Co ohrožuje strategické zájmy Ruska?

Na otázku v titulku jasně odpověděl Sergej Lavrov, osvědčený sovětský diplomat už za Brežněvovy éry a nynější ruský ministr zahraničí. Ve čtvrtek 7. května 2009 při setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou řekl doslova: „Tento systém v Evropě ohrožuje strategické zájmy Ruské federace.“ Myslel samozřejmě radar v Česku a protiraketovou základnu v Polsku. Lavrovovi lze jen poděkovat za otevřenost či spíše neomalenost, s jakou vyjádřil názor, nemající jiné věcné opodstatnění než snahu znovu mistrovat střední a východní Evropu, deset let začleněnou do NATO a pět let do EU, znovu určovat co bývalí sovětští vazalové smí a co nesmí, co ruský gosudar dovolí a co ne.

Vezměme ale nejprve továryšče Lavrova za slovo a zeptejme se: jaký je onen ruský strategický zájem, není-li jím ochrana Evropy před raketovým útokem z východu? Logická odpověď je nasnadě: ohrožuje-li evropská protiraketová obrana strategické zájmy Ruské federace, pak to, co tyto zájmy neohrožuje, je jen absolutní evropská bezbrannost proti takovému útoku. Ruský strategický zájem může mít více podob: bereme-li v úvahu, že evropský protiraketový deštník má sloužit především jako ochrana před íránskými raketami dlouhého doletu (včera vyzkoušených už na 2000 km), pak prohlášení Sergeje Lavrova lze vyložit jako spekulaci o možném strategickém spojenectví Ruska a Íránu, případně o „pouhém“ využití íránských raket (a protizápadní nenávisti íránského režimu) za vhodné situace a v ruském geopolitickém zájmu o nové ovládnutí někdejších sovětských satelitů.

Jestliže však ministr Lavrov popírá, že protiraketová obrana na území Česka a Polska má být namířena proti Íránu a naopak tvrdí, že má být zaměřena proti Rusku, pak ruským strategickým zájmem samozřejmě nemůže být nic jiného nežli znemožnění jakékoliv protiraketové ochrany, která by stála v cestě ruským raketám. Ty by podle Lavrovem specifikovaného strategického zájmu měly proletět bez obtíží ke svému cíli, aby tam mohly vykonat své - v zájmu Ruska jistě záslužné - dílo. To je patrně nejautentičtější ruský strategický zájem, přijmeme-li ovšem Lavrovův výklad, že protiraketový deštník má Evropu chránit před Ruskem. Jinými slovy spočívá strategický zájem Ruské federace podle Lavrova v nepřípustnosti adekvátní odpovědi na ruský raketový útok proti libovolnému evropskému státu, o němž Kreml např. prohlásí, že je akutním nebezpečím pro Rusko nebo pro ruské občany žijící v něm. Co také jiného nežli snaha zastrašit či potrestat státy, které si dovolí chránit své obyvatelstvo před raketami z východu, může být strategickým zájmem Ruska, osobujícího si právo kvůli svým občanům vojensky zasahovat na území jiných suverénních států „kdekoliv na světě“ (viz Gruzie).

Jak jinak také lze chápat vyhrožování rozmístěním ruských raket v kaliningradské oblasti a jejich namířením na obranný protiraketový systém v Polsku a Česku? Před čím by tyto ruské rakety Rusko chránily, kdyby zasáhly radar v Česku nebo protiraketový systém v Polsku? Lavrov to neříká, ale tajné to není: Rusko by nechránily nijak, usnadňovaly by však ruské raketové napadení Evropy. Myslí-li ministr Lavrov, premiér Putin či prezident Medveděv tuto paranoidní hrozbu obrannému systému evropských států vážně, co jiného může být ruským strategickým zájmem než vytvoření podmínek pro eliminaci každého účinného odporu proti případné (připravované) agresi?

Třebaže výstavba evropského protiraketového deštníku nyní údajně není z různých důvodů aktuální, ruští vyjednavači v rámci probíhajících jednání o recipročním snížení počtu jaderných hlavic neobyčejně pečují o to, aby se Spojené státy spolu s demontáží určitého počtu hlavic navíc zavázaly protiraketový systém jednou provždy nevybudovat. Zatímco americká strana eventualitu opuštění myšlenky realizace obranného systému váže na součinnost Ruska při odvrácení nebezpečí jaderného útoku z Íránu (což Rusko odmítá), Rusové žádají příslib nerealizace protiraketového deštníku jako prémii ke svému souhlasu se snížením počtu hlavic. Nic nového se nenaučili, nic starého nezapomněli: zase jen klasické vydírání, známé z éry báťušky Stalina. Bezostyšný poker postsovětských stratégů má zakrýt i stagnaci ruské vojenské techniky; ruská armáda od dob studené války nedostala v podstatě téměř žádné nové rakety, letadla ani tanky. Rusové zaostávají i v konvenčních zbraních, aktuálně nebezpeční nejsou ani tak vojensky, jako v manipulaci se surovinovými zdroji a v případné koalici s režimy typu Sýrie, Kuby, Venezuely, nebo účelově podkuřovaného Íránu.

Velkorysý idealista Barack Obama by měl být mimořádně opatrný ve své politice „détente“ a při hodnocení ruských reakcí na americké odzbrojovací návrhy. Omezení počtu jaderných zbraní dvou velmocí nelze s ohledem na vyváženost arzenálů ve vztahu k dalším jaderným zemím realizovat pod určitou bezpečnostní hranici. Na druhé straně je udržování obrovských nukleárních arzenálů neobyčejně nákladné a jejich redukce by uvolnila prostředky na mnohem potřebnější výdaje - zvláště v dnešní světové ekonomické krizi. Nic se však nesmí přehánět, jak učí dnes již vousatý vtip z časů odzbrojovací euforie: „Já ti říkal Leonide, abychom to s tím odzbrojením nepřehnali,“ šeptá Carter Brežněvovi. „Konec procházky a zpátky do cel!“ zahřmí nad nimi čínský bachař.

  • Sergej Lavrov autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/723/72279.jpg
  • Vojenská přehlídka v Moskvě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/851/85061.jpg
  • Radar autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/317/31611.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...