Kdo kupuje Islám pro blbce?

„Muslimové nejsou všichni islamisté, islamisté nejsou všichni džihádisté a džihádisté nejsou do jednoho zapálení pro víru. Tvrdit opak není pouze fakticky chybné, ale může to mít i osudové následky,“ píše na serveru The Huffington Post UK jeho politický ředitel Mehdi Hasan v článku o dvojici britských džihádistů, kteří se vypravili válčit do Sýrie poté, co si na internetu pořídili příručky „Islam for Dummies“ a „The Koran for Dummies“.

Konec starých časů
Polopatické doplňování základních informací o víře v řadách rychlokvašených bojovníků za svatou věc není ojedinělým jevem, nýbrž znakem, který provází celou generaci mladých mužů, kteří ze Západu odjíždí do Mezopotámie, aby v ní šířili svoji verzi islámu ohněm a mečem. Pokud je chcete pochopit, není třeba být v první řadě religionistou, arabistou či islamologem, ale znát spíše rovinu psychologickou a sociální. Podobně se to má s videem popravy amerického novináře Jamese Foleyho, které Islámský stát pořídil a následně rozšířil přes sociální sítě. Být arabistou k porozumění videu opět nestačí. Znalost marketingu a korporátní propagace zde může nabídnout mnohem více. Pointa je prostá: s arabistickou znalostí Blízkého východu dnes člověk nevystačí. Islámský stát totiž není ani tak projevem arabsko-muslimské kultury, jako produktem globalizace.

Bojovníci Islámského státu
Zdroj: ČT24

Překotný vývoj
Když jsem studoval obor arabistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kladl se důraz jednak na literární dějiny a kritiku a jednak na středověké a moderní dějiny arabského světa zhruba po druhou světovou válku. I kvůli zažitým stereotypům výuky a pokročilejšímu věku pedagogického sboru byl obor zahleděn spíše do kulturní sféry a dob minulých, přičemž události Arabského jara na tom mnoho nezměnily. Problém držení kroku s překotnou změnou Blízkého východu, jehož hranice a společnost drasticky a nevratně mění nástup Islámského státu a brutalita nekončící války v Sýrii, však není omezen jen na akademický svět. Na mysli mi zde vytane vzpomínka na jednu bývalou kolegyni, která před rokem zavítala do iráckého Irbílu, kde panoval klid a mír. Následně dávala najevo své pobouření, když česká média vnímala irácký Kurdistán jako podobně divoké místo jako zbytek Iráku. Kdo by si pomyslel, že to byly jen a jedině americké bomby, které zabránily, aby se do tohoto prosperujícího města jen o několik měsíců později nepřivalily hordy fanatických islamistů!

Za obzor filologie
Studium jazyka, literatury a historie dnes v případě arabského světa nejen nestačí, ale výhradní či přednostní orientace na ně může být přítěží, pokud chceme změny v tomto regionu pochopit. Nemá smysl se v popisu oboru arabistika ohánět obraty jako „mezinárodní kontext“ či „geopoliticky významný region“ nebo vyzdvihovat schopnost jeho absolventů vyhodnotit „ekonomické a politické trendy v regionu“, pokud titíž studenti nemají ve studijním plánu možnost hlouběji proniknout do mezinárodních vztahů, bezpečnostních studií včetně boje proti terorismu, soudobých dějin, historie Izraele, regionální ekonomiky, energetiky a mediálních studií. Nehledě na schopnost efektivně komunikovat a vysvětlovat své poznatky na veřejnosti.

Bojovníci Islámského státu
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Islám coby pozlátko
Jistý bývalý mudžáhid z Afghánistánu jednou vzpomínal, že jeho libyjským kolegům ostatní bojovníci přezdívali „mechanici“. Libyjským mudžáhidům totiž byly náboženské otázky ukradené. Hráli fotbal, zpívali a vůbec se nechovali v duchu konzervativního islámu. Jediné, co je zajímalo, byl boj a pro ten bylo třeba mít v pořádku výzbroj a vybavení. Zatímco se jejich saúdští spolubojovníci modlili, oni pečlivě prováděli sborku a rozborku svého kalašnikova. Nezajímal je islám, zajímal je boj a chtěli si jej užít. Znudění, nezaměstnaní a příliš kvalifikovaní adepti na globální džihád v řadách západních muslimů jsou na tom dnes podobně. Chtějí akci, která je „cool“. Mehdi Hasan o tom ve svém textu uvádí: „To, co inspiruje nejvražednější teroristy dnešního světa, není zas tak moc Korán a náboženská učení, ale vzrušující pohnutky a volání k akci, která slibuje slávu a úctu v očích přátel (…) a věčný respekt a vzpomínku na své činy v širším světě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...