Kambodža na suchu

Nad hladinou jezera Tonlé Sap se stahují těžké mraky. Konečně. Monzunová sezona přichází se zpožděním a jezero, které zásobuje rybami celou Kambodžu i okolní země, má hustotu amarounů. Hladina místy klesla na pouhých 30 tekutých cm, které se převalují na nekonečně hluboké vrstvě bahna. V něm každou chvíli uvízne některá z lodí, nebo spíš plavidel nejrůznějších tvarů a funkcí.

„Tohle je obchod, tohle škola, támhle je kostel,“ ukazuje dvacetiletý Tob směrem k jakýmsi nadrozměrným pramicím, vybaveným okny, střechou i latrínou. Tváří se, jakoby na světě neexistovalo nic samozřejmějšího.

Tob i ostatní obyvatelé jezera Tonlé Sap na lodích žijí. Voda je jejich zdrojem obživy, zahradou, koupelnou i záchodem. Na první plovoucí vesnice návštěvník narazí už pár metrů od břehu, táhnou se ale i do kilometry vzdálených zálivů. Jezero Tonlé Sap je spíše malým sladkovodním mořem: v období sucha zabírá 2700 čtverečních km, v období dešťů se rozleje na šestinásobek.

Teď ale vrcholí suchá sezona a Tob upoceně zápolí s bidlem. Snaží se odstrčit naši pramici z nánosu bahna, které zlomyslně obklíčilo lodní vrtuli.

„Do některých vesnic se teď vůbec nedá dostat,“ říká zachmuřeně prošedivělý Američan John Morgan a ukazuje mi plány lodě vybavené několika lůžky, ordinací a miniaturním porodním sálem. Tak má vypadat vylepšená jezerní klinika, která zatím funguje v mnohem primitivnějších podmínkách. John Morgan tu založil vůbec první lékařskou službu před třemi lety. Od té doby každý týden vyráží na svou tří až čtyřdenní misi jeden lékař se sestrou a řidičkou člunu Suthiri. Na jezeře se narodila a orientace je pro ni hračkou. Objíždějí hlavně vzdálené plovoucí vesnice: ty bližší dělí od civilizace 7 hodin cesty. Většina tamních obyvatel viděla lékaře díky Morganovu projektu poprvé v životě. Dnes už netrpělivě vyhlížejí, kdy se u nich bílý plášť zase objeví. Průjmy, paraziti, před nebo poporodní komplikace rodiček… s tím vším si opálený doktor Korng  musí poradit – tedy tam, kam v mizerných cestovních podmínkách vůbec dorazí.

Pro místní je přesun na pevninu většinou neuskutečnitelnou misí. Nebrání jim nedostatek času ani vůle, ale cena „jízdenky“ na motorový člun. Ta by je přišla na polovinu měsíčních příjmů, které se navíc stále ztenčují. V jezeře ubývá ryb. Na vině je intenzivní rybolov, znečištění i nedostatek vody.

Vysychají ale i jiné zdroje. „Napřed odpadli Američané, teď ubývá štědrých dárců z Evropy,“ stěžuje si John Morgan, jehož jezerní kliniku financují západní mecenášové. Jenže ti začínají šetřit: do Kambodži dorazila hospodářská krize.

John Morgan skládá a uklízí plány nové kliniky, která měla poprvé vyplout už příští rok. Snaží se být optimistou. Jinak léta strávená péčí o pacienty i snahou prosadit lepší hygienické návyky přijdou nazmar. Když západní zdroje vyschnou, pohltí život na jezeře totéž lepkavé bahno, ze kterého se místní právě snažili vybřednout. A nepomůže ani chladivý monzunový déšť, který právě začíná bičovat nekonečnou hladinu Tonlé Sap.

  • Večer na Tonlé Sap autor: Nguyen Van The, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1690/168993.jpg
  • Tradiční rybář autor: Nguyen Van The, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1690/168994.jpg
  • Angkor Vat po dešti autor: Nguyen Van The, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1690/168992.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...