Jak se vlastně máme…

Čas už pokročil natolik, že si snad mohu dovolit udělat malou bilanci svého letošního jara a léta. Okolnosti mi letos nedovolily cestovat, takže nemám mnoho výrazných zážitků. Zato jsem ten čas naplnil něčím možná ještě hodnotnějším - totiž nezapomenutelnou zkušeností. Téměř každý pěkný den - a bylo jich od května hodně - jsem strávil alespoň několik hodin pod bohatými korunami stromů v jednom lesoparku na samém okraji Prahy, kde jsem potkával jen málo lidí, z nichž mnozí nechodili, ale běhali, nezřídka se svými psími souběžci, kterým to působilo zjevnou radost.

Snažil jsem se také využít toho každodenního pobytu v překrásné přírodě k rozhýbání těla, ale často jsem i usedl na některou z mnoha neobsazených laviček a v zelených korunách staletých listnáčů jsem drobnými průhledy pozoroval kousky modrého nebe. Z tohoto takřka denně opakovaného obřadu mohu potvrdit, že z mého přízemního pohledu se mi základní barva naší planety jeví definitivně jako zelená a nikoli modrá. Modře ji z Čechů mohl vidět jediný, a to Vladimír Remek z vesmíru. Nevím, jak se mu jeví teď z Bruselu, když je tam europoslancem za komunisty. Doufám, že ji nevidí rudě, když už se u nás barvy často pojímají jen jako symboly politických stran.

Z toho denně opakovaného pobytu v přírodě jsem pochopil Otakara Březinu, který takto chodil do lesů jakoby na bohoslužbu místo do kostela. Byla to nejlepší inspirace pro jeho duši a následně i pro jeho básnickou tvorbu, neboť básně nelze psát v běžném denním shonu. A to doba Březinova byla poklidným rájem ve srovnání s dobou dnešní poznamenanou fetišem rychlosti veškerého konání a myšlení.

Mně se tedy letos čas tak trochu zastavil od chvíle, kdy se stromy zazelenaly, až do těchto dnů, kdy už listí začíná žloutnout. A po celou tu dobu jsem pod těmi stromy pomalu přemýšlel. Stále totiž uvažuji hlavně o tom, jak se vlastně teď máme ve srovnání s jinými obdobími naší nedávné minulosti. Jak je to s těmi výroky, které občas slýchám, že za komunistů to bylo lepší? Díky bohu, že nikdo neříká něco podobného i o nacismu. Přesto však velmi mnoho lidí důrazně žádá, aby mezi ty dvě totality bylo položeno rovnítko.

Není to tak jednoduché, a i když nemůžeme říci, že by se ty režimy v sobě v mnohém nepodobaly, rovnítko mezi ně přece jen klást nelze. Doufejme, že příslušné badatelské ústavy, až je omrzí bezduché hledání v různých seznamech, začnou pracovat na seriozním studiu, v čem přesně se komunismus, nacismus a fašismus navzájem lišily.

Ale jak se tedy máme tady a teď? Pod těmi nádhernými stromy a po dlouhém přemýšlení jsem dospěl k odpovědi poměrně jednoduché, ale přece jen nikoliv každému zřejmé: máme takřka dokonalou svobodu slova a pohybu, kterou jsme tak dlouho postrádali, a po této stránce prožíváme jedno z nejlepších období, jakým tato země za posledních sto let prošla. K pocitu svobody patří i slušné hmotné zabezpečení a zdá se být dost objektivní pravdou, že i tato složka umožňuje valné většině občanů, aby své svobody užívali často až nadstandardně. Někdy by možná i méně bylo více a ušetřené peníze by mohly dobře posloužit k jiným věcem. To ostatně odpovídá i mému dnešnímu námětu, i mé letošní nádherné prázdninové zkušenosti. Opravdu bytostně jsem se při každodenním zcela bezplatném pobytu na jednom místě překrásné české přírody cítil svobodnějším a šťastnějším než předloni v jižním Španělsku, kde jsem mezi tisíci rekreanty chytil bůhvíodkud zanešenou infekci a kde jsem navíc tolik postrádal naši sytou zeleň, na niž jsem se pak po návratu už cestou z letiště nemohl vynadívat.

Tento pozitivní výstup mého přemýšlení je však jen polovinou odpovědi na danou otázku. Druhá polovina je velmi negativní a právě ona oprávněně vyvolává u mnoha našich lidí tolik nespokojenosti a rouhavého přirovnávání k neblahé minulosti. Ano, máme sice svobodu, ale naše demokracie je nebezpečně podvázána korupcí, takže nemáme ani plnou spravedlnost. Tím slovem není míněna jen justice, ale i spravedlnost neúřední a přirozená. Stačí jen trochu sledovat média a člověk se může uchránit od malomyslnosti jen tím, že si raději dopřeje nějaké ty svobodně dostupné zážitky a na to, co se u nás za posledních dvacet let beztrestně rozkradlo a co všechno se nám nalhalo, raději zapomene.

Jenže právě to je velmi nebezpečné i pro udržení oné kýžené svobody. Nelze jinak, musíme se s tím čím dál horším neřádstvem konečně pustit do boje. Je toho tolik, že nás to možná přinutí mávnout rukou i nad sice zločinnou, ale už těžko napravitelnou minulostí a zabývat se zejména každodenní přítomností.

A jelikož je známo už z různých afér první republiky, kdy naše justice byla v lepším pořádku, že skutečnou spravedlnost moc dobře hledat neumíme, přimkněme se raději k těm, v Evropě, kteří to prokazatelně umí lépe, protože nebyli tolik zkaženi lží, falší a bezhlavou touhou po moci, což u nás postihlo i mnoho z těch, kteří nám tak neodbytně stále chtějí vládnout, ačkoliv ztratili cit pro dobro a krásu, i pokud jde o stále ubývající krásy naší přírody.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Louka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/341/34023.jpg
  • Komunistické symboly autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/77/7631.jpg
  • Alegorie Spravedlnosti autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/303/30204.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...