhání těla. Kdyby nám Moskva poručila, přijali bychom poslušně a statečně roli nárazníku. V NATO ovšem vzpomínáme, jak nás Sověti a jejich lokajové (mezi které jsme, říkej si, co říkej, taky patřili) obsadili, a tato zatrpklost nás vede k tomu stát se, když už si to můžeme svobodně rozhodnout, „černým pasažérem“ společné obrany. Zapomínáme na to, že „cestující na černo“ často platí vysokou pokutu.

Stav financování naší armády je známý. Že naši spojenci na to žehrají, také. Kdyby u nás provedly výsadek, dejme tomu, Rwanda, Burundi nebo Island, bránili bychom se horko těžko. Obávám se, že bychom měli problémy s domobranou Švýcarska, neutrální země. V případě jakéhokoliv konfliktu nebo nebezpečí máme svoje spojence, kteří jsou povinni nám podle všech smluv a hlavně dle morálních zásad přijít na pomoc. Přece by se nezachovali tak, jako tehdy ti v Mnichově.

Na mnichovanské myšlení máme přece nyní právo my. Jsme jaksi na řadě. Výroky některých českých politiků, v posledním případě předsedy vlády Sobotky, mají bezesporu velmi mnichovský přízvuk. Nám dle našeho názoru nebezpečí nehrozí, co bychom se do toho pletli. Zdrcující je argumentace některých veřejně činných, že od srpna 1968 představa cizí armády na našem území vyvolává všeobecnou občanskou nervozitu. Mohli by také říci, že v historických národních genech je tento problémy ukotven od 15. března 1939. Když už jeden pytel, tak šup do něj vojáky NATO spolu s těmi z varšavské smlouvy a wehrmachtu. Takhle myslí někteří z české politické elity (zdráhám se toto slovo použít). Pravda, podobně hnusné mínění postihuje i mnohé občany.

V době evropské politické a otevřeně řečeno - mocenské - krize a ruské stupňující se agresivity a rozpínavosti taková vyjádření mohou mít několik vysvětlení: buď ve zdejších politických kruzích má Vladimir Putin aktivní sympatizanty (proč by ne, Marine Le Penová ho údajně také uznává), nebo je problém širší - a čeští vůdci touží po autokratickém nacionalistickém režimu, který se stává světovou módou poslední doby, či je to výsledek pokleslého populismu, v jehož jménu někteří politici lezou do zadku veřejnému mínění, postiženému historicky či geneticky syndromem Mnichova. Ta naše písnička česká: dechovka břinká, hrana nám nezvoní. Nebo máme zrovna zacpané či nemyté uši. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 13 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...