Burka a burani

V Německu je podle tamních tajných služeb více než šest tisíc muslimských radikálů. Před třemi roky jich údajně byla polovina. Čtyři sta padesát Němců bojuje pod vlajkou Islámského státu. To jsou dosti hnusná čísla. Nebezpečí militantní fanatické islámské víry, praktikované bez okolků skrze krev „nevěřících“, stále narůstá.

U nás zatím ticho po pěšině. Byť nikdo neví, co přijde. Nedávno šok z nečekaného teroristického útoku prožila Kanada. Připomeňme si básníka Johna Donna, jehož proslavil Ernest Hemingway: „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj: smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“

Existence Islámského státu, teroristické útoky, záběry brutálně popravovaných rukojmích, to všechno vyvolává strach. Strach a nenávist. Bohužel zobecňující. Pomalu roste i ve zdejších kondelících, matějích broučcích a švejcích zloba vůči všemu, co připomíná víru v Alláha. Byť je to třeba vyznání mírumilovné a tiché. „Nosíš burku (či hidžáb nebo čádor), táhni!“ Neřku-li, klaní-li se někdo otevřeně směrem k Mekce a vyznává proroka Mohameda. U mnoha lidí se tím zcela automaticky stává nebezpečným a pohrdání zasluhujícím nepřítelem.

Taková generalizace je dozajista známkou buranství. Buran značí dle slovníku cizích slov: hrubián, neotesanec, křupan, neomalenec. Zpravidla (byť ne pouze) burani se nacházejí na nižších stupních Gaussovy křivky inteligenčního koeficientu. Myslící a slušně vychovaný člověk by neměl nevinné činit zodpovědnými jenom proto, že jsou stejné víry jako viníci. Házet všechny do jednoho stejného pytle. Končívá to pak pogromy či lynčem. A ublížení nevinným dá viníkům nejen zdůvodnění minulých činů, ale v jejich myslích i pokroucené „právo“ pro jejich další obludné činy. K tomu účastníkům alespoň se zbytky duše a srdce nevratně zatěžuje svědomí.

Muslimská dívka
Zdroj: Thinkstock

Dalo by říci: Nebuďme burany! Braňme se tvrdě a účinně fanatickému nebezpečí, ale nekamenujme nevinné. Pěkné mudrlanství, ovšem s buranstvím je to složitější. Ti, které tak lze nazvat, mají svérázné myšlení: čím méně jsi útočný a říkáš si to staré nešťastné „Moudřejší ustoupí…“, tím jsou hlasitější a buranštější. A objeví-li se ideologie buranství a vůdce, který ji káže, a vede-li taková směska alespoň zdánlivě kupředu a k vítězství, počet buranů dramaticky roste. Buď dříve buranství skrývali z ostychu, nebo prostě zjišťují, že být buranem je výhodné.

Hleďme třeba na současné Rusko: Vladimir Putin praktikuje značně buranskou politiku. A jakou má doma a ostatně i mezi některými „našinci“ podporu. Burani se slétají na med. Kdysi Němci bývali ve světě vnímání jako národ rytířů a básníků. Ejhle: Viděli jste určitě archivní záběry Hitlerova projevu; jeho buranský řev, buranská gesta, buranskou demagogii. Hleďme: Z milionů rytířů a básníků rázem byli burani. Uchvátila je vidina vítězství nacionálního buranství.

Islám
Zdroj: ČT24

Jádro pudla: Ne pouze mezi námi, i mezi muslimy je mnoho buranů. Zjevných i skrytých. Bude-li buranství v jejich řadách vítězit a povede-li se mu triumfálně i ve válce s „ďaury“, bude jich přibývat. A bobtnat bude i jejich buranské sebevědomí. Pro muslimského burana stane se pak ten, kdo bude hlásat myšlenky o toleranci a křičet proti generalizování, pouhým „užitečným idiotem“, který pomůže jeho cílům, a jehož nakonec také zašlápne do země.

Obávám se války oboustranného civilizačního buranství. Ostatně války takové bývají. Ať se skrývají pod jakoukoliv ideologii či víru. Jak mám vědět, jestli úctyhodný muslimský tatínek, provázející svou dcerku v burce (hidžábu) Prahou, je mírumilovným vyznavačem Alláha a proroka Mohameda, nebo buranem, který se těší z televizních záběrů poprav rukojmích? Jak má on tušit, zda já patřím k těm, kdo hájí jeho právo sklánět se k Mekce a oblékat dceru do burky (hidžábu), nebo k buranům, kteří by ho odtud nejraději vykopali, ne-li hůře…? Jako bychom stále hlouběji vstupovali do šera neporozumění, které se časem proměňuje v temnotu smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...