Jak to bylo s Mikulášem?

Věděli jste, že Mikuláš se narodil v dnešním Turecku? A víte, proč Mikuláš nosí dětem na svůj svátek (a někde jako Santa Claus na Vánoce) dárky? Turci mají tuto historickou postavu rádi, i když patří ke křesťanství.

Ono obecně jsou běžní Turci (tedy ne fanatici, kteří křesťany v Turecku pronásledují a vyhrožují jim zabitím, což se také občas stane) z mé zkušenosti poměrně tolerantní vůči křesťanství a o toto náboženství, které kdysi vznikalo na jejich území, se zajímají. Řekla bych, že toho vědí víc, než co my víme o islámu. Možná je to právě i tím, že tady žily první křesťanské komunity a působilo tady mnoho světců, kromě svatého Mikuláše například svatý Pavel, Jan nebo Petr. Známý je například kostel sv. Petra v tureckém městě Hatay, který má být podle historiků jedním z prvních křesťanských kostelů vůbec. Křesťanská historie je tu zkrátka k nepřehlédnutí.

  • Svatý Mikuláš autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3089/308810.jpg
  • Svatý Mikuláš autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3089/308811.jpg
  • Svatý Mikuláš autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3089/308812.jpg
  • Skalní náhrobky v Demre autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3089/308813.jpg

Ale protože je začátek prosince, zpátky k Mikulášovi. V turečtině se jmenuje Noel Baba, čili v doslovném překladu otec Vánoc a místo, kde se narodil a celý život působil, je častým cílem výletů cizinců i místních. Svatý Mikuláš se narodil okolo roku 300 n. l. v tehdejším městě Patara, v jihozápadní části Turecka, dnes jsou tamní antické ruiny součástí turecké riviéry. Brzy se stal knězem a později také biskupem v nedalekém městě Myra, ze kterého se od 80. let minulého století, kdy se v regionu začal rozvíjet turismus, stalo poutní místo. Právě tady totiž Mikuláš působil, tady zemřel a byl pohřben. Jeho hrobka je ve zdejší bazilice, která právě prochází rozsáhlou rekonstrukcí, ale Mikulášovy ostatky byste tu hledali marně, odvezli je v 11. století italští obchodníci, kteří je chtěli ochránit před nájezdy Arabů. Nad prázdnou hrobkou se ale každý den modlí desítky turistů, při mé návštěvě tu přeříkávala své modlitby skupina ruských žen s šátky na hlavách.

Celé město, které se dnes jmenuje Demre, žije z bohatého turismu. Autobusy přijíždějí nejdřív k ruinám antického města, kde lidé obdivují neobvyklé skalní náhrobky, které ale byly typické pro místní lýkijskou civilizaci a také obrovské starověké divadlo, které tvořily kvádry s vytesanými divadelními maskami. Křesťanská řecká komunita v dnešním městě Demre žila až do dvacátých let minulého století, kdy se v rámci výměny obyvatel po 1. světové válce stěhovala na řecké území. Podobný osud postihl několik dalších vesnic v okolí.

O životě svatého Mikuláše se toho příliš neví, ale o to víc existuje legend s ním spojených. Legendy jsou plné dobrých skutků. A jedna se váže právě k dnešnímu zvyku rozdávání dárků. Mikuláš měl zachránit jednu velmi chudou rodinu. Totiž otec tří dcer, které se chtěly vdávat, neměl na jejich věno. Už to vypadalo, že budou muset kvůli své chudobě skončit ve veřejném domě, ale Mikuláš se měl o jejich neštěstí dozvědět a do jejich domu v noci hodil komínem tři měšce plné zlata. Zřejmě odtud pochází tradice, ve kterou věří například americké děti, že Santa Claus vhazuje dárky komínem.

Je zajímavé pozorovat, jak se legendy promítají do běžného života a jak například tato křesťanská tradice proniká i do muslimského světa. Noel Baba tady není jen postava známá z amerických filmů, malé turecké děti už se také dožadují od rodičů dárků pod stromeček. A tak i stromečky jsou už dnes běžně v Turecku k mání (i když spíše v západní části země) a dárky děti taky dostávají, jen si musejí počkat až na Nový rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...