Kdepak zbraně Ukrajincům, v žádném případě…

Nedávno proběhl novinami průzkum veřejného mínění, který zjistil, že jenom osm procent zdejších občanů souhlasí s tím, aby NATO pomohlo Ukrajině.  A pouze sedm procent oslovených by poslalo zbraně. Zdá se, že být to na nás, necháme Ukrajince v rusko-ukrajinském konfliktu v bryndě.

Vždycky prohlašuji, že nejsem obdivovatelem veřejného mínění. Spíš souzním s François Marie Arouet Voltairem: „Mínění jednoho moudrého váží víc než prestiž darebáků a prohlášení tisíců idiotů.“ Už proto, že ten jeden moudrý bývá zpravidla neanonymní a musí se zodpovídat za svůj názor a jeho důsledky. Lid je skryt sám v sobě coby davu a nezodpovídá se nikomu. Nakonec to vždycky svede na „ty nahoře“. Ještě jsem nezažil, ani v historii nenašel případ, kdy by lid masově řekl: „Za to můžeme my! Spletli jsme se!“ A pak se omluvil těm, kdož s ním nesouhlasili. To spíš si pomyslí, že to musejí být znační darebáci, když měli oproti němu pravdu. Jak k ní asi přišli? „Někdo holt má všechno, i ten 'recht', zatímco my, lid, jako vždycky nic!“ rozlehne se uraženě a pobouřeně luhy, háji, hospodami.

Tedy veřejné mínění neberu příliš vážně, je vrtkavé, manipulovatelné a ukvapené. Proto i k jeho výzkumům bývám poněkud odtažitý. Byť mě ale racionálně docela nepřesvědčují a rozhodně mě ani nenapadá řídit dle nich svoje mínění a názory, docela mě baví si je číst. Je to něco jako televizní seriál. Člověka to neuspokojuje, ale když už leží a ono to běží… Ba mě při tom občas i něco inspirativního napadne.

Tak i nad výše uvedeným průzkumem: Především jsem si vysoudil, že občané zemí Koruny české dobře vědí, že ruská angažovanost na východě Ukrajiny je asi značná. Protože kdyby vnímali tamní válčení jako občanskou válku, jak se nám snaží vsugerovat jistý pán z Hradu, nejspíš by podle zkušeností s místní náturou pro zásah byli: Těch pár separatistů by NATO dozajista sfouklo jako svíci a my bychom bez účasti či s účastí mizivou a pokud možno ne přímo bojovou mohli tvrdit, že jsme vyhráli válku. Jenomže - když v tom jedou Rusové, kdo ví, jak by to dopadlo. A mohli bychom si spálit prsty.

Navíc také z jiných hledisek je pochopitelný tento pohled české, moravské a slezské společnosti. K Ukrajině nemáme příliš vřelý vztah. Čím je to způsobeno, nevím a nechápu, ale přílišnou vřelostí tímto směrem netrpíme. Navíc vnímáme Ukrajince a Rusy jako sobě blízká etnika a známe česky charakteristické: „Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet“. Kvůli nim se od piva hrdinný český chasník nezvedne. Ukrajina také není členským státem NATO a necítíme tedy spojeneckou povinnost. Na cosi, jako je povinnost lidská, my Češi příliš nejsme.

Inu, to je ovšem jenom taková švejkovská úvaha nad duší českého dobrého vojáka. Byť je to ve skutečnosti hodně smutné a leccos to o nás vypovídá. Kdyby alespoň ty zbraně jsme chtěli dodat…

obrázek
Zdroj: ČT24

Což mě dovedlo k tématu průzkumu místního veřejného mínění ve věci ještě zajímavější. Rád bych četl výsledky výzkumu zdejších názorů na otázku: „Máme se jako člen NATO přímo účastnit případné bojové akce na obranu Estonska (Litvy, Lotyšska), bude-li jakýmkoliv způsobem ohroženo?“ Tady by před námi stála přímá spojenecká povinnost. Sakra, to bych byl zvědavý na výsledky… A pak bych nenápadně podsunul někam do koutka dotazníku otázku: „Měli by nám všichni členové NATO přispěchat na pomoc, pokud by nám chtěl někdo ubližovat?“

Nechci hádat, jak by zněly odpovědi a jaké by byly všelijaké poměry. I když by se mnou cukalo vsadit si. Klidně dolar proti bobu, že by ten vztah nebyl pro naše veřejné mínění příliš chvályhodný. Ovšem třeba se mýlím. Snad. Byť ale to s těmi zbraněmi pro Ukrajinu… Zvlášť, když víme, že jim je stejně nedají. A mohli bychom s jistotou, že našemu názoru nebude vyhověno, být hrdiny. Alespoň v průzkumu…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 13 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...