Bez Havla a bez problémů

Je vcelku pochopitelné, že se Andreji Babišovi sankce proti Rusku zajídají. Mohly by se ekonomicky dotknout jeho Agrofertu. Proto navrhuje třeba pomoc ve formě polní nemocnice. Ta ho nic nestojí. Navíc by si nezadal u Rusů, což se mu v budoucnosti může hodit.

Potěší to občana, když jsou předsedové dvou největších stran, premiér a vicepremiér, zajedno v okamžiku strategických rozhodnutí. Zvlášť, když je to v okamžicích, kdy – řečeno s Karlem Krylem:

Rudý kohout na obzoru roztahuje spáry,
hřeben větru rozčesává pera plamenná…
A také v souladu s dalším Krylovým veršem:
Věřili jsme na pokoru u popravčí káry,
zlatá doba nenastává, bude kamenná….

Pánové Sobotka a Babiš nevěří ani tak na pokoru, jako na kšeft a nepálení si prstů. Lepší doba kamenná, v níž nic neriskujeme, než bojovat o dobu zlatou, zvlášť, vnímáme-li ono zlato jaksi morálně. Trochu to připomíná bouřlivou radost, která nastala po větě: „Pánové, přivezl jsem mír pro naši generaci.“ Abychom to nezdržovali, pronesl ji britský premiér Neville Chamberlain před dolní komorou britského parlamentu, když se z Mnichova navrátil se závazným Hitlerovým slibem, že teď už je konec napětí, že Vůdce, co řekne, také udělá. A že úplně to nejlepší, jak s ním jednat, je mírná diplomatická mluva a občasný nepatrný ústupek. Psal se rok 1938 a víme, co následovalo…

Česká veřejnost tehdy byla poněkud pobouřena, ale ostatním to za cenu klidu a pokoje stálo. Nyní, jsme-li v opačné roli, a když máme něco riskovat, aby někde někoho velký imperátor nerval na kousky, nabídneme polní nemocnici. Obávám se, že většině mých spoluobčanů to přijde fajn a mazané. Pokud skutečně většina podporuje politiky, kteří jsou ochotni s úsměvem potěšených klaunů ustupovat agresorovi, mělo by být učiněno opatření: Kterýkoliv zdejší plnoletý muž a žena připomene s hořkostí Mnichovskou dohodu s tím, jak nám bylo ublíženo, měl by být potrestán pětadvaceti na holou za veřejnou samohanu.

Naši zvolení měli by vyčlenit příslušnou částku z národního rozpočtu na vyčištění vltavské vody, vždyť podle starých proroctví nám bude dobře, až se ze stříbropěnné Vltavy napije kozácký kůň.

Je mi stydno za naše tzv. vůdce, je mi stydno za ty, kdož je volí. Ještě, že o nás málokdo ve světě co ví, protože kdyby věděl…

Václav Havel během zasedání Evropského parlamentu (2000)
Zdroj: ČTK/AP/Lutz Christian

Vzpomněl jsem si, co řekl Václav Havel v roce 1993 k výročí Mnichova: „Mnichov byl především velkým selháním moderní demokracie v celé Evropě. Ukázal, jak tvrdě se doplácí na politiku ustupování zlu a jak sebevražedná je myšlenka, že kompromisy s agresorem mohou zajistit mír. Mnichov ukázal, že demokracie nemůže obstát, je-li zredukována jen na soubor formálních pravidel a není-li opřena o hlubokou identifikaci, na níž je založena, nevyrůstá-li z jasného pochopení svého mravního smyslu a zavazujícího a z nich vyplývající odpovědnosti a pevné vůle bránit ji od první chvíle, kdy je ohrožena. Snaha vyhnout se případným obětem politikou ústupků představuje tu nejjistější cestu k nutnosti přinést později oběti nekonečně větší. Myslím, že pro dnešní neklidnou Evropu, v různých místech rozdíranou uvolňujícími se temnými duchy nacionalismu, má toto poučení zásadní význam.“

Ale koho by vlastně ten ráčkující malý zrzek Havel v této zemi mravních a intelektuálních gigantů ještě zajímal, že? A kdo by ho volil? My jsme si zvolili ty svoje a s těmi to jistě dotáhneme nejdál. A bez sankcí. K čemu nějakou havlovštinu?!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 13 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...