“Předčasná smrt zpěvačky Whitney Houston a dalších popových hvězd Západu je varováním, důkazem, proč by se Turci neměli shlížet v nemorálně se chovajících dekadentních ikonách, ale pevně setrvávat v lůně islámu. Mnohé celebrity, které byly pro lidi ze Západu vzorem, zemřely samy a opuštěné. Stejně jako Marilyn Monroe, Elvis Presley, Michael Jackson a Amy Winehouse, i Houston vydechla naposledy s alkoholem a drogami. Pro nás je nejlepší držet se vlastní víry a hodnot své civilizace, to je jediný způsob, jak můžeme světu přinést mír a blahobyt.”
Jasné negativní vymezení vůči neřestem Západu, který nesdílí stejnou víru a má jiné tradice. Je vnímán jako agresivní a kvůli vývozu svých hodnot i jejich relativizace jako nebezpečný nepřítel patriarchálního a tradičního Východu. Shora citované vyjádření patří představitelům turecké Strany štěstí, podporované zdejšími konzervativními muslimy. Založili ji v roce 2001 zastánci tvrdé linie zakázané Strany blahobytu. Část reformního křídla Strany blahobytu pak byla mezi zakladateli dnešní vládní Strany spravedlnosti a pokroku (AKP).
V posledních parlamentních volbách (2011) získala Strana štěstí jen 1,24% hlasů. V lidnatém Turecku to sice znamená přes 916 000 voličů, ale na zákonem stanovené minimum 10% pro zastoupení v parlamentu to nestačí. Je kritikem vládní politiky – snah o vstup do EU, vojenské spolupráce s USA apod. Podle ní je třeba přizpůsobit tureckou vojenskou strategii a zahraniční politiku obraně vlastního i ostatních muslimských států před hrozbami Západu. Posilování pozice umírněně islámské AKP však automaticky oslabuje tradicionalistickou Stranu štěstí.
Strana štěstí je až několikátá strana, založená na idejích Necmettina Erbakana, politika, který byl v 90. letech rok tureckým premiérem a podle něhož jedině islám může spasit svět - ekonomicky i historicky. Strana funguje nejen jako politický subjekt, ale i jako sociální organizace. Má své pobočky v každé provincii, téměř ve všech městech i městečkách. Umí zorganizovat – a dělá to – desítky tisíc demonstrantů při různých příležitostech – na protest proti zpodobnění proroka Mohameda ve světovém tisku, proti invazi do pásma Gazy v letech 2008-9 apod.
Spojení citátu v úvodu se zprávou o chystané muslimské sociální síti Salamworld (salam=pozdrav, mír), by možná sneslo i nějaký oslí můstek, ale obě zprávy vypovídají o stejné věci – snaze muslimů nenechat si ničit tradice vnějšími vlivy, které jsou svou podbízivostí a odmítáním společenských zábran velkým lákadlem zejména pro děti a mládež. Salamworld má být islámskou variantou Facebooku, jejíž cílem bude vytvořit halal prostředí pro muslimy na internetu (halal = dovolený, povolený, podobně jako židovské košer). Do tohoto projektu investovali ruští a turečtí podnikatelé už desítky milionů dolarů. Podílí se na něm občané z 40 různých zemí. Podle zakladatelů není muslimský svět na internetu dobře zastoupen a to je třeba změnit, aniž by šlo o náboženskou propagandu, nýbrž o přátelské a islámskou víru nenarušující ani neurážející prostředí. I reklamy na Salamworld budou halal.
Hlavní stan projektu je v Istanbulu, jednom z největších měst nejen islámského světa a historicky považovaném za most mezi civilizacemi. Kromě toho je v Turecku, jehož vláda, slovy majitelů Salamworldu, udává trendy muslimského světa. Pobočky budou například v Moskvě či v Káhiře.
Salamworld mají spustit během léta v osmi jazycích, očekává se registrace 50 milionů osob během 5 let a má být otevřen všem nezávisle na víře, pokud sdílejí stejné morální a společenské hodnoty jako muslimové a nebudou porušovat jeho pravidla. Je ovšem otázkou, chce-li být muslimská mládež opravdu omezena jen na to, co považují za správné její rodiče, zejména v období dospívání a vzdoru. Pochybuji, že by je tento projekt odradil od hledání vlastní identity a lákadel všeho druhu jinde na síti. Ale pokud muslimové takovou síť opravdu potřebují – a to se brzy pozná podle zájmu, který vzbudí nebo nevzbudí – přeji jim ji. Jen se obávám, že jako i na ostatních sociálních sítích vzniknou problémy s obsahem, který rozhodně nebude halal.
Jen tak mimochodem – existuje mezinárodní křesťanská sociální síť, založená na pozitivních hodnotách víry?
