Kozáci zachraňují Ukrajinu – před homosexuály!

V Kyjevě se měl minulou neděli konat první pochod gayů a leseb. Kiev Pride 2012 měl bojovat s homofobní hysterií, která vládne ukrajinskou společností. Nakonec to pořadatelé vzdali.

Uspořádat v homofobní společnosti gay parade chce hodně odvahy a na Ukrajině obzvlášť. První stydlivý pokus se navíc neměl ani odehrát v centru, ale okolo stanice metra Dnipro. Nicméně ani to se nepodařilo. Před pochodem se na sociální síti „VKontaktě“ objevila výzva, která hledala dobrovolníky pro rozehnání pochodu. Vítáni byli zejména „silní muži“. Takže, když se organizátoři a účastníci Kiev Pride dostali na místo, uvítalo je na půl druhého tisíce kozáků s ruskou trikolorou, kteří se nakonec ukázali být členy organizace „Pravoslavná volba“.

Nemohli samozřejmě chybět ani ukrajinští nacionalisté, kteří nevynechají jedinou příležitost s někým se poprat a tak se jen tak cvičně po ránu střetli právě s kozáky. Odpoledne ale už bok po boku a s prapory hlásajícími „homosexualita = AIDS“ hodlali očistit Kyjev od homosexuálního zla. Akce tedy byla odvolána, má se konat někdy později – neznámo kdy a neznámo kde. Pro jistotu. Na Ukrajině se totiž homosexuálové mohou vždycky spolehnout na dvě věci. Že je někdo zbije, a že na policii není spoleh.

Nastartovaní „ochránci zdravé mládeže“ si nakonec do gaye přeci jen kopli. V době, kdy organizátoři pochodu pro televizní kamery vysvětlovali, proč akci ruší, přiběhlo zhruba deset maskovaných mladíků a jednoho z organizátorů zbili.

Ukrajina sice jako první z postkomunistických zemí zrušila paragraf o trestním stíhání homosexuálů, na jejich situaci se ale nic nezměnilo. Problémy doma, v práci, s policií… přetrvávají dodnes. Ukrajinci jsou podle průzkumů stále homofobnější a vláda s tím nic nedělá, dokonce se i na nejvyšší úrovni množí negativní prohlášení o homosexualitě. Není tedy divu, že je ukrajinská společnost postižená různými formami xenofobie, nemá totiž v tomto směru žádné vedení.

Politická reprezentace je totiž s tolerancí také na štíru, což dokazuje například návrh zákona z podzimu minulého roku. Autoři návrhu (z řad opozice i vládních stran) se rozhodli „chránit práva dítěte na bezpečný informační prostor“ a chtěli ustanovit odpovědnost za „zneužívání svobody slova v médiích při zmínkách o homosexualitě“. Navrhovali proto zavést trestní odpovědnost za produkci, která homosexualitu propaguje. Příznačné je, že se definicí propagace vůbec nezabývali a důsledkem přijetí zákona, který měl vznešeně chránit rodinu a děti, by byla jen cenzura a hon na homosexuály, kteří jsou už dnes policií šikanovaní. Podle názoru těchto poslanců homosexualita představuje hrozbu národní bezpečnosti, může prý způsobit epidemii HIV/AIDS, ruinuje instituci rodiny a může způsobit demografickou krizi. K odmítnutí zákona vyzývá Amnesty International i organizace Human Rights Watch. Návrh byl kritizován také Radou Evropy.

Ostatní poslanci mlčí, nechce se jim ožehavé téma řešit. Až 72% Ukrajinců se k homosexuálům staví negativně a v takové atmosféře by přihlášení se k ochraně práv sexuálních menšin rovnalo politické sebevraždě. Ostatně nařčení z homosexuality je jednou z klasických forem diskreditační kampaně v rámci politického předvolebního boje. Ukrajinci prostě homosexuálům nefandí. Ani v České republice se první Prague Pride neodehrál úplně poklidně, ale vyvolal debatu, což bylo jeho hlavním cílem. Na Ukrajině byl ale odvolán, organizátoři zkopáni a co hůř, žádnou velkou debatu tím nevyvolal. Tak snad příště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...