Bezkonkurenční korektnost

Módní sousloví politická korektnost v praxi stále častěji působí rozpaky. Samo spojení politiky s korektností je poněkud nesourodý oříšek. Politika podle britského lorda Butlera znamená umění možného, což ovšem podle jeho krajana Isaaca D´Israeliho zahrnuje i umění vládnout pomocí klamu. Přitom platí, že politika umožňuje vládnutí prostřednictvím usmiřování rozdílných zájmů. Každé pojetí politiky by však mělo být zdvořilé (britské adjektivum polite značí zdvořilost). Naproti tomu korektnost je vymezena nedvojznačně jako poctivost, správnost a přesnost jak v myšlení, tak ve vyjadřování. Má být v souladu se skutečností, otevřená, upřímná a pravdivá. Korektnost by měla být vrcholem lidské komunikace.

Spojení politická korektnost ovšem nebylo vytvořeno, aby precizovalo komunikaci, nýbrž aby oslabilo ty její projevy, jež mohou být někým považovány za pejorativní či urážlivé.  A to bez ohledu na jejich věcnou správnost. Jedná se tedy o zjemňování, zastírání nebo eufemistický opis základního významu „nevhodných“ či tzv. zatížených slov v mnoha oblastech komunikace. Programově jsou vytlačovány pojmy, které jsou rozlišovacími znaky mezi rasami, mezi muži a ženami, mezi dobrem a zlem, mezi pravdou a lží apod.  Za původce pokusu o takovéto politicky korektní přeprogramování skutečnosti jsou označována některá americká hnutí z konce 20. století. Kořeny jsou ale mnohem starší a spojené s komunistickými teoretiky Maďarem Gyorgy Lukácsem a Italem Antonio Gramscim. Ti už před rokem 1920 začali přemýšlet, proč se proletářská revoluce nedokázala rozšířit z Ruska na Západ, když klasici marxismu tvrdili, že vyspělé průmyslové země jako Německo nebo Velká Británie mají nejlepší revoluční předpoklady. A už tehdy Lukács s Gramscim dospěli k názoru, že lidé v západní Evropě a USA neuskuteční bolševickou revoluci, dokud budou pod vlivem křesťanské kultury a tradičních hodnot, jako je víra v Boha a láska k rodině a vlasti. Proto přišli s teorií „kulturního marxismu“, neboli s požadavkem rozložit evropskou křesťanskou kulturu a vykořenit její hodnoty.

Nástrojem jejich teorie se stala strategie nazvaná Dlouhý pochod institucemi, zaměřená na rozbití tří základních pilířů křesťanské civilizace: rodiny, vlasti a náboženství. Do pozic v důležitých institucích ve školství, v médiích, v politice, v kultuře a na úřadech byli ve smyslu této strategie prosazováni marxističtí intelektuálové, aby odtud pozvolna šířili změny vedoucí k nastolení levicové ideologie. V roce 1923 spoluzaložil Lukács na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem Institut marxismu, který vešel ve známost jako Frankfurtská škola. Mezi její základní teze patří také tyto: „Neexistuje žádná pravda, jen soupeřící programy… Zločin je chybou společnosti, nikoliv zločince… Neexistují žádné objektivní standardy, podle nichž by bylo možné určit, že nějaká kultura je lepší, než jiná. Každý, kdo něco takového tvrdí, je utlačovatel a rasista“. Gramsci přisoudil zásadní úlohu ovlivňování jazyka. Věděl, že manipulací jazyka lze řídit i myšlení lidí, tabuizovat nebo naopak prosazovat určitá témata. Tak byla do národních jazyků zanesena nová slova a slovní spojení, zatímco z jiných slov se stala tabu. To je také základem ideologického konceptu politické korektnosti, která pojmy nesouladné s dogmaty Frankfurtské školy vyřazuje z komunikace.

Mezi nežádoucí se dostaly pojmy z mnoha oborů, např. deviace, sadista, zvrhlík, zahálka, příživník, tulák, homosexualita, potrat, hřích, promiskuita, pokání, lítost, narkoman, černoch, indián, kanibal, lenoch, pohan, svědomí, přirozená životní role, národ, slitování, rodina, ctnost, zdrženlivost apod. Za politicky korektní jsou naopak považovány výrazy jako odlišná sexuální preference, sociální nepřizpůsobivost, umělé přerušení těhotenství, Afroameričan, fundamentalista, homofobie, náboženská neutralita, gender, alternativní životní styl, drogová závislost, nacionalismus, islamofobie a multikulturalismus. Někdy dochází ke komickým střetům mezi různými pojetími politické korektnosti, např. mezi právy homosexuálů na straně jedné a tzv. islamofobií na straně druhé. Když generální tajemník Muslimské rady Británie sir Ikbal uvedl pro BBC, že homosexualita je nemorální, neakceptovatelná, šíří nemoci a poškozuje samotné základy společnosti, byl na udání skupiny zastupující gaye vyšetřován Scotland Yardem pro podezření ze „zločinů nesnášenlivosti“ a „homofobie“. Ve stejnou dobu uveřejnil časopis homosexuálních aktivistů GALHA článek, v němž byl islám nazván „pitomou doktrínou“, rostoucí jako „rakovina“ a hluboce „homofobní“. A Scotland Yard znovu vyšetřoval, tentokrát asociaci GALHA, a to kvůli obvinění Londýnského fóra pro zločiny z rasové nenávisti, že se dopustila „islamofobie“.

Daleko horší je, že lidé jsou za vyjádření svého názoru bez milosti šikanováni anebo postihováni soudně. Reverend Stephen Boisson byl za napsání dopisu místním novinám odsouzen ve státě Alberta k doživotnímu zákazu vyjadřovat se jakkoliv „opovržlivě“ o homosexualitě během svých kázání, v rádiu, v novinách nebo dokonce v osobních e-mailech. Čtrnáctiletá britská školačka Codie Stottová požádala svou učitelku, zda by mohla být v rámci třídního projektu přeřazena k jiné skupině, protože v té její spolužáci mluvili urdštinou a ona jim nerozuměla. Učitelka zavolala policii, která nezletilou školačku odvezla na stanici, vyfotografovala ji a odebrala otisky prstů, vzorek DNA, šperky i tkaničky od bot. Pak ji na tři a půl hodiny zavřela do cely a vyslýchala s podezřením na trestný čin veřejné urážky. Ředitel školy prohlásil, že proti školačce bylo vzneseno „vážné obvinění“ týkající se „rasově motivovaného výroku“ a dodal, že škola „nebude tolerovat rasismus v jakékoliv podobě“. Skandální zákrok doprovodila manchesterská policie prohlášením, že „zločiny z nenávisti“ bere velmi vážně a že zacházení se slečnou Stottovou bylo v souladu s „běžným postupem“. George Orwell by to nedokázal říci lépe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...