Jak se pozná europoslanec

Když se probírám volebními hesly českých politických stran, s nimiž jdou do voleb do Evropského parlamentu, zjišťuji, že se zde ve většině případů opakuje tentýž problém, na který jsem opakovaně upozorňoval své kolegy poslance České národní rady, později Poslanecké sněmovny v době, kdy jsem sám byl poslancem a předsedou rozpočtového výboru: pánové, vy zde nejste v roli velvyslanců své vesnice. Vaším úkolem není utrhnout co nejvíc ze státního rozpočtu, kořist odtáhnout domů, sklízet tam potlesk voličů a těšit se, jak Vás za to budou volit příště znovu. Vaším úkolem je hájit zájmy České republiky jako celku.

Ale zájmy naší země ani zdaleka nejsou součtem toho nejlepšího, co lze v Praze pro jednotlivé volební okrsky zařídit. Samozřejmě už tenkrát a dnes znovu se před eurovolbami naléhavě dožaduje odpovědi ona kardinální otázka, co tedy je tím skutečným společným zájmem občanů České republiky? A dál, co tedy je tím skutečným společným zájmem občanů Evropské unie? Když dnes někteří kandidáti do Evropského parlamentu ve volební kampani slibují, že v Bruselu zařídí dotace pro Českou republiku, jen tím dokládají, jak vůbec nerozumí svému úkolu. Úplně stejně, jako mu nerozuměli poslanci, kteří se v české poslanecké sněmovně prali a dodnes perou při porcování medvěda.

A nemusí to být jen ten primitivní slib větších dotací dovlečených domů ze společného evropského rozpočtu, co ukazuje na zmatené myšlení mnoha eurokandidátů. Možná ještě primitivnější a nebezpečnější jsou třeba sliby boje proti imigrantům, kteří berou práci našincům. Společným zájmem občanů České republiky je udržování řádu svobodné společnosti. Ten se udržuje tím, že se důsledně vynucuje dodržování pravidel soukromého práva, zejména trestního a občanského. Vynucování se děje mocí aparátu vlády, ale také sebeomezováním a sebekontrolou občanů, to jest jejich morálkou. Je to přetěžký úkol. Znamená to usilovat o „rule of law“ (vládu práva), jak to tak jednoduše a srozumitelně nazývají Angličané.

Na úrovni Evropské unie, do jejíhož parlamentu se bude tento týden volit, to znamená něco velmi podobného. Společným zájmem občanů Evropské unie je, aby se za žádnou cenu žádnému členskému státu nedovolilo žádné sobectví, tak typické a rozšířené v dobách uctívání národní suverenity, aby si žádný členský stát Evropské unie nemohl řešit své domácí problémy třeba s nezaměstnaností na úkor ostatních členů, aby třeba opuštěním eurozóny a návratem k národní měně znovu nevzplály kurzové války.

Společným zájmem občanů Evropské unie je ustavení bankovní unie a společného dohledu nad evropskými bankami, který by měl minimalizovat riziko vzniku a šíření finanční krize, kdy špatný stav jedné banky způsobený její neodpovědnou úvěrovou politikou začne ohrožovat ostatní, jak se to stalo při poslední finanční krizi. Argument, že my do fondu na záchranu ohrožených bank přispívat nebudeme, ať do něj platí ti, kteří jejich kritický stav zavinili, má jistě sílu, protože je jako by nasnadě. Jenomže po vyčerpání všech možností, jak přivést hříšníka k odpovědnosti, se nakonec stejně může ukázat, že je ve společném zájmu problémovou banku zachránit a nedopustit šíření nákazy do celého finančního systému.



Společným zájmem všech občanů Evropské unie je však především nedovolit oklešťování těch úžasných svobod, k nimž se Unie klopotně dopracovala a které musí střežit jako to nejcennější, co má a co může svým občanům nabídnout. Svoboda pohybu a usídlování po celé Unii, svoboda zaměstnání, svoboda obchodování bez celních a dalších skrytých bariér a svoboda pohybu kapitálu je v nejhlubším zájmu každého občana EU. Tyto velkolepé svobody nelze uchránit jinak než společným úsilím na úrovni Unie jako celku. Lze dokonce řící, že právě těmito svobodami je Unie definována a že bez nich by z ní zbyl jen konglomerát národních států, které by nejspíše byly ve stavu permanentního nepřátelství přesně tak, jak tomu bylo v celé dlouhé unijní prehistorii.

Jako voliči máme právo a musíme proto v nadcházejících eurovolbách od kandidátů žádat jasné vědomí toho, co je společným zájmem občanů Evropské unie, a připravenost jej v Evropském parlamentu hájit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...