Jak se učí děti v New Yorku česky

Čechů v New Yorku je poměrně dost. Už dávno nežijí ve čtvrti, které se říkalo Little Bohemia, tedy Malé Čechy na východní straně Manhattanu. Někdo bydlí v Brooklynu, někdo v Astorii, ti bohatší na Manhattanu, zkrátka jsou rozprchnutí po celém městě. Zmíněná Astoria, která je dnes spíš řeckou čtvrtí, ale pořád Čechy a také Slováky láká na české jídlo a pití. Jsou tu totiž hned tři české a slovenské hospody. Nejslavnější je asi Bohemian Beer Garden, která už podle názvu má velkou zahrádku a během víkendu pomalu nemáte šanci najít volné místo. Hospoda je velmi oblíbená i mezi Američany, češtinu skoro neslyšíte. Všichni sem chodí hlavně v létě za dobrým pivem a grilovanými klobásami.

Ve stejné budově, kde sídlí hospoda, je v její pravé částí sokolovna a v prvním patře se skrývá česká škola. Má několik tříd, které jsou rozdělené na české a slovenské, aby se to dětem nepletlo, a učí se hlavně jazyk svých rodičů, dějiny nebo zeměpis. Rodiče sem děti vozí každý pátek odpoledne, mnohdy přes celé město. V páteční zácpě to trvá i několik hodin, o dopravě metrem se složitým přesedáváním ani nemluvě. Stojí jim to ale za to. Děti jsou nadšené, ty menší jsou sice unavené a chvilkami to vypadá, že nevěnují výuce moc pozornost, i když paní učitelky berou výuku spíš jako škola hrou. Třeba skládají básničky nebo poslouchají českou hymnu. Ale i na gramatiku musí dojít a to začínají problémy: jak to sakra je s tím i a y? Kde se píše mně a mě apod. Děti i paní učitelky se ale snaží.

Jen mlčky pozoruji, jak se děti mezi sebou dorozumívají, chvilku mluví lámanou češtinou, hned zase přeběhnou do angličtiny, což je pro ně už první jazyk, pak se zase snaží o češtinu, ale slovíčka se jim pletou - čeština, slovenština, polština, angličtina. Mezi dětmi vidíte, že tatínek jednoho z chlapečků je Asiat, jiných kluků zase Afroameričan. Nejlepší okamžik přichází, když všechny tyto děti vidíte zpívat v kroji lidovky.

Českým rodičům, kteří se vydali do světa na zkušenou a už v New Yorku zůstali, prostě není jedno, co vyroste z jejich dětí. Snaží se jim předat své tradice a kulturu, ve které vyrostli. I když v první řadě už bude většina takových dětí vychována hlavně v americkém prostředí, většina z nich byla v Praze, zná kofolu, guláš a řízky a nejraději by se děti do Česka vrátily. Tu zemi mají totiž zidealizovanou, nemusí v ní chodit do školy, jezdí tam jen na prázdniny, mají tam české kamarády a je tam příroda na dosah ruky. Když začnou vyprávět o návštěvě v Česku, jen se jim rozzáří oči, nadšeně gestikulují a většina z nich už ví přesné datum, kdy zase do Česka pojedou. Někteří do Prahy, jiní na Jesenicko nebo na Jižní Moravu.

V únoru jsme v české škole v Astorii natáčeli do českotelevizního pořadu Babylon, který mimo jiné zaznamenává příběhy krajanů v cizině. Výsledek jste mohli vidět na začátku června na obrazovce ČT2. Snad bylo poznat, jak to chodí mezi krajany v USA, že jsou to příjemní a skromní lidé, a že jejich děti člověka opravdu pobaví. Sama jsem z jejich energie a vtipu žila alespoň měsíc…

  • Český dům v Astorii autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/899/89833.jpg
  • Třída v české škole autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/899/89834.jpg
  • Děti v české škole autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/899/89838.jpg
  • Děti i s rodiči před hudebním vystoupením autor: Julie Urbišová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/899/89836.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...