Česká imigrační krize

Za poslední měsíce dorazily do Evropy stovky tisíc uprchlíků přicházejících převážně ze Sýrie a dalších blízkovýchodních zemí, kteří prchají ze svých válkou zničených domovů a hledají útočiště i lepší budoucnost v zemích EU. Jedná se o největší vlnu uprchlíků za poslední dvě dekády a svými čísly se blíží přívalu, který zaplavil Evropu v důsledku balkánských válek na začátku 90. let. V následujících měsících bude s největší pravděpodobností tento nešťastný rekord pokořen a do Evropy přijde největší počet uprchlíků v moderní historii kontinentu.

Stále se ovšem jedná pouze o zlomek počtu lidí, kteří již byli nuceni opustit Sýrii a našli azyl v okolních zemích. Ani tyto státy ovšem nejsou plně stabilní a nemají natolik rozvinuté ekonomiky, aby si mohly poradit s tak výrazným nárůstem imigrantů na svém území. Například v Jordánsku tvoří uprchlíci již nyní desetinu populace a jsou umístěni v uprchlických táborech bez přístupu k práci, vzdělání nebo důstojnému hygienickému zázemí. V Libanonu se jedná dokonce o čtvrtinu celého obyvatelstva a situace je tam ještě o něco obtížnější. Milion Syřanů se uchýlil i do sousedního Turecka. V samotné Sýrii se navíc nachází 6,5 milionu lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy a nemají kam se obrátit. V následujících měsících se bude velká část z nich snažit přejít do sousedních zemí a část i přímo do Evropy.

Ohrožení na životě, politickému pronásledování i ekonomické nouzi ovšem čelí lidé v celém širokém pásu v okolí Evropské unie, kde doutná řada konfliktů, které mohou snadno přerůst v situaci podobnou té na území Islámského státu. Kromě alarmujících čísel je zde i další faktor, který současnou situaci ještě zhoršuje. OSN v nedávné době oznámila, že bude muset z kapacitních důvodů omezit či zcela pozastavit příděly jídla uprchlíkům v krizových oblastech. Mezinárodní a nevládní organizace hovoří o současné situaci jako o nejhorší humanitární krizi naší doby. Ovšem situace, která nastane při nedostatku jídla, snadno dosáhne ještě děsivějších rozměrů.

Evropskou zemí, která byla přílivem uprchlíků v posledních měsících nejvíce zasažena, je Německo. V letošním roce zde požádá o azyl více než 230 tisíc uprchlíků. Německo je přitom i jednou z nejotevřenějších zemí vůči syrským běžencům – do země pustilo více než 80 % ze všech žadatelů. Pomáhá ovšem i těm, kteří nemají možnost dostat se na evropské hranice a požádat o azyl. Německo oficiálně nabídlo možnost přesídlení až 30 tisícům syrských uprchlíků, které si ovšem pečlivě vybralo. Ostatní evropské země, s výjimkou Švédska, nabídly dohromady přibližně pět tisíc míst. Celkově Německo navrhuje přesídlit do EU až 140 tisíc Syřanů z regionu. Stále se ovšem jedná o méně než pět procent z celkového počtu syrských uprchlíků v zemích Blízkého východu.

V tomto kontextu je počet 190 syrských uprchlíků, který v současné době podle Amnesty International žádá o azyl v České republice, nicotný. Naše země není cílovou destinací, do které by směřovaly proudy běženců, přesto se nemůžeme chovat, jako by se nás celá azylová krize netýkala. Podle všeho se totiž nejedná o nějaký přechodný výkyv, ale spíše o nový trend, který se nám nemůže vyhnout. Nic nenasvědčuje tomu, že by se komplikované konflikty v evropském sousedství v dohledné době uklidnily, a naopak se jeví jako velmi pravděpodobné, že další ohniska nestability přerostou v násilné konflikty.

Již dnes se podél hranic Evropské unie nachází 25 milionů lidí, kteří museli opustit své domovy. A toto číslo patrně dále poroste. Situaci v našem okolí tedy v žádném případě nevyřešíme tím, že stovkám tisíc těchto lidí nabídneme pomoc v našich zemích, a přijmout miliony si dovolit nemůžeme. Jako Česká republika musíme k ulehčení akutní humanitární krize pomoci, i když jen přesídlením omezeného počtu nemocných syrských dětí z nejvíce ohrožených skupin, jakými jsou například křesťané. Ovšem při vědomí toho, že skutečné dlouhodobé řešení se nachází někde jinde než v hašení požáru. Opravdovým východiskem je bezpochyby pouze sociální, hospodářská a politická stabilizace společností v evropském sousedství. A to bude vyžadovat velké peníze a empatickou, odvážnou diplomacii bez předsudků. Česká republika by se do tohoto úsilí měla aktivně zapojit, aby nezůstala jen pasivním pozorovatelem vlastních dějin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...