Istanbul – metropole dopravního kolapsu

Způsob řízení auta v Turecku svádí mnohé cizince k neustálým komentářům. A i když si na ledacos zvyknete, jsou situace, které vás znovu a znovu uvádí v tichý nebo naopak neslušně hlasitě vyjádřený úžas.

Přijedete-li však autem do Istanbulu v půlce pátku, popojíždíte-li hodinu v zácpě před mostem přes Bospor, musíte-li město zpola přejet a pak ve večerní špičce někoho přivítat na vzdálenějším autobusovém nádraží a odvézt ho na další hodinu a půl vzdálené místo, už nemáte sílu ani žasnout, ani nadávat, ani dokonce troubit. Snažíte se jen dožít chvíle, kdy auto zamknete zvenčí a půjdete spát. Hlavní město Ankara také není na dopravní špunty (Francouzi skutečně často říkají „bouchons“) nijak skoupé, ale na slavnou 14timilionovou istanbulskou metropoli nemá. A není to jen subjektivní dojem. Pravidelná studie společnosti Tomtom, během které se na základě GPS měření srovnává „zácpovost“ v 58 velkých evropských městech, o tom také referuje.

  • Istanbul – most přes Bospor autor: Margarita Troševa, zdroj: Margarita Troševa http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4591/459002.jpg
  • Istanbul – most přes Bospor autor: Margarita Troševa, zdroj: Margarita Troševa http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/46/4591/459003.jpg
  • Most přes Bospor v Istanbulu autor: Martin Šesták, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3134/313398.jpg
  • Istanbul autor: Martin Šesták, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3134/313400.jpg

Hlavním kritériem je rozdíl v době, za kterou projedete určitý úsek v hodinách bezproblémových a v hodinách dopravní špičky. Srovnání probíhá každý rok na několika různých tipech dopravních komunikací a sleduje zvlášť ranní a večerní špičku. Istanbul suverénně vede! V běžné denní zácpě dojedete ke svému cíli za o 57% delší dobu, než kdybyste tam jeli v příhodnější čas. Ranní špička dobu prodlužuje o 84% a večerní o celých 125%. To znamená, že pokud byste za plynulého provozu dojeli autem z práce domů za hodinu, v reálu vám to večer bude trvat dvě a čtvrt hodiny.

Na dálničních úsecích se zdržíte dokonce více než jinde. Je to dáno jak například plážemi, tak možností dostat se z jedné strany Bosporu na druhou autem jen po dvou mostech, před kterými samozřejmě doprava houstne. Nehod, které by zdržovaly, je na zdejší poměry překvapivě málo, ale pro mě nepochopitelných faktorů bude asi hodně. Hodinová trasa se v zácpě protáhne v průměru o další 64 minuty.

Pro srovnání – Praha byla podle citované studie loni na 121. místě s o 26% prodlouženou dobou cesty při běžných zácpách, o 60% v ranní a o 43% ve večerní špičce. Průměrně se běžná hodina jízdy proměnila v pražské špičce na 1 hodinu a 31 minut. Například pařížské „bouchons“ měly na svědomí prodloužení o 40 a londýnské o 32 minut. Ale vzhledem k počtu jejich obyvatel nemáme v tomto srovnání na co být pyšní.

Pohybujete-li se po Istanbulu jako turisté na vlastní pěst, zvolte pro přepravu městskou dopravu (autobusy, tramvaje, lanovky) nebo se vyhýbejte špičce, ať autem nebo taxíkem. Ve zdejším rumrajchu to však zcela účinně stejně nejde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...