Havel aneb Něco se na nás chystá

K polokulatému výročí 17. listopadu se vyjádřil kde kdo. I Alojz Lorenc, tehdy nejmocnější muž v StB. Řekl, že v srpnu 1989 estebáci vyvinuli velké vlivové působení na Václava Havla a ten se nakonec zapojil do utlumení akcí okolo výročí okupace. Lorenc ještě dodal, že zpravodajské služby mají za úkol tlumit radikálnost připravovaných akcí. Neopomněl zdůraznit, že StB všechny opoziční skupiny výrazně a zdařile infiltrovala.

U článku na serveru Novinky.cz pak stál titulek "Havel byl pod silným vlivem StB, říká její bývalý šéf". A nahlédněme do čtenářské diskuse: František Bušina, Moravská Třebová: „Ale v Americkém Senátu mají hlavu vzorného spolupracovníka STB.Když je potřeba,tak to nevadí,možná bude i svatořečen.“  Ludmila Horáková, Praha: "Že Havel spolupracoval s STB není žádná novinka. Byla to nastrčená figurka, která obelhala půlku národa pod geniálně vymyšleným heslem: Pravda a láska zvítězí nad láskou a nenávistí - a dav nepřemýšlejících hlav šel bezmyšlenkovitě za ním, bohužel jsou fanatici, kteří jej mají jako modlu do dnešní doby." Petr Kliment, Čelákovice: „Kdo dneska ví něco o nějakém Havlovi. Trapná figurka která zapadla a nikdo už seo něj nezajímá.“ A teď ještě STB… Silný to závislák, ten Véna… A jak zblbnul to české stádo ovcí !!! Už 25 let to jde díky tomu s naší zemí nepěkně z kopce. Ale jsem optimista….oteplení přijde z východu." (převzato bez oprav, pozn. autora)

Odhlédněme od toho, že diskuse právě na Novinkách patří k těm nejsprostším (výrazy) a nejprostším (argumenty). Podobných, jak výše uvedení, se v tomto prostoru vyskytuje habaděj. Až se člověk podiví, kolik zapšklých a nenávistných existuje, ba si pomyslí, zda to svinstvo někdo neřídí. Byť je však pozoruhodné, jak se podobné výlevy početně rozbují, jak přitvrdí, co se urážek týče, a jak začnou používat „pádných argumentů“ z tajuplných webových adres, odmítněme pro tuto chvíli spiklenecké teorie. Vždyť zahlcují náš veřejný prostor jako mandelinka bramborová - americký brouk v 50. letech.

Tedy, generálu Lorencovi můžeme a nemusíme věřit. Přinejmenším můžeme s klidem prohlásit, že je v této kauze předpojatý. Nicméně i kdybychom přijali jeho tvrzení, v žádném případě není tím, co prohlašují výše uvedení pomatenci nebo lidé zlé vůle či ještě horších komplexů, tedy důkazem, že by Václav Havel spolupracoval se Státní bezpečností. 

Že byly opoziční skupiny infiltrovány komunistickou tajnou policií, to bylo zřejmé již v době vlády jedné špatné strany. Zvlášť v totalitních systémech se to moci daří. Vždyť stačí pohlédnout do historie: gestapo a další nacistické bezpečnostní složky rozbily zdejší odbojové sítě během velmi krátké doby. Právě zásluhou fízlů a provokatérů. Třeba komunistický odboj byl jimi nasáklý. Vyplývá z toho, že komunisté spolupracovali s gestapem?

Pravda je, že Václav Havel se demonstrace k výročí sovětské agrese obával, protože se šířily zprávy, že režim chystá nezvykle brutální zásah. Havel se kvůli tomu dostal do sporu i s radikálnějšími disidenty, kteří chtěli odboj a odpor vůči režimu přenést do ulic. Možná, že dobře rozhozenými fámami (a zdali to byly fámy; možná chystali Lorencové a spol. skutečně cosi monstrózního) Havlovu obavu podporovala i StB skrze nasazené agenty. V každém případě ovšem Havel brzdil tvrdost opozičního vystoupení ne proto, že by spolupracoval s estébáky, ani ze strachu o sebe, nýbrž ze starosti o osud demonstrujících. Vzpomeneme-li Palachova týdne a v něm zejména „krvavého čtvrtka“, ve kterém si bezpečnostní síly udělaly jakousi „generálku“ na 17. listopad, nebyly takové obavy od věci.

Nikdo není nekritizovatelný. Samozřejmě ani Václav Havel. Proč se ale v poslední době kritika proměnila ve špínu? Proč se na zesnulého jako mrchožrouti sbíhají všelijaké existence, vysloužilou totalitní lůzou počínaje a Václavem Klausem konče? Kdyby alespoň útočili důstojně; ale páchne jim z tlam, pění sliny a cvakají zuby.

