Italské lístky Marie T.: Podivné město Gibellina

Jednoho dne, už to bude skoro osm let, jsem se souhrou všech možných náhod ocitla na Sicílii a nechala se jí očarovat. V důsledku zvláštní závislosti, kterou jsem bleskurychle získala, jsem nucena jednou až dvakrát do roka absolvovat cestu napříč celou Itálií a pak v nepřetržitém vytržení projíždět, poznávat a objevovat tento originální ostrov.

Sicílie mě při každé nové návštěvě něčím překvapí. Tento rok to bylo město Gibelina. Brzy jsem pochopila, že ostrov je v kontextu Evropy vskutku ojedinělý, nesrovnatelný s čímkoli jiným a přičítala jsem to určité ostrovní izolaci a bouřlivému historickému vývoji, který (především přičiněním mafie, ale také církve) zamrzl kdesi na přelomu 19. a 20. století.

A tak mě specifický způsob osídlení, malá města přilepená na skále nebo se pyšně vypínající přímo na vrcholu, sice okouzlovala, uváděla v nadšení, ale nepřekvapovala. Brala jsem to tak, že je obdivuhodné, kde všude je možné stavět a že skalní barokní města, v některých oblastech dokonce stavěná z lávy, jsou krásná, se zvláštní atmosférou, ale v podstatě normální.

A pak jsem přijela do města Gibellina a rázem se ocitla jakoby v úplně jiném světě, v jiném století, v jiné galaxii. Supermoderní město postavené na „zelené louce“, ve velkolepém urbanistickém rozmachu, za účasti architektů a výtvarníků z celého světa. Historie je taková: v roce 1968 postihlo pohoří, kde se nacházelo i staré město Gibellina, ničivé zemětřesení. Nářky přeživších občanů poté, co zjistili, že město už nikdy z trosek nepozvednou, došly sluchu státních a dokonce i evropských činitelů a zrodil se plán výstavby nové, moderní Gibelliny.

Na konci 80. let se podle grandiózního, až megalomanského projektu začalo s výstavbou nového města, vzdáleného asi 20 km od původní Gibelliny. Vzniklo tak město, které je v sicilském kontextu naprosto ojedinělé. Obytné domy jsou podle jednoho vzoru postaveny na širokých bulvárech, které se paprskovitě rozbíhají na pravou a levou stranu od hlavní, příjezdové cesty. Kromě nich je pak po celé aglomeraci roztroušeno mnoho veřejných budov, které urbanisticky spojuje jen to, že každá sama o sobě je nezařaditelná, s ničím nesouvisející, čím podivnějších tvarů, tím lépe. To vše je pak dotvořeno uměleckými skulpturami, kde se už fantazii meze nekladly vůbec.

Ale přes zřejmý záměr postavit moderní, ničím nezatížené, vzdušné město, celkový dojem z něho je podivný až úzkostný. Myslím, že tento pocit nevyvolává ani tak fakt, že ty největší budovy a stavby v důsledku toho, že štědré dotace na projekt města se záhadně kdesi ztratily, zůstaly nedokončeny, jako spíš ve zvláštní atmosféře, která městem proniká.

Zatímco úzké uličky ostatních sicilských měst předurčují obyvatelstvo ke družnosti, tady na bulvárech nepotkáte ani nohu. Na náměstích starých měst sedí před každým barem dědci, kteří buď mastí karty nebo jen tak plkají, v Gibellině zejí obrovská prostranství prázdnotou. Chodíte městem, kroutíte hlavou nad nápady i realizacemi, ale pulzující život jiných sicilských měst necítíte. Jako byste byli ztraceni v čase i prostoru.

Přesto má nová Gibelina své nepochybné kouzlo, které nespočívá jenom v prvotním překvapení - tohle jsme ještě neviděli. Někde tam se vznáší touha, naděje a usilovná snaha o lepší budoucnost, ale tím, že je vše vytrženo z kontextu a tradic ostrova, tvůrčí vzepětí je sráženo na kolena. Nemohu říct, že je město ošklivé nebo nesmyslné a rozhodně není nezajímavé, v každém případě je zvláštní. Je to podivné město Gibellina.

  • Náměstí o rozměru poloviny pražského Václavského náměstí stále zeje prázdnotou. autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/164/16328.jpg
  • Ze starého města Gibelina zůstaly jen ruiny a obrovský pomník-sarkofág od výtvarníka Alberta Burriho. autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/164/16329.jpg
  • Oltář kostela, jehož dostavba je kdesi v nedohlednu autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/164/16327.jpg
  • V této stavbě se v přízemí nachází bar, v prvním patře vpravo byla kdysi pekárna. Kromě fungujícího baru je dnes budova opuštěná. autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/164/16325.jpg
  • Silnice pod plánovaným kulturním centrem, které je pod lešením už 10 let, nikem nevede. autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/164/16326.jpg
  • Zadní část kostela autor: Marie Třešňáková , zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/164/16324.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...