Jak nevěřit Tymošenkové

Zorientovat se v ukrajinském informačním šumu je velmi složité a ještě složitější je situaci nějak objektivně zhodnotit. V současné době, pokud Ukrajinu vnímáme jen z pohledu soupeření režimu (prezident Janukovyč, vláda, Strana regionů, podporovaní komunisty) s opozicí (ti ostatní plus političtí vězni), je rozložení vah jasné. Drtivá většina mezinárodní veřejnosti se přiklání na stranu opozice, kterou vnímají z 99 % skrze Juliji Tymošenkovou a věří tedy její verzi o pravdě.

Strana regionů chce ale prorazit se svou verzí. To znamená, že se nepokouší napravit napáchané škody, ale snaží se je „vykomunikovat“. Strana regionů nemá totiž pocit, že by dělala něco špatně, prostě se proti ní, prezidentovi a vládě všichni z nepochopitelného důvodu spikli a snaží se jí všemožně ponižovat. Například bojkot fotbalového Euro 2012 premiér Azarov vidí právě jako ponížení všech Ukrajinců (ne vlády, ne prezidenta, ale celé Ukrajiny), poslední rezoluce Evropského parlamentu je interpretována jako snaha odsoudit ne vládu, ne prezidenta, ale znovu celou Ukrajinu. Znalost umění dezinterpretace a vytváření informačního šumu jsou elementární schopnosti, kterými musí každý správný ukrajinský politik disponovat. Cílem není jen zmást nepřítele, ale všechny.

Takzvaný černý PR používají všichni, tedy jak režim, tak opozice. A i Tymošenková, která samozřejmě ze svého zdravotního stavu udělala politikum. A nelze se jí divit. Zároveň to ale nevylučuje možnost, že je na tom fyzicky (i psychicky) opravdu špatně. 

Tymošenková má zatím za zády celý Západ, a to chce Strana regionů změnit. Najala si tedy na „vykomunikování“ problémů PR agenturu. Proč ne? PR agentury jsou legální firmy s cílem manipulovat veřejné mínění. Strana regionů s takovou pomocí chce vysvětlovat svou politiku mezinárodní veřejnosti, zejména co se týče případu Tymošenková.   

A protože Ukrajinci nejsou žádní troškaři, nenajala si vládní strana jen tak někoho. Agentura Burson-Marsteller je v oblasti PR velké zvíře, obracejí se na ni pravidelně země a společnosti v krizových situacích. Agentura nejednou hasila problémy vlád vzniklé hrubým porušováním lidských práv, podle The Guardian si ji najala například nigerijská vláda, která potřebovala „vykomunikovat“ obvinění z genocidy během nigerijsko-biafarské války, argentinská junta poté, co zmizelo 35 000 obyčejných Argentinců nebo indonéská vláda po masakrech ve Východním Timoru. Burson-Marsteller pracovala i na vylepšení image rumunského prezidenta Ceausesca nebo saúdské královské rodiny. A to mluvím jen o politických aktivitách. 

Nechci posuzovat etický deficit činnosti Burson-Marsteller, s tím ať se vyrovnají sami, ale na celém případu se Stranou regionů je zajímavá jiná věc – zoufalost. Strana regionů musí být asi hodně zoufalá, když se zařadila do takové společnosti, a agentura musí být ještě zoufalejší - ze Strany regionů. 

Jedním z jejích prvních úkolů bylo totiž propagovat „turné“ Renata Kuzmina. Ne, nejde o vítěze ukrajinské superstar a překvapivě ani člena Strany regionů, ale zástupce generálního prokurátora – to zaprvé!  Tím chci říct, že nechápu proč, když je justice na Ukrajině údajně nezávislá, potřebuje pomoc od Strany regionů v komunikaci při provádění nějaké vysvětlovací kampaně? Nebo nezávislá není?  

No a zadruhé – problém není jen dostat kohokoli, například i Kuzmina, do médií, ale ovlivnit, co řekne. Zástupce hlavního prokurátora prohlásil, že nebyly porušeny ukrajinské zákony, porušeny byly, „jen“ evropské normy a lidská práva (to se mu ještě vysmáli). A Ukrajina se prý bude ze všech sil snažit, aby uvedla trestní zákoník do souladu s evropskými normami. Sil ale bohužel nestačilo, prezident Janukovyč sice nový trestní zákoník změnil, ale inkriminovaný paragraf 365, ten, o který šlo hlavně a podle kterého byla Tymošenková odsouzena (trestní odpovědnost za politická rozhodnutí), zrušen nebyl. To už se zase Ukrajina vysmála Evropě.

Nicméně někteří začínají tezím Strany regionů věřit. Jedním z nich je poslanec Evropského parlamentu Aleksandr Mirskyj z Lotyšska, člen Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů (spřátelené se Stranou regionů). Podle něj Tymošenková spáchala zločin a zasloužila si trest. Je správně, že je izolovaná, protože je prý společensky nebezpečná a Mirskyj je přesvědčen, že do začátku Eero 2012 si expremiérka ještě najde nějaký ten důvod, proč do světa vykřičet, jak se jí špatně žije. Zejména pak smekl před jejími režisérskými schopnostmi. A do budoucna jí doporučil psát scénáře a hrát ve filmech. 

Čas ukáže, jestli šlo o první vlaštovku nebo černou ovci Evropského parlamentu. K tomu je ale třeba dodat, že PRavda za PRachy PRostě smrdí, a pokud Tymošenková hraje, pak opravdu klobouk dolů. Tymošenková se totiž nejprve zbila sama, pak to narafičila a obvinila vězeňskou stráž, že ji natloukli oni. Na protest pak držela 20 dní hladovku a ve finále dokázala dokonale ošálit několik německých lékařů, kteří dodnes tvrdí, že její stav je vážný. Nebo… Jak to teda je?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...