Landovský se rozhodl nevolit

Pavla Landovského jsem osobně potkal tak nejvýš dvakrát, třikrát, a to ještě nebyla žádná exkluzivní setkání. Jen tak ho člověk minul, na chvíli na něm zatančily Landovského decibely. Takové to: „Dobrý den. Těší mě.“  Vlastně žádná potkání, pouze doteky.

Přesto byl pro mne Landovský symbolem jistých časů. A představitelem určitého druhu lidí. Nepůsobil coby intelektuál (byť psal divadelní hry). Nestavěl se jako vůdce (přestože oblíbený byl velice). Hlučný zemitec (ale paní Libuše Šafránková o něm mluví jako o nejněžnější duši, kterou poznala). Však taky muž, který neuhýbal tváří v tvář tupé bolševické (a troufám si říci, že asi žádné) moci. Je dnes zvykem ponižovat slovo rebel v souvislosti s každým pitomým fotbalistou, který nadává rozhodčímu, kope protihráče a fakuje do publika. Případně na někoho plivne. Pojem rebel má ovšem vznešené kořeny a k takovým blbečkům vůbec nepatří. Je symbolem spravedlivé vzpoury. Pavel Landovský byl rebel. Synonymum svobody.

Patřil ke znamením doby, v níž se lidé dělili na lokajskou většinu, v kterémžto prostoru jsme se naučili pohybovat mistrovsky, a potom na pár jiných - na několik rebelů. Vynašel se pro ně rozumářský termín disidenti, ale byli to v pravém slova smyslu rebelové. Nebáli se komunistické mašinerie, říkali ji do očí, co si o ní myslí. Landovský bez zábran, jak se o něm traduje.

Den před volbami šel jsem domů z piva, při němž se hovořilo o čem jiném, než o volbách, tónem střídavě zahořklým a posměšným. Kráčel jsem ulicemi, kolem mne kvetly billboardy se slogany dílem blbými, dílem blbějšími. Tváře na nich nehodnotím. Jeden den jsem si dal práci prokousat se nabídkou kandidátů, bylo to kousání na nic, bezzubý by je zvládl, nebylo co.

A pak jsem se dozvěděl, že umřel Pavel Landovský. Jak výše řečeno, neznal jsem ho blíže, ale měl jsem najednou pocit smutku a jisté beznaděje. Napadlo mě, že se rozhodl nevolit. Že už tohle nebyl jeho koráb. Víte, ještě do nedávna se dalo rebelovat, proti bolševickému režimu samozřejmě. Tam to měli poctiví a stateční přímo za povinnost. Ale i potom to šlo. Sice už to nebylo tolik hrdinné, ale bouřit se mělo smysl. Při pohledu na současné kandidátky řeknete si: copak proti Tomuto lze rebelovat?

Neznám všechny ty strejdy a tety ze všech koutů mojí vlasti. Mám nějaké povědomí o těch pražských. Ale zdá se mi, že končí doby bojovníků a sporů, nastává doba handlířů a čachrů. Dřív mohl člověk kandidáta vášnivě obhajovat a brát se za něj. Případně divoce s ním nesouhlasit a halasně jej odmítat. Dnes? Nejvýš tak každý „počítá, co mu to vynese, a když nic - pak chytře vyhne se,“ řečeno se Sabinou a Kecalem. Pro současnou nejen volební atmosféru jména věru příznačná: donašeč a dohazovač.

Skončila doba lidí, jako byl Pavel Landovský. Jedna éra dodýchává, i s lidmi, kteří k ní patřili a charakterizovali ji. V dobrém i zlém. Možná bylo to jakékoliv, ale „mělo to koule“, drsně řečeno.  Ve volbách dnes vítězí ti, kdož říkají jako zásadní argument: „Prostě to uděláme“, ať tak či onak nevyjadřují se k zásadním otázkám. A spojí se s každým, u něhož, jak řečeno, „jim to vynese“, byť to byl agresivní imperiální ataman nebo popírač lidských práv. Ti, co prohrávají, zmohou se nejvýše na fňukání, že to nešlo podle jejich pravidel. Že je sami mnohokrát pošlapali, nepřiznají.

Ba ne, to nebyly volby pro Pavla Landovského

Václav Klaus prohlásil, že volby byly „prohrou politiky a vítězstvím apolitické oligarchie“. Jak s ním už dlouho málokdy souhlasím, toto bych podepsal. Jenomže kdyby byl mužem z rodu Landovského a jeho party musel by přiznat svůj zásadní podíl na tom, že jsme v tomto ohledu došli tam, kam jsme dokráčeli. On spolu se svým mocenským dvojčetem Milošem Zemanem (a s dalšími svými klony, půl- a pidiklony) začali huntovat zdejší politiku… V případě opoziční smlouvy sežvýkali svobodnou politickou soutěž a vyplivli nechutnou hmotu, jíž politikou mohli nazývat pouze ti nejotrlejší. Začalo to českou cestou privatizace a skončilo u dnešních voleb. Neplačte, Václave Klausi, to mléko jste začal rozlévat vy sám.

Ba ne, to není zem a doba pro Pavla Landovského

Zem a doba, ve kterých se místní referenda umísťují do vyšších pater, aby k nim starší, dýchaviční a nemohoucí nemohli vyšplhat. Jak malé, jak podlé, jak typické. Smutný víkend. Pavel Landovský se rozhodl nevolit. Ti, co volili, nevěděli vlastně, co volí. A v Soči se jel závod formule 1. U Černého moře, u něhož je také okupovaný Krym, závodilo se ve městě okupantských letovisek.

Ba ne, tohle není správný svět pro Pavla Landovského.
To by se urebeloval. Radši nešel volit.
Inu, ale pro koho k něčemu to tady vlastně je?
Rebelovat se většina bojí. A volí zbytkově. Krym je daleko…
A Landovský nás už neodvolatelně opouští

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...