Bude revolta polských voličů pokračovat?

Polské prezidentské volby vstupují do velkého finále, ve kterém se utká úřadující Bronisław Komorowski s kandidátem opozičního Práva a spravedlnost, Andrzejem Dudou. Šance jsou vyrovnané a výsledek bude těsný.

Když na začátku prosince Právo a spravedlnost, hlavní polská opoziční strana, představila Andrzeje Dudu jako svého prezidentského kandidáta, celé Polsko se ptalo: "a ten Duda je kdo?“ Někteří si mysleli, že agentury popletly křestní jméno. Donald Tusk se v rozhovoru, který poskytl při svém odchodu do bruselského křesla předsedy Evropské rady, přiznal, že si vzpomněl na jiného Dudu. Konkrétně na Piotra Dudu, předsedu odborového svazu Solidarita.

obrázek
Zdroj: ČT24

Andrzej Duda, právník z Krakova, byl až do prosince loňského roku nevýrazným druhořadým politikem. Působil na ministerstvu vnitra i v kanceláři prezidenta Lecha Kaczyńského, od roku 2011 byl poslancem a před rokem uspěl při volbách do Evropského parlamentu. Kolem jeho kandidatury se objevila řada spekulací. Někteří tvrdili, že Právo a spravedlnost hledá novou tvář, která by se dokázala distancovat od společnost polarizujícího předsedy Jarosława Kaczyńského. Jiní byli přesvědčení, že právě předseda Kaczyński se bál další porážky, která by podlomila jeho pozici před podzimními parlamentními volbami, a proto poslal do riskantního souboje nezkušeného a na prezidentský post poměrně mladého (43 let) politika. Jeho prohra by Kaczyńského tolik nepoškodila.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ještě v lednu se zdálo, že úřadující prezident Komorowski má vítězství v kapse. Během plnění svého mandátu ho – na rozdíl od jeho mateřské strany, Občanské platformy – nezastihla žádná velká aféra. Nepronikal do médií kontroverzními výroky. Do běžné politiky se snažil vstupovat tak, aby vypadal jako faktor uklidňující a stabilizující. Vláda Platformy pro něj byla partnerem, nikoli konkurentem. Komorowski dokonce i ke kampani přistoupil jako jasný vítěz. S volebním heslem "Vyber si shodu a bezpečnost“ nevěnoval kampani zdaleka takovou energii, jako jeho hlavní konkurent. Duda agilně jezdil po Polsku a rychle se dostal do všeobecné známosti. V prvním kole úřadujícího prezidenta o necelé procento porazil, když získal 34,7 % hlasů.

Dva týdny horké kampaně
Komorowski se vyhýbal předvolební diskuzi s ostatními kandidáty. Tvrdil, že takový souboj by nebyl fair, neboť všichni konkurenti by útočili právě na něj, jakožto úřadující hlavu státu. K debatám svolil až před druhým kolem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Soutěž se strhla především o mladé voliče, kteří v prvním kole do velké míry podporovali Pawła Kukize, jenž v prvním kole skončil s necelými 21 % na třetí příčce. Je ale třeba říci, že Kukiz byl výrazným kandidátem s jediným vyprofilovaným tématem – jednomandátovými volebními okrsky ve volbách do sejmu. Myšlenka vycházející z britského vzoru byla prezentována jako všelék proti oportunistické partajní politice. Kukiz s tímto úzkým programem útočil na celý stranický establishment. Řekl bych, že marketingově šlo o chytrou strategii, ale téma bylo zástupné. Masy protestních voličů hledaly politickou alternativu proti okoukaným tvářím. Kukiz sehrál stejnou roli jako extravagantní Janusz Palikot v parlamentních volbách v roce 2011. Teď je otázkou, zda se Kukizovi voliči přikloní ke Komorowskému, k Dudovi nebo zda k volbám jednoduše nepůjdou.

Komorowski zdvihnul rukavici hozenou nespokojenými hned další ráno po prohraném prvním kole. Navrhnul referendum o jednomandátových volebních okrscích. Narychlo zaranžované gesto vypadalo jako akt ryzího vystrašeného zoufalství. Komorowski voličům, kteří už měli dost politického oportunismu, odpověděl politickým oportunismem. Co udělal, bylo v ten okamžik druhořadé, podstatným sdělením bylo, jako to udělal.

Jako protřelý politik Komorowski zvládl televizní debaty. Andrzej Duda je pro něj ale přesto těžkým oponentem. Občanská platforma nemůže tak snadno strašit své unavené voliče z návratu Kaczyńského, dle kterého jsou nepřátelé Polska všude kolem. Duda je politik z jiného těsta a v kampani se drží od Kaczyńského stranou. Volební účast byla v prvním kole o 6 % slabší, což hraje do karet právě Právu a spravedlnost, jež má stabilní elektorát. Naopak Komorowski dostal o téměř dva milióny hlasů méně než v prvním kole v roce 2010. Zda tyto hlasy znovu najde, bude jasné v pondělí ráno. Dle průzkumů jsou šance obou kandidátů vyrovnané.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...