Pozoruhodné je, jak temná a nenávistná ulice činí Havla odpovědným za všechno špatné, co se v této zemi stalo od pádu bolševismu. Rád bych v této souvislosti připomenul, co řekl prezident Havel 9. prosince 1997 ve svém tzv. Rudolfinském projevu.
"Mnoho lidí - a potvrzují to koneckonců i průzkumy veřejného mínění - je obecnými společenskými poměry v naší zemi zneklidněno, zklamáno, nebo dokonce znechuceno; mnoho lidí si myslí, že - demokracie nedemokracie - opět jsou u moci lidé nedůvěryhodní, kterým jde víc o vlastní prospěch než o zájem obecný; mnoho lidí je přesvědčeno, že poctiví podnikatelé jsou na tom špatně, zatímco podvodní zbohatlíci mají zelenou; převládá přesvědčení, že se v této zemi vyplácí lhát i krást, že mnozí politici i státní úředníci jsou úplatní a že politické strany - ač všechny bez rozdílu krásně mluví o svých čestných úmyslech - jsou tajně manipulovány podezřelými finančními skupinami; mnoho lidí se diví, proč po osmi letech budování tržní ekonomiky je na tom naše hospodářství nevalně, takže vláda musí narychlo balit různé úsporné balíčky, proč se dusíme ve smogu, když se údajně tolik dává na ekologické účely, proč musí růst ceny všeho, včetně nájmů a energie, aniž přiměřeně k tomu rostou důchody či jiné sociální platby, proč se musíme bát chodit v noci centry našich měst, proč se nestaví téměř nic jiného než banky, hotely a vily pro bohaté, a tak dále a tak dále a tak dále. Stále víc lidí je zkrátka celkově znechuceno politikou, kterou činí pochopitelně a právem za tyto všechny nedobré věci odpovědnu, a my všichni, bez ohledu na to, že si nás svobodně zvolili, se jim stáváme podezřelí, ne-li přímo protivní."
Anebo dále: „Opojeni svou mocí a svými úspěchy a staronově okouzleni tím, jak skvělým nástupištěm ke kariéře je politická strana, začali mnozí - v prostředí tak lehkovážně beroucím zákon - mhouřit oči nad tím či oním, až se domhouřili ke skandálům, problematizujícím sám náš největší důvod k pýše, totiž naši privatizaci.“ 
A ještě také: „A stát jako takový? Prý má být malý, ale silný. Obávám se, že je tomu přesně naopak: je velký a slabý. Zřejmě proto, že jsme měli málo odvahy utkat se s jeho zděděnou podobou.“

Ale proč ukázky… přečtěte si ten projev, najdete jej snadno, když věnujete energii vyhledáváním kdejaké pitomosti, která má potvrdit nenávistné lži, objevte si znovu to vystoupení, a potom mluvte. Havel tehdy pojmenoval, co prožíváme, a vykreslil možnosti budoucnosti. Dostal za to od politické „elity“, ale i od novinářů řádný „kartáč“. O pár měsíců později se Václav Klaus a Miloš Zeman dopustili politického zločinu, který pro dějiny nese eufemistický název „opoziční smlouva“ a pokračovalo všechno, co Havel pojmenoval a před čím varoval. Kartelová dohoda o parcelaci moci tomu dodala nezvratnost.

Cestou politické a morální devalvace jsme došli až k dnešku. Je řada těch, kdo říkají, že cítí jakési navracení do normalizace. Správa věcí veřejných se přetváří v cosi nedefinovatelného, a - což je horší - nekontrolovatelného. Začíná ji ovládat jeden muž, Andrej Babiš. S ním by chtěl brát mocenský bank prezident Zeman, egoista se sklonem k autoritativnosti. Odmítáme Havlův koncept lidských práv, přikláníme se na Východ, k nacionalistickému a imperiálnímu putinovskému Rusku. Chováním i výroky našich představitelů zpochybňujeme naše závazky. Nejen smluvní, ale i mravní a historické.

Proto tedy, zdá se mi, to masivní a cílené zpochybňování Václava Havla. Je symbolem zcela jiné morálky, jiné politiky, jiných osobnostních rozměrů, než je současná chamraď, pouliční i politická. Je také připomínkou našeho ukotvení tam, kam patříme už od sv. Václava - v západních civilizačních hodnotách. Všechno, co Havel řekl, napsal a udělal, je varováním. Memento mori pro současnost. Pamatuj na odumírání vědomí svobody. Na omezení občanských práv. Na návrat vnitřní ujařmenosti. Autocenzuru. Poklonkování mocným. A sobectví a závist… To všechno nás začíná obklopovat. K tomu je společnost velmi účelově rozdělována a sama v sobě se rozkližuje. Vskutku normalizační atmosféra.

Nebránit se tomu není chyba. Je to zločin. Na sobě i na druhých. Proč vlastně lidé slyší na špínu, kydanou na Václava Havla a na jeho dobu? (Ano, na jeho dobu, protože to období, které nám nyní připadá tolik krátké, čas nadechnutí a rozhlédnutí, to byl čas Václav Havla, ať někdo chce či ne.) Že by mu lidé neporozuměli? Že by Havel byl příliš složitý, kladl nám těžké otázky a stavěl nás před neřešitelné úkoly? Zdaleka ne. Byl zcela jednoduchý. Ovšem jeho jednoduchost byla zavazující. „Všechny velké věci jsou jednoduché a mnohé možno vyjádřit jediným slovem: svoboda, spravedlnost, čest, povinnost, milosrdenství, naděje,“ řekl Winston Churchill. Všechno to mi souzní se vzpomínkou na Václava Havla. Přes všechny velmi oprávněné výhrady, které k němu lze mít, tyto věci jsou jasné. A jednoduché. Je však těžké tuto jednoduchost dodržet a zaplnit.

To, co je nám nyní nabízeno, je jednoduchost jiného druhu, jednoduchost prázdnoty. Jednoduchost poslušnosti. Poddanství. Naznačují, že všechno zaplní za nás. Nabubřele a současně slizce.

To, kam a jak jsme v roce 1989 vyšli, bylo správné. Byť drkotavé a všelijak pomotané. Nyní jakoby měníme směr a současně i přepřaháme. Bojím se, protože nevěřím… jak změnám směřování, tak novým spřežením. Jsem přesvědčen, že hanobení Václav Havla není jenom pro něj samého, je to proto, že se na nás cosi chystá. Bude to jednoduché, prázdné a zlé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 17 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...