Jak si přeješ, otče…

Všichni jsme si tím prošli. Touha po vlastní svobodě nás poprvé začala přemáhat někdy v pubertě. Začali jsme nejprve snít o studiu na vysoké škole, což je vlastně synonymem pro odchod z domova. Představovali jsme si nezávazný život na kolejích, první starosti s tím, jak vyjít s měsíčním kapesným od rodičů. Kolej i peníze najednou přestaly stačit a člověk už se hnal do práce a za svým samostatným bydlením, aby měl ještě více svobody.

V Turecku podobnou touhu u mladých docela postrádám. A často se ptám sebe i některých kamarádů, co za tím stojí. Tradice? Jiná kultura? Pohodlí mladých? Neschopnost nebo nemožnost postavit se v dospělém věku rodičům? Ač je Turecko prezentováno jako moderní země na cestě do Evropy, narazíte zde na velmi tradiční společnost. Vlastně jedinou dobou, kdy si mladí vychutnávají svobodu, je ta část jejich života, kterou stráví na univerzitních studiích mimo svůj domov. Přesun do velkých měst, jako je Istanbul nebo Ankara, mnoha mladým lidem otevírá oči a nabízí nové možnosti. Po studiu se ale většina z nich vrací domů a než se ožení či vdá, žije život podle představ svých rodičů. Obzvlášť u dívek neexistuje, aby se před svatbou odstěhovaly z domova svých rodičů a žily někde v podnájmu samotné. Na ni samotnou i na celou rodinu by to vrhlo špatné světlo. Za prvé by nebyla pod kontrolou otce, za druhé by to dávalo signál, že možná udržuje vztah ještě před uzavřením manželství, proč jinak by totiž chtěla žít sama?

Můj velmi dobrý kamarád začal chodit s Leylou. Je jí dvacet šest let, vystudovaná učitelka angličtiny. Hrozně ráda se hezky obléká a ráda chodí nakupovat. Proto je na sebe moc pyšná, že si dokáže vydělat peníze sama. Jak mi při nedávné konverzaci na téma tureckých žen prozradila, chodí do práce moc ráda a nikdy by nechtěla zůstat doma bez práce, i kdyby její manžel vydělával miliony. Zaradovala jsem se! Po dlouhé době hovorů na téma recepty tureckých jídel a šminky konečně normální holka, řekla jsem si. Leyla bydlí s rodiči. Bylo asi jedenáct večer, když Leyla telefonovala tatínkovi, v kolik hodin se vrátí domů. I když jsou rodiče právě na letním bytě v jiném městě, Leyla jim o sobě musí dávat zprávy. Když se jí ptám, co by se stalo, kdyby to přestala dělat a rodičům vysvětlila, že je dost stará na svůj vlastní život, odpověděla takto: „No víš, to bych se pohádala s otcem a to opravdu nechci. On by mi totiž přestal dávat peníze.“ Aha, hlavně že je nezávislá, říkám si se vzpomínkou na její předchozí slova. Leyla je dcera úspěšného tureckého podnikatele. A její plat učitelky na značkové hadříky a kabelky prostě nestačí. Copak necítí ten protiklad ve svých slovech o nezávislosti? Asi ne. Leyla je jen jedním příkladem, jak častokrát obětují mladí Turci svou svobodu na úkor pohodlí a blahobytu, a jak zůstávají třeba i ve svých třiceti letech pod vlivem svých rodičů.

Když můj kamarád, mimochodem také syn vlivných rodičů, nebo lépe řečeno otce, přivedl tuto dívku poprvé domů na oficiální večeři, mělo toto setkání zajímavou dohru. Jeho otec mu dal dost jasně najevo, že tato dívka sice pochází z dobré rodiny, a to je v Turecku základ, ale že by si to měl ještě rozmyslet, protože se mu nezdá, že vypadá dostatečně reprezentativně, když jej bude provázet na cestě životem. Doufám, že můj kamarád bude mít dost síly se otci vzepřít a jít si za svým. Zatím se mu to daří. Minulý víkend se společně s přítelkyní vydal na výlet do Istanbulu. Samozřejmě „na tajňačku“. Společně totiž nikam cestovat nemohou, dokud se nevezmou. Takže on jel jakoby za svým kamarádem a ona jela navštívit bratra.

Znám spoustu dalších kamarádů, kteří to mají se svými rodiči podobně. Jeden chodí s dívkou, která musí být ve svých dvaceti pěti letech do devíti hodin doma. Toto chození musely nejdřív obě rodiny schválit, a tak se hned v začátcích setkali otcové a na rovinu si řekli, co a jak. Další kamarád zase ve svých dvaatřiceti stále hledá tu pravou, protože žádná, se kterou doposud chodil, nebyla jeho rodině dost dobrá.

A mně zůstává otázka. Je to opravdu tradice a respektování přání rodičů a rodiny, anebo slabost, pohodlí a neschopnost postavit se na vlastní nohy? Každopádně moc zvláštní fenomén k pozorování. Člověk si opravdu uvědomí svou svobodu až v okamžiku nebo na místě, kde jsou o ni jiní jakýmkoliv způsobem (třeba i nátlakem rodinných členů) ochuzováni.

  • Turecko autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2087/208668.jpg
  • Turecká žena s typickým šátkem autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2068/206781.jpg
  • Motocyklisté jsou častým jevem tureckých měst autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2071/207031.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...