Blog: Bankéři si hrají a lidé končí v pasti drahého bydlení

Po nájemním bydlení je poslední dobou velká sháňka. Alespoň v Praze. Ceny nájmů v hlavním městě v uplynulých dvou čtvrtletích rostly rychleji než ceny nových bytů. Přitom novostaveb je v Praze nedostatek, stejně jako starších bytů. Zájem o ně by tedy byl. Tedy kdyby na ně lidé vůbec měli.

Důvodem je horší dostupnost hypoték. Česká národní banka(ČNB) v dubnu podruhé v krátké době přikročila ke zpřísnění podmínek pro jejich poskytování. I když se jedná pouze o doporučení, komerční banky jej respektují. S centrální bankou si to pochopitelně nechtějí rozházet.

Zpřísnění podmínek se týká hypoték, jejichž objem přesahuje 80 procent hodnoty zastavené nemovitosti. Banky tedy u těchto hypoték citelně navyšují úrokové sazby. Zatímco sazby hypoték v objemu nižším, než je limit 80 procent hodnoty zastavené nemovitosti, v posledním měsíci prakticky stagnovaly, „nadlimitní“ půjčky na bydlení zdražily. Jejich průměrná výše se tak blíží třem procentům. Zejména mladé rodiny s dětmi, které touží po svém startovacím bydlení, takové zdražení odrazuje. Proto situaci řeší nájemným bydlením, přičemž doufají, že vlastní bydlení bude zase jednou dostupnější.

Takové naděje jsou ale zřejmě plané. Dlouhodobě uvolněná měnová politika centrálních bank, kdy na situaci v Česku má největší vliv tištění peněz v režii České národní banky a také Evropské centrální banky, stlačuje úrokové sazby. Jak ty u hypoték, tak třeba i ty u dluhopisů. Poptávka po nemovitostech tak roste ze dvou vzájemně se posilujících důvodů.

Za prvé, investoři – banky, fondy, realitní společnosti – získávají velice levně peníze na financování nemovitostí. Za druhé, vzhledem k nízkým úrokům – a tedy nízkým výnosům, napříč ekonomikou, pro ně jiné druhy investic, včetně zmíněných dluhopisů, ztrácejí smysl. A oni se tak upínají k nemovitostem, coby majetku, který ještě poskytuje alespoň nějaké zhodnocení.

obrázek
Zdroj: ČT24

Mladé rodiny jsou v pasti

Mladé rodiny se tak ocitají v pasti. Centrální banky jim dávají zapomenout na sen o vlastním bydlení, a zároveň čelí rostoucí ceně nájemného, pro většinu mladých rodin jediné smysluplné alternativy vlastnického bydlení. Pokud tedy nechtějí bydlet u rodičů nebo se přestěhovat na venkov. V přímém přenosu tak pozorujeme důsledky extrémně uvolněné měnové politiky centrálních bank, ať už má podobu umělého oslabování koruny nebo kvantitativního uvolňování. Na vlastní bydlení mají jen vyvolení. Tedy jen ti, co už nějaké peníze mají. Spíše tedy jen ti bohatí. Nůžky nerovnosti se rozevírají.

Mnozí ekonomové spatřují v růstu cen nemovitostí hlavní zdroj rozevírání příjmových nůžek v zemích, jako jsou Spojené státy, Švédsko nebo Dánsko. V těchto státech došlo v posledních zhruba deseti letech k závažnému zvýšení míry nerovnosti. V České republice se sice ve stejné době nůžky nerovnosti mírně přivřely, ale aktuální vývoj na trhu nemovitostí je varující. Ostatně, za posledních dvanáct let byty v Česku zdražily takřka o 90 procent, po očištění o inflaci o skoro 50 procent. Co jiného takhle zdražovalo?

Pochopitelně, uvolněná měnová politika centrálních bank není jediným viníkem zdražování. Na vině jsou i sáhodlouhé povolovací procesy a další regulace bytové výstavby. Ty způsobují, že nabídka nemůže pružně reagovat na poptávku, „nadopovanou“ levnými penězi centrálních bank, a ceny tedy rostou o to více.

Centrální bankéři, kteří kolotoč nemovitostních cen pomohli roztočit, se jej nyní snaží brzdit. Česká národní banka například v současnosti aplikuje kladnou sazbu proticyklické rezervy. Jedinou další zemí, která tak v EU činí také, je Švédsko, kde se nemovitostní trh enormně přehřívá. V Česku podle mínění českých centrálních bankéřů ale také. Proto aplikují proticyklickou rezervu, proto zpřísňují podmínky pro hypotéky.

Obětí jejich hrátek s trhem a domýšlivosti v marné snaze jej přechytračit jsou bohužel třeba právě mladé rodiny s dětmi. A mnozí další, kterým by společnost měla vycházet vstříc, a ne jim házet klacky pod nohy.

Lukáš Kovanda je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom investiční společnosti CYRRUS, před tím u finanční skupiny Roklen. Je členem správní rady think-tanku Prague Twenty, „rady moudrých“ ScioŠkoly, vědeckého grémia České bankovní asociace a působí na katedře ekonomie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze.

Hlavní ekonom investiční společnosti Roklen Lukáš Kovanda
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...