Hořící pochodně Tibeťanů se šíří dál

Vlna sebevražd Tibeťanů pokračuje. Za necelý rok se jich upálilo už patnáct, poslední obětí se navíc stal „živý Buddha“, čtyřicetiletý láma z kláštera Nyanmo v provincii Čching-chaj. Tibetští duchovní, muži i ženy volí tento extrémní způsob na protest proti pokračujícímu čínskému útlaku. Podle Pekingu ale za vším stojí „skrytý terorista“ dalajláma.

Tibeťané už ale nevidí jinou možnost, jak upoutat mezinárodní pozornost k tomu, co se v jejich zemi děje. Proto se především buddhističtí mniši uchylují k tak zoufalým činům, zapalují se a jako živé pochodně vzkazují světu: "Dále už prostě nemůžeme.“ Západ totiž na tibetskou otázku jaksi pozapomněl a ochranu lidských práv v Číně vyměnil za ekonomické zájmy. V době hospodářské a finanční krize tak setkání s dalajlámou riskuje z evropských představitelů málokdo.

Čínské úřady nejen že odmítají jakékoliv ústupky při vyjednávání s vyslanci dalajlámy, a jeho samého i nadále označují za separatistu a příčinu všeho zla v himálajském regionu, ale pokračují v likvidaci tibetské kultury a náboženských tradic. Samotné mnichy pak houfně posílají na převýchovu. „Patriotické učení“ má přitom jediný cíl, potupit samotné duchovní a přimět je k popření jejich učení i historie Tibetu. Funkcionáři je navíc nutí pošlapat obrazy se 14. Dalajlámou, který se v roce 1959 zachránil útěkem do sousední Indie a v exilu v Dharamsale žije dodnes. Násilím se ho snaží dostat ze srdcí i mysli Tibeťanů.

V této souvislosti si vybavuji, jak se mi jeden z mnichů postávající v temné místnosti v bývalém sídle dalajlámy ve Lhase v paláci Potala se slzami v očích svěřil, že nejvyššího duchovního miluje a navždy bude milovat. Stáli jsme spolu v rohu, v místě, které nezabírala jedna ze všudypřítomných kamer, a hlídkující policista se právě na chvilku vzdálil. Mniši jsou zároveň přesvědčováni, aby se vzdali roucha, úřady jim za to slibují finanční odměnu. A kdo převýchovu odmítne, je rovnou z kláštera vykázán. Jednotlivé tibetské kláštery jsou pak nepřetržitě pod dozorem bezpečnostních sil. Řada z nich se proto rozhodne upálit, přestože sebevražda je proti buddhistickému učení a každý Tibeťan tím snižuje své vyhlídky po převtělení. 

Tibeťané se však stávají živými pochodněmi ne proto, aby zemřeli, ale aby upozornili na daný problém, jde tedy o formu protestu politického. Zástupci exilové vlády také proto jejich činy neodsuzují, i když je označují za tragédii a za zemřelé se modlí. Vina ale podle nich jednoznačně leží na straně čínských úřadů. 

I Čína přitom dalajlámu vyzývá, aby pokusy o upálení zastavil. Zároveň však zahájila propagandistickou kampaň, kdy se snaží buddhistické mnichy i zdiskreditovat. Výjimkou tak nejsou zprávy čínských médií o objevech údajných pornografických nahrávek či ukrývaných zbraních v klášterech. Dva Tibeťany, kteří se pokusili upálit v prefektuře A-pa v provincii S´-čuan minulý týden, pak čínská média rovnou označila za zloděje snažící se tímto způsobem očistit od hříchů. Informace o osudu duchovních, kteří pokus o sebevraždu přežijí, však mlčí. Stejně jako o tom, že je policisté po uhašení tloukli. 

Velkou pozornost v uplynulých týdnech vyvolal i případ upálení mladé ženy, ale také dalších mnichů, kteří se polili hořlavinou a zapálili v provincii S´-čuan. Upozorňují tak na bezpráví i mimo samotnou tibetskou autonomní oblast, tedy v regionu celého Velkého Tibetu, kam se před třemi lety také přenesly protičínské protesty ze Lhasy. A konkrétně v prefektuře A-pa, kde se všichni tito mladí muži a žena (některým nebylo ani 18 let) pokusili upálit, je zásah policejních sil nejtvrdší. 

V tamním klášteře Kirti přitom ještě vloni v březnu žilo na 2500 mnichů, nyní jich je ovšem jen asi 600, ostatní buď byli posláni na převýchovu, nebo jsou ve vězení. Není tedy divu, že se vlna živých pochodní šíří i do dalších oblastí, láma z provincie Čching-chaj se dokonce nejprve polil kerosinem a zároveň se ho i napil. Pro jistotu. Výsledkem byla exploze, které jeho tělo doslova roztrhala. Stovky rozhněvaných Tibeťanů následně přinutily policisty, aby jim ostatky váženého mnicha vydali. Tragédie tohoto unikátního národa tím ale zdaleka nekončí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...