Že se Milan Baroš ve fotbalové reprezentaci vyloženě trápí, by po povrchním průzkumu poznal i Stevie Wonder se zavázanýma očima. Kouč Michal Bílek však na něj nedá dopustit a zkouší ho proto stále dokola.
Už je to taková tradice. Vedení nároďáku věří, že střelecká forma se u útočníka tureckého Galatasaraye obnoví nejlépe do stavu, v jakém byla na Euru 2004 nebo alespoň při kvalifikaci na ME s Lichtenštejnskem. To dal svůj zatím poslední reprezentační gól. Vlastně ne. Předposlední. Včera se totiž trefil. Raději to napíšu ještě jednou: Milan Baroš dal gól! Už čtyřicátý.
Přitom se to do výkopu středečního přátelského utkání s Irskem jevilo jen jako zbožné přání. Nechci Barošovy občasné kvality, jejíž záblesky v turecké lize tu a tam přece jen vylezou na povrch, nijak shazovat. Ale šancí dostal vítěz Ligy mistrů opravdu dost. Často se za ně odvděčil jen válením na hřišti, plácáním rukou o zem, hádkami se sudími a roztrhaným oblekem při návratu z Černé Hory, kde Češi v baráži vybojovali postup na Euro 2012. Prostě malé děcko.
Ostré výměny názorů má rodák z Vigantic (to máte tak: někdo je ze Smetanovy Lhoty, někdo z Vigantic a už jim to prostě neodpářete) v krvi. Začátkem února se takhle třeba porafal s rozhodčím při utkání s Antalyasporem. Byl vyloučen a jeho tým pak jen remizoval 1:1. A to do hádky vedle vulgarit zapojil i doteky. Kluci z Luneticu by měli radost.
Baroš se tedy po necelém roce poprvé trefil v reprezentaci. No a co? No a nic. Bublina nebyla, takže ani nemá jak splasknout. Bílek tomu nasměroval všechny své prosby Bohu, jeho svěřenec, na nějž loni v říjnu pískala celá Letná, mu sen po necelém roce splnil. Jenže to bylo kromě chytré přihrávky na Jiřího Štajnera, který se celou dobu snažil, hned ze začátku prvního poločasu všechno. Baroš sice běhal, nastavoval se, balon od něj ale jen párkrát odskočil a do větší šance se za devětapadesát minut nedostal.
O několik úrovní hůř na tom byl Daniel Kolář. Další Bílkův kůň, který celkově předvádí spíše podprůměrné výkony, neměl ani proti Irům svůj den. V podstatě jim koncem druhého poločasu naservíroval míč a Simon Cox s ním příliš práce ani neměl. Za remízou 1:1 se jinak skryl poměrně nemastný - neslaný zápas s pár slušnými akcemi na české straně a nastínil tak, jakým směrem se reprezentace letos hodlá ubírat.
Bílkovi svěřenci se na trávníku ukážou až v květnu při dalším přáteláku, tentokrát s Izraelem a pak už jen v generálce na ME s Maďarskem. To má být podle šéfa Fotbalové asociace Miroslava Pelty svátek fotbalu. „Dal jsem si za cíl, aby tam přišlo reprezentanty vyprovodit na Euro víc lidí, než přišlo fandit v baráži,“ řekl. Nemohu si to odpustit, ale odkdy je duel s Maďarskem fotbalovým svátkem? Bude-li se však hrát o Barošova pověstná tanga, věřím, že se hlediště opravdu zaplní do posledního místa.
